Trend sympatických mladých kapel, které by si rozhodně zasloužily větší popularitu, v klubu La Loca pokračuje. Zároveň však poskytuje ideální zázemí hudebníkům, jejichž hudba zcela ideálně zapadá do hudebního klubu, kde si člověk u dobrého piva poslechne rád i dobrou hudbu.

Mezigalaktické belgické uskupení velice snadno píše a následně s publikem sdílí dokonalé, až popové songy s experimentálním nádechem a zcela jedinečným zvukem. Děje se tak již několik let a na svém posledním albu "Little Heavy Burdens" to Lara a její parta jen potvrdila.

Právě Lara Chedraoui jako by byla tím mezigalaktickým elementem a pojítkem celé skupiny. Její zpěv je esem v rukávu, což je zjevné v atmosferickém, temném indie rocku, který kapela osazenstvu La Locy nabídla hned v úvodní "Norhern Rd.". Ačkoliv ve zmíněném klubu jsou koncerty povětšinou záležitostí hloučkovou a ne davovou, tentokrát se mezi posluchače vmísil i belgický kotel či spíše kotlík, jenž si s sebou hudebníci vozí. Tomuto tahu nelze nic vytknout, neboť se klub celkem rychle naplnil nejen lidmi, ale také příjemnou atmosférou.

O osobnosti Lary by se daly psát odstavce. Nejzřetelnější rozdíly jsou patrné při zpěvu a při civilním vystupování mezi skladbami, kdy se tato dlouhovlasá kráska v černém, jež agresivně odděluje slova a veškeré vokály doplňuje divokými gesty rukou i obličeje, mění v holku se stydlivým úsměvem, která opatrně uvádí následující skladbu. Obě stránky její osobnosti jsou však dosti líbivé a dodávají celkovému vystoupení opravdovost.

Řeč však nemůže být pouze o frontmance, neboť za zmínku rozhodně stojí i vliv kytaristy Maartena Huygense, jehož zvuk značně udával a udává náladu většiny skladeb. Intergalactic Lovers jako by se navíc stávali profesionálnějším tělesem koncert od koncertu, k čemuž značně přispívá také neutichající přítomnost akustické kytary, která vítaně protíná a narušuje jinak kompletně elektrický set.

Během večera zaznívaly skladby novější i skladby starší. Dočkali jsme se samozřejmě youtubové hvězdy "Islands" i naléhavé "Howl". Jak hitparádové "Delay", tak závěrečná "Shewolf" prokázaly, že ani předchozí album "Greetings & Salutations" by příznivci alternativního hudby nemělo být opomínáno. Po hodině a půl se pak s publikem kapela rozloučila již tradičně hitem "The Fall", při kterém z pódia nepadají, ale postupně odcházejí členové formace, dokud na něm se svou basovou kytaru nezůstane už jen Raf de Mey.

Belgických kapel k nám pravidelně jezdí poskrovnu, což je velká škoda, neboť ačkoliv jsou srovnatelné s jakýmkoliv jiným indie zvukem, britským či americkým, mají jejich skladby nádech jim vlastní. Lara a její unikátní barva hlasu se se svou skupinou rozhodně řadí ke kvalitnímu hudebnímu výstupu, a ačkoliv většinu kapel bych z pódií malých klubů hnala na větší prostranství, zdá se, že milenci z mezi galaxií jsou skvělou volbou právě pro vyklidněné hudební kluby a jejich pódia.