Gilmour na "Rattle That Lock" odemyká zámky ke kráse všedních dnů

Před deseti měsíci se zřejmě definitivně uzavřela existence Pink Floyd albem "Endless River". Zatímco kapela vydala svou labutí píseň, její hlas a kytara David Gilmour celých devět let po albu "On An Island" přichází se svou čtvrtou sólovou deskou "Rattle That Lock". Opět skvělou.

9/10

David Gilmour - Rattle That Lock

Vydáno: 18.09.2015
Celkový čas: 51:19

Skladby: 5 A.M., Rattle That Lock, Faces Of Stone, A Boat Lies Waiting, Dancing Right In Front Of Me, In Any Tongue, Beauty, The Girl In The Yellow Dress, Today, And Then...

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

K novým deskám zasloužilých umělců se občas zvykne přistupovat se zdvořilým mlčením. Kritici si novou tvorbu poslechnou, pokývají hlavou, mnou si bradu, říkají "hm, hm" a v duchu už se těší na cokoliv, co bude zábavnější než vyčpělá tvorba rockera, co má nejlepší léta už dávno za sebou. Naštěstí, toto není případ novinky Davida Gilmoura.

"Rattle That Lock", teprve čtvrtá položka v sólové diskografii Gilmoura, je totiž opravdu krásná deska. Samozřejmě v ní jdou slyšet Pink Floyd a jistě se vymyká moderním trendům. Cílová skupina je jasná a té by se album mohlo velmi líbit. Tedy, pokud máte čas na poslech a není pro vás problémem udržet pozornost tři čtvrtě hodiny.

Gilmour pojal svou novinku jako několik příběhů, které se mohly udát během jednoho dne. Do nálady posluchače uvede pomalé probuzení v instrumentálce "5 A.M." a to probouzení do dne pokračuje na vlakovém nástupišti - motiv, na němž je založena titulní píseň, je znělkou nádražního hlášení a píseň "Rattle That Lock" společně s další rychlejší skladbou "Today" (která má skvělou basovou linku) celé album rozhýbou. Oproti minulé, značně introspektivní nahrávce "On An Island" je novinka živější a bohatší na nálady.

"Faces Of Stone" je také postavena na jednoduchém klávesovém motivu a postupně na něm rozkvete do velkolepé nádhery. Na albu se objevují jazzové momenty ("Dancing In Front Of Me") a celá "The Girl In The Yellow Dress" je jazzovým klubem kolem půlnoci úplně nasáklá. Tady by se určitě patřilo přiznat zásluhy obvyklým podezřelým: koproducentovi desky Philu Manzanerovi (Roxy Music) a samozřejmě Davidově manželce Polly Samson, autorce pěti textů.

Pro obdivovatele Gilmourovy kytarové hry je "Rattle That Lock" pastvou pro uši. Při poslechu instrumentální "Beauty" (nomen omen) se asi nejvíc vrátí vzpomínky na vrcholné momenty Pink Floyd. Toto album přinášející intimní mikropříběhy a soukromá dramata všedního dne je důkazem, že Gilmour není v žádném případě umělecky vyčerpán, jen mu tvorba nových písní už může trvat trochu déle, někdy celá léta.

• Skvost! 9/10 (Andy, 21.10.2015 22:45) Reagovat

  tak jsem se konečně dočkal recenze, už jsem myslel že jste zapoměli...že album je perfektní již bylo napsáno výše...pro mě osobně je lepší než předposlední album od Floydů a to "The Division Bell", i když "Division Bell" je můj nejoblíbenější počin od nich ...se asi budou divit skalní fandové Floydů, ale je to tak že je to "Division Bell" i když hodně fandů a hudebních kritiků tvrdí, že v podstatě už tento album byl první solovkou Gilmoura se zbytkem Floydů jako doprovodnou kapelou, že by právě proto? :D...ale pořád to bylo lepší nežli nic a i přes docela negativní recenze kritiků se dají najít na "Division" skutečně klasické kousky, které se kvalitou vyrovnají těm nejlepším písničkám od PF...k albu "Rattle That Lock" mám jedinou vítku- a jak jsem se dočetl i z jiných zdrojů - hodně lidem se to pojetí konců skladeb nelíbí a to, že jsou useknuté jak z playbacku bez ukončení, nevím zda to bylo cílem nebo došel nápad jak zakončit skladby...od génia jako je Gilmour by jsem čekal, že i v této drobnosti si dá záležet a střihne i na konec nějakou geniální tečku...i když na deluxe edici je aspoň jeden song "Rattle That Rock" v extended verzi s řádným koncem písně...myslím, že pro fanoušky by mohl udělat z některých skladeb extended mix uncut, potom by jsem bez problému dal 10/10...samozřejmě jeho technice kytarových sól dávám 10/10, protože je to pořád stejně perfektní Gilmour...ZIMOMRIAVKY :D
  
