DJ Tráva - Lidé, kteří brečí po minulosti, jsou mi k smíchu

Možná nahlížím na věc zkreslenou optikou, ale připadá mi, že se lidé v době před cca patnácti roky mnohem víc dělili na různá publika (elektronické, metalové, punkové aj.) oproti současnosti, kdy fluktuace posluchačů díky dostupnosti muziky na internetu pořád narůstá. Projevilo se tohle nějakým způsobem na skladbě publika, pro které hraje DJ Tráva v roce 2015?

Kdo na mě chodí? To je různé, záleží na tom, kde hraju. V podstatě je to průřez od mladé a zvědavé až po starší, kteří vědí, na co jdou.

Jak s odstupem času vnímáš devadesátá léta? Teď myslím v reáliích Česka... Když se bavím s lidmi, kteří v té době prorazili nebo už nějakou dobu byli na scéně, dere se na povrch určitá nostalgie. Je to tím, že člověk stárne, nebo se tady před dvaceti lety dělo něco zásadního? Stýská se ti po něčem z té doby?

Mně osobně se nestýská po ničem a lidé, kteří brečí po minulosti, jsou mi k smíchu. Před dvaceti lety to zkrátka byla jiná doba, všechno se zdálo být nové a zajímavé. Dnes tyhle ideje spolkl diktát společnosti orientované na spotřebu a komerci.

Myslíš, že kdybys začínal ve stejném věku v roce 2015, že by tě to znovu svedlo na dráhu DJe?

Dneska bych se nejspíš DJem nestal. Tlak komerce je znát všude a málokdo hraje to, co skutečně chce hrát. Takřka ve všech klubech mají nastavené playlisty.

Přeje podle tebe dnešní doba DJingu? Vzkvétá, nebo spíš upadá díky tomu, jak se zlepšuje technika?

Umění DJingu zmizelo v momentě, kdy se objevily mixovací softwary. V kontextu téhle doby, která podporuje konzum, je výsledek tady v Česku totální katastrofa.

Co podle tebe musí mít člověk v sobě, aby měl šanci dotáhnout to někam na profesionální úrovni jako DJ?

Určitě talent, dobrý sluch a taky štěstí být ve správný čas na správném místě.

Když člověk přijde do klubu, podle čeho pozná, jestli má co dočinění se skutečně talentovaným DJem, nebo s někým, kdo si DJing osvojil pouze jako řemeslo?

Podle toho z čeho hraje, co hraje a jak tleská nad hlavou ...

Je pro DJe snazší najít recept na úspěch a prosadit se v rámci scény oproti těm, kdo si dali za cíl stát se úspěšnými zpěváky nebo kapelami?

Kapely a zpěváky omezuje jazyk. DJs oproti nim mají velkou výhodu, protože hrají mezinárodní hudbu. Výjimkou jsou samozřejmě tzv. diskžokejové, kterých po světě chodí nejvíc. Pro ně je to snadná sláva a prachy.

Spolupracuješ dlouhodobě s někým v rámci české nebo zahraniční scény?

S kamarádem Ristem (Ristem Sokolovskim aka Dědek One, který je známý také jako člen formace Dixxx, pozn. redakce) jsme založili projekt Lazy Lizard, kterému jsme věnovali poslední dva roky práce. Už 30. ledna v Roxy pokřtíme naši novou desku.

Získal jsi spoustu zkušenosti díky častému vystupování v zahraničí, má podle tvého názoru Česko v rámci DJingu co nabídnout i na světové úrovni? Když se v zahraničí řekne Česká republika, co se zasvěceným lidem vybaví ve spojitosti s místní elektronickou scénou?

Čeští DJs mají ve světě poměrně dobré jméno. Navíc tahle země je vyhlášená svými večírky...

Jak často tě vyhledávají mladší kolegové za účelem udílení rad a tak podobně?

Prakticky neustále s někým řeším věci okolo muziky.

Kde býváš aktuálně nejvíc slyšet?

Momentálně hraju pravidelně v pražských klubech Le Clan a Chapeau Rouge.

Jaké máš plány v horizontu blízké a relativně blízké budoucnosti, máš-li nějaké? Máš teď jedno ze svých hudebně více nebo méně aktivních období?

V současné době vydávám desku s projektem Lazy Lizard a na podzim bych měl dodělat svoji sólovku, která je rozpracovaná už několik let.

Máš na krku poměrně významné jubileum. K jeho příležitosti se chystá velká akce v Roxy, čím bude specifická co do programu a čím pro tebe osobně? Jak se na ni těšíš?

Budou to prostě narozeniny, takže setkání s kamarády je základ. V rámci večera se dočká křtu nové cédéčko Lazy Lizard a jako speciální host dorazí z Berlína Martin Eyerer, zvukový mág a majitel labelu Kling Klong Records. Na to všechno se moc a moc těším.