Krausovské plody chutnají pořád stejně

03.09.2002 05:00 - Vladislava Poláčková

Směs blues, bigbítu a chrchlavého hlasu. To jsou Krusberry. Nic nevydávají, sem tam si zahrajou a jejich bigbít zní pořád stejně. Přesto je radost si jejich nevtíravou muziku poslechnout. Alespoň v podobě starší desky "Šiksa a gádžo", která vyšla v reedici v rámci Zlaté edice BMG.
6/10

Krausberry - Šiksa a gádžo

Skladby: Šiksa a gádžo, Druhá lavice, Do nebe, Emil, Kořenová zelenina, Horoskop, Velkej kluk, Táhne mi na čtyřicet, Disco boy, Náš dům, Staré časy
Celkový čas: 40:19
Vydavatel: BMG
V rámci Zlaté edice BMG nebylo pozapomněno ani na dnes už téměř legendu pražského bigbítu, Martina Krause a jeho Krausberry. Kdo tedy propásl v roce 1998 vydání "krausberrovského" CD "Šiksa a gádžo", nemusí truchlit. Deska se nyní opět objevuje na pultech, a tak je tedy na řadě i nějaký ten náhled na městský bigbít smíchaný s blues, který má kořeny až v nedalekém režimu.

Martin Kraus, zpěvák a textař, někdy nazývaný "Mick Jagger ze Žižkova", začal od svých deseti letech hrát nejdříve tátovi s bráchou své tesklivé, smutné, intelektuálské skladby. Pak přišla nabídka od Petara Intoviče a Martin začal vystupovat s čtyřmi skladbami s Bluesberry. V téhle partě z Hanspaulky se však usadil pouze na dva roky. Chtěl svoji kapelu, a tak vznikli Krausberry. Tak trochu pomsta Intovičovi za to, že vyhodil i s ním několik "bluesberrových členů". Nová kapela ve složení Mário Císař, Richard Dvořák, Ivan Dvořák, Zdeněk Vřešťál a Martin Kraus se rychle chytla a zařadila se tak mezi tehdejší pražský bigbít. V roce 1986 a 1987 jim vyšly dva singly, ale desku jim nikdo vydat nechtěl. První LP "Krausberry" vydali až v roce 1990 pod hlavičkou Pantonu. V témže roce následovalo CD "# # # stačí, drahoušku" (Globus). Další deska "Na větvi" vyšla až po šesti letech. Poslední album "Šiksa a gadžo" vyplulo na povrch roku 1998.

Od té doby Krausberry (ve složení Martin Kraus / zpěv, R. Dvořák / piano, Š. Albrecht / kytara, V. Svojtka / kytara, M. Císař / kytara, V. G. Kulhánek / basa, Š. Smetáček / bicí) jen hrají, hrají a příliš se netají s tím, že se jim do nové desky moc nechce. Jejich písničky totiž vznikají spíše spontánně, bez cíle a jelikož jsou dnes téměř kultovní kapelou, kterou mladší generace moc nezná, nic je nenutí snažit se zpopularizovat. A to je to, co se mi na tomhle bandu moc líbí. Krausberry si během své hudební "kariéry" vytvořili velmi svébytnou image, která se těžko kritizuje i chválí. Při poslechu jejich poslední desky jsem měla dost smíšené pocity. Na albu je totiž pár skladeb velmi vyčpělých a pár velmi dobrých. Kde je tedy zakopán pes?

Texty Martina Krause smíchané s hudbou se totiž pohybují na dvou rovinách. Z jedné strany můžete slyšet přihlouplé "bigbítovské" tancovačky jako třeba "Disco boy", "Druhá lavice" nebo "Emil". A pak vás překvapí příjemná bluesová melodie a slova "Horoskopu" nebo pohodově chutnající "Kořenová zelenina". Typickým "krausberrovským" stylem jsou úvodní pomalejší melodie za doprovodu klavíru a výrazné basy, střídající se s refrénovým nářezem, jako je to např. u "Šiksy a gádžo". Nebyl by to Martin Kraus, aby na desce nechyběla i nějaká ta melancholie ze "Starých časů" mániček a bigbítu. A co dodat k textu: "Chce se mi hulákat, milovat, snít a křičet a třeba do rána to musí fičet….zavřete dveře, táhne mě na čtyřicet..."? Každého tenhle stav asi v určitém životním období přepadne a pak si můžeme jen povzedchnout, že jediná jistota, která nám zbývá, je, že všichni stejně půjdeme "Do nebe".

Takže rekaputilace. Po několikátém poslechu jsem si desku skoro zamilovala, ale ne pro to, že by byla po hudební stránce úchvatná, to ani zdaleka ne, ale pro tu náladu, kterou dokázala ve mně vytvořit. Při Krausberry si totiž můžete sednout klidně do křesla a vzpomínat na starý dobrý bigbít nebo jít pařit do Malostranské besedy, dát si pár piv a nadýchat atmosféru, která tu je pořád stejná. Svět se mění, ale Krausberry zůstávají.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Mladá generace... (Edita Šramotová, 04.05.2005 14:40) Reagovat

    Recenze se mi moc líbila, ale nedalo mi to, aby se nezeptala kde "recezentiska", bere tu jistotu se kterou tvrdí že mladou generaci Krausberry již nezajímají. "Na čtyřicet mi sice netáhne" (zatím jen na patnáct) a přesto mám spoustu kamarádů ve svém věku, kteří mají Krausberry radi stejně jako já. Myslím že u nas "mladých" sklízejí Krausberry stejn úspěch jako u všech ostatních lidí.

    S pozdravem
    Edita Šramotová

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY