Britská skupina Reverend And The Makers vznikla v roce 2005 v Sheffieldu, kde i natočila svůj debut "The State of Things" plný tanečního indie-rocku. Debut se dočkal velmi příznivé kritiky, veleúspěšný byl zejména singl "Heavyweight Champion Of The World", který patří doposud nejen v Británii k velkým hitům. Úspěšný start kariéry podtrhlo velké ocenění v podobě předskakování na finálním tour Oasis. Prý si je dokonce osobně vybral sám Noel Gallagher, což je u tohoto věčného kritika velká poklona.

Frontman Jon McClure, který vystupuje pod pseudonymem Reverend, je mimo jiné i blízký přítel Alexe Turnera z Arctic Monkeys, tedy další skupiny z britského Sheffieldu. S arktickýma opicema pojí Reverend And The Makers ještě basák Andy Nicholson, který v obou formacích působil. Dnes však je jeho účast v obou kapelách minulostí a v současnosti se věnuje skupině The Book Club.

Všechny čtyři nahrávky, které Reverend And The Makers doposud vypustili na svět, včetně té poslední z loňského roku "Thirty Two", byly hudebně prakticky totožné. Namísto kytar a rytmické sekce dominovaly syntezátory, klávesy a taneční feeling. V roce 2015 se však v tvůrcích cosi zlomilo a kapela nyní vypouští do světa desku s úplně novým zvukem. Disco rytmy nahradily syrové kytary, sedmdesátkový zvuk a slyšitelný příklon k rocku. Jediné, co sheffieldské partě zůstalo, je smysl pro neuvěřitelnou hitovost. Novinka "Mirrors" je totiž až po okraj napěchovaná hity.

Posluchače znalého předchozí tvorby asi úvod novinky zaskočí. Nejeden z nich se zřejmě bude muset párkrát přesvědčit, zda ve svém přehrávači skutečně pouští ty reverendy, na které se vždycky tak skvěle tancovalo. Možná, že někoho nový zvuk zaskočí, ale "Mirrors" je natolik fantastická deska, že je až s podivem, proč se doposud patlali s tím discem, když umí natočit desku plnou kvalitních rockových hymen. Jejich páté album je přehlídkou úžasných nápadů, kouzelných riffů, vytříbených melodií a zcela krystalicky jednoduché a zároveň skvělé rockové hudby.

U takové desky, jako je "Mirrors", je velmi složité vypíchnout nejlepší skladby. Při jejím poslechu si totiž za nejlepší píseň označíte vždy tu, která vám zrovna hraje v uších. Navíc absence pauzy mezi jednotlivými stopami vrhá posluchače do jednolité oázy překrásné hudby. Jednotlivé tracky navíc zdobí naprosto fenomenální aranže, které dokreslují atmosféru skladeb (zejména "Black Widow", "El Cabrera" či "The Trip"). Některé songy zase stojí na brilantních kytarových riffech ("Blue", "Mr Glassalfempty", "Lay Me Down"). V celé stopáži nelze najít hluché místo, zbytečný kus, nadbytečnou notu, aranži navíc, zkrátka nic, co by sneslo kritiku. Ne nadarmo se má každá píseň stát singlem. Již nyní se většina skladeb může pochlubit vlastním videoklipem.

Není pochyb, že si každý na desce najde svůj neoblíbenější kus. Ať už to bude tajemná balada "The Beach And The Sea", beatlesácká "Makin’ Babies", závěrečná ponurá "Lay Me Down" či "Mr Glassalfempty", který si zamilují zejména fanoušci Kasabian.

Pátá studiovka je pro kapelu přelomová a bude zajímavé sledovat, zda se vrátí ke své původní vizi dance-rocku, či má jejich zalíbení v klasickém retro rocku hlubší kořeny, kterých se bude držet i dále. Pakliže bude platit to druhé, rozhodně to nebude vůbec na škodu. Nápaditějších rockových alb za poslední dobu mnoho nevyšlo, o to je překvapivější, že se tak stalo právě ve stáji Reverend And The Makers. O tom, že se jedná o nejlepší nahrávku skupiny, nemůže být pochyb. Kvalita novinky předčí i jinak velmi zdařilý debut, na který se doposud kapele nedařilo zcela úspěšně navázat. "Mirrors" je rozhodně jedno z alb roku 2015, které by nemělo nikoho minout.