"Cesta z města" Mirai ukazuje cestu od obyčejné kapely ke skvělé. Snad

Stejně jako před časem skupině Nebe pomohl i Mirai Richard Krajčo. Na podzim je dokonce vzali s Kryštof na své halové turné, kde si trojice rozhodně nedělá ostudu, ale naopak působí jako poměrně vyhraná kapela s chytlavými písničkami. Těsně před startem koncertní šňůry skupina vydala své debutové EP, aby se posluchači mohli se skladbami seznámit i při domácím poslechu, nejen naživo.

O produkci kolekce se postaral Honza Balcárek z Light & Love, který je v poslední době snad všude, a na pouhých pěti písničkách je znát, jak za těch pár měsíců stačila vyzrát kapela i on sám jako producent. Jejich první singl "Dítě robotí" je vyloženě přeprodukovaný a čiší z něj snaha o HIT tak výrazně, až po pár posleších začne otravovat. Svůj úkol, tedy uvést kapelu na scénu, do rádií a dát o ní vědět, ale splnil. To se naopak vůbec nepodařilo singlu druhému, kytarově-tanečnímu "Souznění", který na celém EP zní nejobyčejněji a také jako nahraný v úplně jiném studiu se zahuhlaným zvukem.

Další tři nové písničky ale najednou představují kapelu v úplně jiném světle. Titulní skladba celého minialba, odlehčená "Cesta z města", je ukázkou, že spíše akustičtější poloha skupině vyloženě sluší, a pokud rádioví dramaturgové nezaspí, mají Mirai šanci mít další opravdu velký hit. Sborový refrén u konce písně totiž vyloženě svádí k prozpěvování. A pěkně nahlas. Rychlejší kytarový kousek "Historie" vynikne lépe naživo než ve studiové podobě, v pomalé písničce "Divadlo" má ovšem kapela další, prozatím skrytý skvost, který graduje až do stadiónové velikosti.

Debutové EP Mirai jako celek sice není kdovíjak převratná nahráka, v novějších skladbách ale ukazuje, že pokud budou muzikanti pokračovat v nastoupené, méně elektronické a více odlehčené cestě, mají šanci se na české scéně trvale usadit. To ale může dokázat až celé debutové album, které by mělo přijít v příštím roce.