Nedělní program čítal pouhé dva interprety. Méně početnou sestavu můžeme rozhodně připočítat k pozitivnímu dojmu z celé akce. Šlo o příjemné narušení aktuálního trendu, kdy metalové akce překypují předkapelami, o jejichž (ne)kvalitách se dá dlouze diskutovat. Jediný support v podobě ostřílených Izraelců Orphaned Land měl za následek, že program získal hned od počátku spád.

Od nástupu blízkovýchodních etnometalistů bylo jasné, že fanoušků kapely se v publiku nachází více než dost. Lidé ihned ožili, pařili a zpívali s Kobi Farhim. Z Orphaned Land sršela uvolněnost a typická pozitivní energie. Frontman si neodpustil svůj tradiční proslov, že formace hodlá svou hudbou bořit náboženské hranice a nehledí na to, zda je někdo žid, křesťan, muslim, ateista či například homosexuál. Je smutné, že jeho slova v kontextu aktuálního světového dění nabírají stále více na aktuálnosti.

Provedením nebylo vystoupení Orphaned Land příliš co vytknout; svůj set zvládli s velkou lehkostí. Kdo viděl tuto partu poprvé, zřejmě neodcházel zklamán. Ti více znalí věci však nepochybně postřehli několik změn, které bohužel nenasměrovaly uskupení pozitivním směrem. Předně se projevil značný kontrast mezi skladbami z poslední placky "All Is One" a starším materiálem, konkrétně peckami z alba "The Never Ending Way Of ORwarriOR". Zcela opomenuta pak zůstala skvělá nahrávka "Mabool".

Z nové tvorby se vytratil nejen drsnější vokál, ale i složitější kytarové a rytmické aranže. Orphaned Land stále více sází na zpěvnější a jednoduchostí prosáklé písně. Obměna kytarové sekce tomuto směřování odpovídá, jelikož nástupce Yossi Sassiho Idan Amsalem je o poznání horším instrumentalistou. Časy výtečné desky "Mabool", kdy tón udával kytarový dvojblok Sassi-Matti Svatizky, jsou zřejmě nenávratně pryč. Někteří posluchači tento posun k většímu písničkářství zajisté ocení, ale fakticky přicházíme o formaci, která dokázala jedinečným způsobem skloubit progressive a death metal s originálními blízkovýchodními tradičními hudebními vlivy.

Před Blind Guardian se MeetFactory velmi slušně zaplnila. Nedočkaví, natěšení fans se hlasitě dožadovali nástupu svých oblíbenců. Nutno říct, že pánové si dali poměrně načas. Vše však odčinili již prvními tóny novinky "The Ninth Wave". Šlo o otvírák jako hrom a klub byl oprávněně u vytržení. Kapela měla skvělý zvuk, především pak sólová kytara André Olbricha představovala doslova pastvu pro uši. Hansi Kürsch možná nevypadá jako typická rock star, ale jeho náboj a entuziazmus jsou silně nakažlivé. Vokálně se z jeho strany rovněž jednalo o naprostou jistotu.

Hans publikum brzy informoval, že kapela tento večer natáčí živou desku. Lidé byli doslova u vytržení a vytvořili plně odpovídající atmosféru. Refrény známých hitů jako "Majesty" či "Time Stands Still" burácel snad každý v sále. Blind Guardian se pak odměnili vydatným, téměř dvouhodinovým setem, během kterého poctivě citovali ze všech svých deseti studiových desek. Největší prostor dostaly fláky z tolkienovské "Nightfall In Middle-Earth", ale hrálo se i z novinky "Beyond The Red Mirror".

Blind Guardian vždy představovali synonymum pro hudební vývoj a snahu uchopit svůj powermetalový žánr originálnějším, progresivnějším způsobem. To se tentokrát při průřezu diskografií zcela jasně projevilo. Málokdy se stává, aby u sto dvacet minut dlouhého vystoupení metalové kapely měl prakticky každý song specifické a odlišné vyznění. Dobře se ujaly i skladby z aktuální desky. I ony budiž důkazem, že německá formace, na rozdíl od početných veličin daného žánru, hodlá nadále postupovat vpřed a nespokojí se s pouhou koncertní recyklací léty prověřeného materiálu.

Publikum mohlo z MeetFactory odcházet naprosto spokojené. Blind Guardian předvedli v Praze precizní výkon, kterým nadělili svým příznivcům předčasný vánoční dárek. O to lepší je pocit, že příští rok si snad budeme moci tento parádní koncert a strhující atmosféru připomenout a znovu vychutnat z drážek stříbrného kotouče.