Když si beru do ruky jakýkoli výběr, nejprve se pokusím zamyslet nad jeho účelem, resp. nad cílovou skupinou, jíž je určen. V případě "Hitů" nastává v tomto bodě mírný problém, protože charakter alba napovídá, že by rádo bylo přijatelné širokému plénu recipientů a posluchačů. Vždyť posuďte sami: Kryštof, Mig 21, Karel Gott, Lucie Bílá, Petr Kotvald, Tichá Dohoda, Daniel Landa... Jak by někdo mohl trefně namítnout - každý pes jiná ves!

Kompilace je do značné míry vskutku reprezentativní, což je jak jejím plusem (obsáhlost), tak jejím mínusem (nevyhraněnost). Jsou na ní zařazeny skladby z posledních zhruba čtyř let a nechybí, jak už bylo naznačeno, takové pecky jako "Lolita", "Snadné je žít", "Tulák po hvězdách", "Slim Jim", "Žily" a tak dále a tak dále. Vedle nich stojí i kousky taktéž hitové, ale nepoměrně kvalitativně slabší (Kotvaldův "Mumuland" nebo "Kampa " od Těžkýho Pokondru). První kritérium je tedy splněno, a to - deska je poskládána z opravdových hitů, přičemž její jistá kontinuita (a všeobecná přijatelnost) je postavena na přítomnosti písní jednak "alternativnějších" ("Bet My Soul" od Support Lesbiens), jednak vysloveně komerčních (Petr Kotvald). Vlastní struktura výběru už je méně logická, protože drtivá většina skladeb pochází z let 1998-2001, na kompilaci jsou ovšem zařazeny i písně starší ("Tulák po hvězdách" z 1994 a "Co sudičky přály nám" Karla Gotta a Lucie Bíle z 1997). Hlavně nad volbou Tiché dohody mi zůstává rozum tak nějak stát, cožpak tady v posledních čtyřech letech nebyl žádný výraznější hit, kterým by se tato již notně ošoupaná písnička dala nahradit? Druhé kritérium už proto pokulhává - podle čeho a jak producenti vybírali, je na pár místech takřka detektivní záhadou. A za třetí - komu je tedy deska určena, lépe řečeno, kdo si ji koupí? Věřím, že nikdo. Její účel tkví mnohem více v reklamě, snaze oprášit vzpomínky či v připomenutí.

Vůči všem možným kompilacím jsem byl vždy krajně nedůvěřivý a zůstane tomu i nadále. Kolekce "Hity" je sice ukázkovým výběrem, který potvrzuje existenci několika skutečně silných hudebních momentů v české muzice v posledních letech, ale i přes tento neopomenutelný fakt mi stále nedochází, proč vydávat stále dokola největší hity, když ty posluchači už mají s největší pravděpodobností doma. Holt zbývá jen ta reklama a marketingové strategie, že?