Linkin Park v remixech opravdu oživli

Přiznám se, že zpočátku bych remixovou desku "Reanimation" veleúspěšného debutu Linkin Park "Hybrid Theory" měl možná tendenci popsat jako jistý obchodní tah v situaci, kdy nová deska, potvrzující nebo popírající kvality téhle numetalové partičky, není v dohledu. Ale takový zkratkovitý odsudek jsem musel přehodnotit (ne kvůli ošklivým e-mailům fanoušků, které by určitě přišly), i když ke zkratkám přímo vybízí způsob zapsání názvů skladeb, které jsou zkráceny stylem, kteří mohou použít nejen anglicky hovořící národy při psaní SMS.

Na první poslech možná překvapí zřetelná poloha desky - totiž hiphopová, nebo jinak řečeno - s výrazným podílem rapu. Opět by se mohlo zdát, že kapela jen propojila v Americe tak populární styly, ale důvod bych viděl jinde (což nevylučuje, že platí oba). Desku totiž produkoval (taky dělal obal!) a na šesti skladbách (včetně dvou instrumentálek) se podílel Mike Shinoda - v kapele fungující jako MC, zpěvák a "zpracovatel" samplů. K předělávce všech skladeb z debutu si Shinoda pozval ne tak známá jména z hiphopové a elektronické scény (viz. seznam skladeb, všimněte si nejspíš malé domů - kdopak asi bude Chairman Hahn, že by příbuzný člena Linkin Park Josepha Hahna?).

V některých skladbách je z původních vokálů ponecháno méně, rapu přidáno značně, stejně jako dalších hiphopových rekvizit, jinde se hraje víc na jistotu a původní vokály jsou ponechány prakticky kompletní a je změněna hlavně rytmická složka ("Wth>You"). Většinou je značně "ořezána" původní tvrdost skladeb, kytarové riffy jsou ještě víc fragmentovány v duchu hiphopu, ponechány jen v refrénech. Občas je tvrdost dosahována prostředky spíše z říše EBM (ze které bych původně čekal větší využití v remixech), tzn. "tvrdými klávesami" - např. v "Pts.Of.Athrty" (není divu, dělal jí člen kapely Orgy), "Plc.4 Mie Head", "Rnw@y". Dala by se mezi ně zařadit výborná "1Stp Klosr" (pro lapače známých jmen - na kytaru tam hraje Jonathan Davis, zpěvák z Korn), pracující s atmosférou, střídající polohy tvrdé i jemné.

Kromě skladeb z debutu jsou zde i "nové" skladby. Mezi ně nepočítám dvě poměrně zbytečné smyčcové instrumentální předěly (a když už jsme u toho, i bez remixu "Kyur4 Th Ich" by se deska obešla), ale lze tak brát "X-Executioner Style", i když využívá části dvou skladeb z debutu. A částečně další dvě skladby, i když ty nebudou úplnou novinkou pro zapřísáhlé fanoušky, obě se v originále totiž nacházejí na DVD Linkin Park "Frat Party At The Pankake Festival". Z nich je výraznější "MySneaker Pimps, ale spíš kvůli neagresivní verzi postavené jen na piánu, rytmu a zvláštních zvucích, podobně "vyklidněná" je poslední "Krwling" Shinody se členem Staind.

Tolik podrobnější rozbor, ale jak to funguje jako celek? Po prvotních rozpacích tuhle desku nepovažuji jen za vycpávku před druhým albem, protože vyvrací obavy o úspěchu vyhnaném producentem, jak je projevili někteří recenzenti před poslechem alba. Nedivil bych se, kdyby některé z trendů naznačených zde byly využity i na řadovém albu (nově je uveden jako řadový člen basák Phoenix), protože numetalová klišé hrozí i téhle kapele, a zde se ukazuje možnost, jak svou muziku mohou oživit (což znamená název alba). Tuto nahrávku tak nevidím jen jako nutnost pro bezmezného fanouška kapely, ale jako zajímavou i pro lidi s otevřenýma ušima. Ne všechny skladby jsou samozřejmě perly, místy převládají hiphopová klišé, neškodil by proto větší rozptyl remixérů, ale na druhou stranu má tak deska jednotnější koncepci.

P.S.: Na albu je počítačová stopa, ale kromě klipu (je to demo na počítačovou hru nebo speciální dílko?) neobsahuje prakticky nic navíc, odkaz na webové stránky kapely přece už všichni fanoušci znají.