Kdybychom si chtěli utahovat ze stereotypů hip hopu, můžeme říct, že pro vystoupení tohoto žánru stačí jeden mikrofon, jeden DJský pult a tucet homies mávající ručníky v pozadí. Plus svítící lednička s pitím sponzora. Má tedy vůbec smysl dělat nějakou lepší show? Asi málokdo by čekal, že by nějaký rapper připravil poutavou performance se složitými kulisami a efekty, jakýkoliv prvek navíc oproti výše zmíněnému minimu, například speciální hosté, je tak vždy bonus.

Proč tedy nedat fanouškům víc? DJ Wich si možná tuto otázku také položil a po natrénování živého vystoupení s kapelou Champion Sound a úspěchu na letním festivalu dostal odvážný nápad pozvat celou hiphopovou špičku do jednoho sálu. Udělat show, která nemá v Česku obdoby. Pokud někdo z celé československé scény má mít na toto mandát, tak je to právě Tomáš "Wich" Pechlák. Působí na scéně už dvě dekády a je prostě nesetřesitelná producentská špička. Nemusí si už nic dokazovat, ale proč s podporou Affra nezorganizovat megakoncert ve velkém sálu pražské Lucerny, že?

Výsledek skončil přinejmenším rozpačitě. Nehledě na nedostatky však dva večery v Lucerně dosáhly maxima ve dvou nejdůležitějších měřítkách: atmosféře a spokojenosti fans. Fanoušky totiž tolik zaujala exkluzivita akce, zejména dvě desítky hostů, takže vstupenky byly okamžitě fuč a přidal se i dodatečný středeční termín. Celkově se tak na Wiche přišlo podívat pět tisíc diváků. My jsme navštívili čtvrteční koncert a dle všeho jsme udělali dobře, středa měla prý blíže generálce.

I tak nepůsobil celý večer příliš kompaktně, dramaturgie, řekněme, haprovala. Show měli držet po kupě dva moderátoři a Wich, výměna aktérů na stagi ale stejně spíše připomínala mic contest. A nakonec právě vokály byly to jediné, co publikum opravdu dobře slyšelo. Nedostatečná aparatura či špatné nazvučení neumožnily vystoupit Wichovým geniálním beatům a kapela Champion Sound v podstatě neexistovala, což je obrovská škoda. Pohled na snažící se muzikanty bez zvukového feedbacku byl někdy až komický. Paradoxně nejlépe se tak poslouchali intermezzoví Marimba Live Drums. Třeba saxofon Radima jsem slyšel během dvouhodinové show jen na pět sekund.

Doprovodné efekty show jako konfety a gejzíry mlhy neměly téměř žádnou přidanou hodnotu. Celé akci by třeba velmi slušela obrovská LED stěna s propracovanými projekcemi. Přesun z klubu do reprezentativního sálu byl tak v podstatě zbytečný.

Samotné vystupující však lze pouze a jen chválit, protože tato hiphopová sešlost opravdu stála za to. DJ Wich se svými kumpány vyučoval domácí hiphopovou historii a zároveň na nových skladbách ukazoval, jak je stále relevantní. Fungovaly tedy jak nostalgické bomby s Indym a LA4 "My 3" a "Hádej kdo", tak nové pecky "Denně" nebo Refewovo "Nechci víc", ve kterých přišel zazpívat Martin Svátek. Kéž by viděl ty davy lidí. Úžasnou atmosféru ale určitě pocítil.

Největší bordel publikum udělalo pro slovenské kolegy, zafungoval Separův "Pirát", set Majka Spirita a samozřejmě i finální tracky od Kontrafakt. Přídavek byl neodmítnutelný a matka měst a nálad tak uslyšela svou hymnu, Wichův remix "Prahy". PSH však reprezentoval pouze Vladimir 518, když se Orion nešťastně zranil a nemohl vystoupit.

Každý návštěvník by mohl říct, že mu někdo v line-upu chyběl, například Ektor (z čehož plyne, že výjimečně nikdo nedostal přes hubu), z akce však nemohl nikdo odcházet nespokojen. Perfektně splnila svůj účel, a i když nepřinesla něco víc, než jen plno skvělých jmen, a zklamala zvukem, věřím, že se stane vzorem pro další takové.