Výrazná ženská postava elektronické scény, Zola Jesus (vlastním jménem Nika Roza Danilova), zavítala podruhé do Prahy. Mladá Američanka vyrůstala obklopená tajemnými a hlubokými lesy Wisconsinu. Sama, bez vedení rodičů nebo jiných blízkých ze svého okolí, se již jako malá holka rozhodla nastoupit dráhu operní pěvkyně. Tvrdě makala na tom, aby se jí sen splnil, a v jednu chvíli k tomu měla opravdu blízko. Na prknech operních síní ji však zrazovala psychika a v důsledku toho často také hlas. Ukázalo se, že vypjaté prostředí nakonec nebude snem, který by Zola chtěla žít, a tak začala opět svépomocí experimentovat.

Vzala to od píky se vším, co měla po ruce, a soustředila se na rozvíjení své hudební osobnosti po svém. Nakonec se usadila v široké oblasti, řekněme experimentálního electropopu, která nepochybně nabízí značnou míru tvůrčí svobody a lze v ní dosáhnout zajímavého zvuku, aniž by se člověk nutně obklopoval dalšími muzikanty. Důkazem je již pět studiových nahrávek, z nichž poslední s názvem "Taiga" byla živě představena v Praze.

Kdyby skladby ze Zolina pera dostala do rukou komerční produkce, mohly by ovládnout hitparády po celém světě. Podrobíte-li je totiž pečlivější analýze, zjistíte, že jejich organismus sdílí základní funkce s vůdčími mainstreamovými trendy. Vezměte si například tanečně laděný song "Dangerous Days" nebo "Hunger", které by i s ohledem na techniku zpěvu mohly z fleku zapadnout do alternativnějšího šuplíku takové Rihanny. Zola si ale zvolila cestu solitéra a tato umělecká poloha jí maximálně vyhovuje. Příjemný kontrast. Daní za to však je, že navzdory pěti vydaným deskám je pro Niku problém byť zpola zaplnit takový prostor, jako je smíchovská továrna (i když se opět čekal třikrát větší počet návštěvníků a úměrně tomu byl zvětšen sál).

V MeetFactory Zola s ohledem na koncept aktuálního alba vystoupila za doprovodu bubeníka a dvou obsluhovačů elektronický prvků, z nichž jeden dotvářel atmosféru využitím pozounu. Chod "Taigy" uváděly do pohybu především razantní, takřka drum'n'bassové bicí, přičemž drsný ráz nahrávky byl naživo ještě mnohem brutálnější díky decibelům. MeetFactory se po dlouhé době otřásala v základech. Takhle nahlas tady nic už nějaký pátek nehrálo. Uši si na takový nápor volume sice musely chvíli přivyknout, ale větší hlasitost byla ve výsledku spíše ku prospěchu věci. Příval zvuků člověka doslova pohltil a usnadnil čerpání energie z koncertu, což jde jindy, vhledem k upovídanosti publika, s námahou. Ozvučení však na druhou stranu bohužel nebylo zcela optimální a vedlo k diskotékovému dum dum efektu. Zole sice nedělalo problém se z něho prozpívat, ale byl nepříjemný.

Zola Jesus je zcela jistě magnetizující persona a síla jejího hlasu působí jako záviděníhodná anomálie. Navíc umí pracovat s výrazem a pro turné k "Taize" se proměnila v tajuplnou, chladně vyhlížející divoženku s příležitostnými móresy zvířete. Její teatrálnější chvilky si mohly vychutnat zejména přední řady publiky. Ty vzdálenější se musely spokojit s neartikulovanými animálními projevy a zmítající se tmavou siluetou, která zpovzdálí trošku připomínala spíše karikaturu temné bohyně. Celkově ale Zolina pódiová exhibice zanechala uvěřitelný dojem, i když se možná nejednalo o nejintenzivnější show, jakou kdy předvedla, stejně jako o vizuálně nejbohatší. V MeetFactory si vystačila s jednoduchými pódiovými instalacemi a minimem světelných efektů.

V repertoáru má Zola celou řadu snadno zapamatovatelných, podmanivých skladeb, které jsou na albech, včetně "Taigy", zaranžované tak, že vyzařují zvláštní napětí. Zní křehce i dravě zároveň a poměrně dynamicky. Dohromady s hlasitou klubovou produkcí však jejich vnitřní emocionalita zdaleka nevyzněla naplno a Zola náladovou složku koncertu příliš nepodporovala. Po celou délku jeho trvání zpívala na plné pecky, nicméně bez pevného bodu, jako by improvizovala a do jisté míry tím ztrácela na charismatu. Z geniální pěvkyně se tak chvílemi stávala extravagantní uhulákaná r'n'b hvězdička. Na zásadní pecky jako "Dangerous Days", "Vessel" nebo "Go (Blank Sea)" sice stálo za to vyrazit, zbytek si ale zatím uchovává své kouzlo z desky.