Pop-punková scéna odjakživa trpěla značnou nadprodukcí. Hlavně na americkém kontinentu rostou kapely jako houby po dešti a najít takovou, která nabídne víc než jen fádní popěvky, není vždy jednoduché. Nové album pětky Man Overboard takový potenciál má.
8/10
Man Overboard - Heavy Love
Vydáno: 14.07.2015
Celkový čas: 39:15
Skladby: Now That You're Home, Borderline, Reality Check, Splinter, The Note, Cliffhanger, She's In Pictures, Invisible, Deal, Anything, For Jennie, A Love That I Can't Have
Vydavatel: Warner Music
Když nesjíždíte v parku schody na skejtu a nenosíte na nohách vansky, ještě neznamená, že jste imunní proti kouzlu pop punku. Zvlášť za slunečných letních dní si lepší soundtrack k cestování na kratší i delší vzdálenosti lze představit jenom stěží. Jde spíš o to, jakou desku si před odchodem z domova do přehrávače dáte. Pop-punková scéna od pradávna měla sklony k nadprodukci a vybrat desku, která za to stojí, nemusí být úplně jednoduché. Pomůžu vám s rozhodováním a říkám rovnou - pusťte si nové
Man Overboard.
Při hledání názvu se kapela inspirovala skladbou
Blink 182, což vcelku jasně naznačuje, o čem jejich hudba je. Man Overboard založila dvojice kamarádů z dětství, Nik Bruzzese a Wayne Wildrik, chvíli poté, co si sbalili fidlátka a odešli z kapely Front Page. Od začátku fungování parta obrazila několik nezávislých vydavatelství, aby se nakonec upsala respektovanému Rise Records. Právě tady vychází i aktuální "Heavy Love".
Man Overboard jsou nostalgici stýskající si po časech devadesátých let. Odkazů ke kapelám té doby je v jejich hudbě bezpočet. A to přesto, že někdy v té době přestali sedat na nočník. Nostalgické představy přetavují do tříminutových rozjetých písniček, které při prvním poslechu nestačíte ani počítat.
Může se zdát, že v textech rozebírají poněkud fádní témata, třeba ve skladbě "Clifhanger" se duo vokalistů Zac Einstein a Nik Bruzzese svěřuje, jaké to je sedět ve čtyři ráno v parku na lavičce, pít pivo z plechovky a snažit se pochopit podstatu mužství. Možná trochu nuda, jenže zrovna těmhle chlápkům to zkrátka budete věřit. Jsou bezelstní, upřímní a holt to tak mají.
Desku otevírá pozvolná "Now That You're Home". Oproti zbytku alba možná pomalejší, ovšem pocitu nostalgie, který na vás dýchne, se do konce desky nezbavíte. Následuje "Borderline", to už je jiné kafe. O chvíli později se rozpoutává zběsilá jízda, na jejímž konci vás čeká pecka s beznadějným názvem "A Love That I Can't Have".
Nezáleží na tom, co si k poslechu "Heavy Love" vezmete na sebe. Stejně tak je jedno, jestli si desku dáte do uší při jízdě na prkně nebo v tramvaji. "Heavy Love" je upřímné album, takříkajíc od srdce, a patří k tomu lepšímu, co současný pop punk může nabídnout. Jestli tuhle nabídku přijmete, nebudete litovat.