  

  • Re: Skvost! 9/10 (Andy, 21.10.2015 22:59) Reagovat

    I'm sorry...jsem napsal ptákovinu ve větě:..."Division Bell" i když hodně fandů a hudebních kritiků tvrdí, že v podstatě už tento album byl první solovkou Gilmoura se zbytkem Floydů jako doprovodnou kapelou...Oprava: Tak rozhodně Gilmour měl už v téhle době za sebou 2 solo alba: z 1978 David Gilmour a z 1984 About Face....ještě jednou sorry :)
    
    

    • Re: Skvost! 9/10 (pipinka, 22.10.2015 07:53) Reagovat

      Taki se mi jejych album Demention bed lybi, davam slatki!
      
      

    • Re: Skvost! 9/10 (Jan, 22.10.2015 12:51) Reagovat

      První sólovka Gilmoura se zbytkem Floydů byla už Momentary Lapse Of Reason.
      
      

• Kdy to bylo poprvé. (hynek, 23.10.2015 17:46) Reagovat

  Když se narodil a začal řvát jako správný kluk,přeci.
  HH.
  
  

Zaprášenosti: Ne zas tak "Vzdálená tvář" Luboše Pospíšila. Intimní nahrávka rockové legendy se vrátila po třech dekádách Reedice alba Luboše Pospíšila "Vzdálená tvář" ke třicátému výročí vyšla loni na jaře trochu v tichosti a ve stínu nové podoby slavnější nahrávky "Tenhle vítr jsem měl rád". Zapomenutá akustická perla s texty Pavla Šruta má... čtěte zde

Vydáno: 07.12.2025 09:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti

Naživo: Fast Food Orchestra zakončili letošní tažení s "Panchem", podpořit je přišli Vojtaano, Dr. Kary i Cocoman Speciální předvánoční fiestu připravili Fast Food Orchestra v pražském Lucerna Music Baru. Jednalo se o poslední zastávku "Pancho tour vol. 2", na které se rozloučili s aktuálním koncertním konceptem a nastínili plány pro... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 18:00 v sekci Naživo

Naživo: Tereza Balonová vytvořila v Malostranské besedě rodinnou atmosféru Hned dvěma speciálními koncerty v Praze se Tereza Balonová rozhodla uzavřít éru svého druhého alba "Lampiony". Sedícím divákům přichystala spíše intimnější zážitek, s kapelou za zády ale atmosféru večera párkrát pěkně... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 12:30 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Z hlubin černi dolů se vyloupl nádherný drahokam "Karviná" Yo Yo Bandu. Dočkal se povedené reedice První polovina devadesátých let byla v naší muzice hodně divoká. O hvězdy zářící před sametovou revolucí najednou zájem uvadl, posluchači hladověli po novinkách. Třeba po žánru reggae, který u nás reprezentovali jistý Martin... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 08:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Vianočná Janais" se může stát šperkem v kolekci omšelých svátečních alb A už je to tady. Co? No přece Vánoce. Nejkrásnější svátky v roce si žádají i speciální písničky. Ano, máme tu koledy, tradicionály, ale i nové skladby, které navozují výjimečnou atmosféru. S deskou "Vianočná Janais" dokázala... čtěte zde

Vydáno: 05.12.2025 15:40 v sekci Recenze