"Modrej dým" by se po zásluze měl stát skladbou roku. Snad nikdy jsem nezažil pocit, kdy jsem slyšel nějakou písničku v rádiu poprvé a byl jí naprosto uchvácen, aniž bych přitom věděl, o koho se sakra jedná. Druhá věc je, že o pár týdnů později už byly Black Milk všude, kam se jen člověk podíval, úspěch jejich debutového singlu však bezpochyby způsobila skutečnost, že je prostě skvělý. Tříminutová hitovka, skvělý, až nečeský zvuk a výborné zpěvačky, jak už určitě víte - Helena Zeťová a Terezy Kerndlová a Černochová. Jen blázen by mohl doufat, že celé album bude obsahovat dvanáct podobných pecek, ale výsledek naštěstí není o moc horší, než jsem čekal.

Deska obsahuje celkem dvanáct skladeb, z nichž pět je česky, sedm anglicky, přičemž jedna se objevuje v obou jazykových verzích. Aby těch čísel nebylo málo, čtyři z nich jsou coververze, jedna z nich přeložená do češtiny ("Nechci tě trápit"), zbylé tři byly ponechány v původních anglických verzích. Jakkoli bylo před vydáním desky zdůrazňováno, že se bude jednat o český pokus s r'n'b a soulem, výsledek je těmito styly spíše jen jemně ozářen, ale jinak se jedná spíše o vcelku vkusný a běžný pop, z něhož pilotní singl ční jako maják. Typické rádiové hitovky představují hlavně česky zpívané věci, takové "Pár nápadů" či "Vůbec nic" (na konci desky i v anglické verzi jako "Never Ever") jsou příjemnými letními rádiovými hity, ale ničím víc. Hodně vesele ale zní "Gigi, gigi", jejíž melodii už poměrně dávno napsal Karel Černoch, ale rozhodně byste to na ní nepoznali. Poslední česky zpívanou věcí je skladba "Nechci tě trápit", původně známý hit "I'm So Excited", ale jeho česká verze zní jako nějaké béčkové disco. Škoda jí, i když v televizních estrádách s ní budou holky určitě slavit úspěchy.

Anglicky zpívané písničky jsou bezpochyby zajímavější částí nahrávky. "Just To Be With You" zní ze začátku jako tuctová r'n'b balada, ale po více posleších se vám zaryje pod kůži a objevíte v ní spoustu skrytých rovin. Hodně povedená je jemná, ale smyčci a sbory krášlená "The Way You Care", naprostou perlou je pro mě ale "I Don't Wanna Be", která svou nervností, zvraty a roztodivnými zvuky připomene třeba takové antipopové Sugababes v nejlepší formě. Zatímco ve většině skladeb zpívají holky společně, střihla si každá také sólo, a to pokaždé v převzaté nahrávce. Helena Zeťová ve "Fallin" od Alicie Keys mě pouze znovu přesvědčila o tom, že i přes Grammy a obrovský úspěch za oceánem je tato písnička a slečna Keysová jen obrovsky nafouklou bublinou. Tereza Kerndlová si vybrala hit Vanessy Paradis "Be My Baby", který desku úplně prozáří, zamrzí ale naprostá nemohoucnost jakkoli změnit původní aranžmá. Druhá Tereza si vybrala "You've Got A Friend" od Carole King, jejíž originál bohužel neznám, takže případné změny nemohu posoudit, ale jedná se o vcelku ničím nevýraznou, ale na druhé straně příjemnou baladu.

Kromě hlasových kvalit všech tří dívek bych rád upozornil také na producenta, kterým byl Dan Hádl, mnohdy nespravedlivě osočovaný z přímočaré komerce. Jen málokdo si ale uvědomí, že právě on dodal třeba Kristýně, A-tak! či i české verzi písniček ze seriálu "Pokémon" kvalitní zvuk a profesionalitu každým coulem, která je jinak na české popové scéně něčím naprosto cizím. Jakkoli jeho hudební tvorba (je třeba připomenout také jeho stálého spolupracovníka Davida Solaře a textařku Janu Rolincovou) rozhodně neoplývá originalitou, jako jeden z mála dokáže i komerční pop udělat vkusně a profesionálně, což debutem Black Milk dokázal na jedničku.

Je sice pravda, že jsem od "Modrýho dýmu" čekal něco víc, než co se na stříbrné placce nakonec objevilo, ale když se nahrávka srovná s jinými českými popovými deskami, vycházejí z toho Black Milk jednoznačně jako vítězky. A razance, s jakou vstoupily svým debutovým singlem do rozhlasových hitparád, je věcí, která se asi už dlouho nebude opakovat. Doufejme jen, že se třeba na dalším albu vydají více směrem k "I Don't Wanna Be" než k "Nechci tě trápit", pak si teprve budu moci oblíznout všech deset. Nebo všechny tři?