19.11.2015 09:52 - Radka Kellnerová | foto: Radka Kellnerova / musicserver.cz
Poslechovou lahůdkou pro fanoušky křehké elektroniky se stal nedělní večer s The Cinematic Orchestra na pozadí dvacátých narozenin Lucerna Music Baru. Britská kapela, jejíž koncerty jsou částečně improvizované a přirozeně tvořivé, se za svou historii stala živoucí legendou a potvrdila to i v Praze.
Live: The Cinematic Orchestra
místo: Lucerna Music Bar, Praha
datum: 15. listopadu 2015
support: Dorian Concept
setlist: String Intro, Burn Out, Child Song, J Bird, The Reveal, To Believe, Lessons, Eye For An I, Breathe, Man With The Movie Camera, To Build A Home, Ode To The Big Sea, All That You Give.
Absence svazujících pravidel se odráží i na samotném složení ansámblu, které se mění jak s každou vydanou deskou, tak s každým koncertem. Do Prahy tentokrát přijelo jedenáct hudebníků, dvě vokalistky a nespočet nástrojů. Někteří muzikanti s
tatíčkem skupiny Jasonem Swinscoem spolupracují bezmála dvacet let, jiní se přidali teprve loni, nicméně všichni patří ve svém oboru ke špičce. A aby jejich improvizace úplně nezdivočela, občas je Swinscoe zpoza svého DJského pultíku diriguje jako orchestr.
© Radka Kellnerova / musicserver.cz
Večírek v malé Lucerně však začal ještě jedním talentem. Mladý rakouský skladatel známý jako
Dorian Concept sice vypadá, jako že zrovna odběhl ze školní lavice, ale dělá vskutku dobrou muziku a prsty mu po klávesách běhají rychleji než světlo. Žánrově se velmi blíží produkci samotné Cinematic Orchestra a až na pár komplikovaných experimentálních chvilek nabídl chytře propracované konejšivé nu-jazzové skladby. Po svém setu sbalil skromně klávesy zase do batohu (!) a připravil místo pro hvězdy tohoto podzimu.
The Cinematic Orchestra zasedli k nástrojům přesně úderem půl desáté a po smyčcovém intru nastoupil saxofonista
Tom Chant s úvodními tóny slavné "Burn Out". Pak už následovala jedna lyrická balada za druhou z obou alb "Every Day" a "Ma Fleur". Občas se vyšvihl se sólem téměř jazzových kvalit pianista, občas basák, občas smyčce. Seskupení dohromady fungovalo jako organické těleso s citlivou komunikací mezi jednotlivými členy. Možná to v záchvatu hravosti sem tam překombinovali, vždy ale posléze ustoupili, aby nechali vyniknout jedinou dechberoucí melodii.
© Radka Kellnerova / musicserver.cz
Prostě pohádka pro dospělé. Dvojice se objímaly, lidi se radostně usmívali, doufání se naplnilo. Cinematici uvedli i některé skladby z jejich nového alba, například dynamickou "Lessons", kde se zase mohl vyřádit slavný bubeník Lukem Flowers, společně s basákem Samem Vicary a perkusistou Manu Delago, jinak věhlasným hráčem na hang. Oni všichni členové Cinematic Orchestra beztak hrají na leccos a působí v mnoha dalších projektech.
S pokročilým časem přišly na řadu i známé trháky jako "Flite" a "Breathe", následované vskutku epesním zakončení skladby "Man With The Movie Camera". Hlavou mi prolítl termín
hudební orgasmus, protože ta dokonalost by se nedala popsat lépe.
© Radka Kellnerova / musicserver.cz
Publikum se nehodlalo vzdát zdroje příjemných emocí a vytleskalo si nádavkem komorní kytarovou verzi "To Build a Home" v podání
Grey Reverenda, která je podle mě o mnoho lepší než oficiální orchestrální. A protože bez nejlepších kousků by diváci stejně nikdy neodešli, na závěr jsme dostali dárkem tu nejznámější "All That You Give".
Některé kapely přitahují jako magnet extrémně nadané muzikanty a Cinematic Orchestra zrovna takovou je. Pokud navíc hrají pro ucho lahodný žánr, což působivé melodické linky protnuté jazzem a odlehčené elektronikou dozajista jsou, máme tu vzácnou kombinaci skvělého řemesla a emocemi nabitých hudebních výprav. Zaslouženě jsou vlajkovou lodí celého nu-jazzu.