Těžko říci, zda bylo předloňské "Spaces" uzavřením jedné tvůrčí etapy Nilse Frahma, nebo ne. Sice má za sebou i několik multižánrových spoluprací z dřívějška (ve výčtu nechybí Anne Müller, F.S. Blumm, Peter Broderick v projektu Oliveray, Ólafur Arnalds) a na desce "Felt" se začala objevovat i elektronika. Aktuální "Solo" je ale spíše návratem ke klasické sólo partii u klavíru, kdy částečně navazuje na "The Bells" a "Screws". Výjimečnost okamžiku však podchycuje použitý klavír, jímž se stal Klavins M370, vertikálně postavený klavír s výškou 3,7 metru a vahou 1,8 tuny, jenž je předchůdcem chystané verze Klavins M450 v rámci akce Piano Day. David Klavins jej dokončil v roce 1987 a dodnes stojí v německém Tübingenu, kde Nils zkraje roku 2014 strávil tři dny natáčením a improvizováním. Výsledkem je "Solo" čítající osm kompozic.

První polovina z nich balancuje na hranách sentimentu a burcování maxima z použitých minimalistických prvků. Frahm tak nechává dozrát každý tón, vadou na kráse by bylo, kdyby nasnímané záznamy nějak zásadně upravoval - naštěstí si byl vědom, že hlavní síla je v samotném zvuku tohoto monumentálního klavíru. Rozehrává se tu tak velmi komorní koncert s gradujícími emocemi: úvodní "Ode" je preludiem s konejšivou radostí, jež překlenuje následné odstíny atmosfér. "Some" posléze funguje jako její potemnělý protipól, "Circling" je tichou variací na opakující se cykly a hymnickou "Merry" podporuje důmyslná melodická linie. "Chant" je naopak oduševnělé intermezzo tiché, tmavé noci.

Druhé dějství zahajuje nejdramatičtější zlom v podobě hlučné sonáty "Wall", ta je hnána razancí jednotlivých úderů a svým způsobem to je exhibice zručnosti, kterou Nils za ty roky ukotvil ve své vlastní tvorbě a dokazuje to na živých vystoupeních. Téměř jedenáct minut trvající "Immerse!" a závěrečná "Four Hands" patří do kategorie již ověřených postupů a skladeb Nilse Frahma, kdy přesně dle logiky věci za sebe pokládá jednotlivé mezihry, klavírní milníky a dotváří za běhu celistvé tvary. "Solo" po většinu času nikam nechvátá a nechá posluchače spíše meditovat nad jednotlivými tvary nálad a struktur na sebe navazujících dílů této osmidílné mozaiky. Představuje i organicky pulsující monument, jehož hlavními pilíři jsou neobvyklý (nepřenosný) hudební nástroj a um hlavního aktéra.

"Solo" je melodramatický komplet, pohrávající si s texturami minimalismu. Nils Frahm si tímto plní malý sen, zahrát si na neobvyklý instrument, který v sobě ukrývá neskutečnou sílu zvuku. Hudebně opět o kousek povyrostl, a i když se jedná o záznam improvizace, uhrane citem pro stavbu melodie a klavírních preludií - a to vše bez přívlastku použité elektroniky, čisté sólo pro monumentální klavír.

Průřez svou tvorbou přiveze Nils Frahm v rámci svého "Lost His Mind European Tour 2015" i do Prahy, přesněji ve čtvrtek 7. května do Paláce Akropolis. O support se postarají američtí Dawn Of Midi, kteří představí své zatím poslední album "Dysnomia".