Kdo toužil po znovuzrození, měl v pondělí v Praze jedinečnou příležitost: v rámci svého celosvětového turné k desce "To Be Kind" totiž vystoupila americká kapela Swans. Mistři hluku v čele s Michaelem Girou se postarali o dokonalý hudební očistec. Některým návštěvníkům možná ještě teď píská v uších...
Live: Swans
místo: Lucerna Music Bar, Praha
datum: 20. října 2014
support: Pharmakon
setlist: Frankie M, A Little God In My Hands, The Apostate, Just A Little Boy (For Chester Burnett), Don't Go, Bring the Sun / Black Hole Man
Fotogalerie
© Vojtěch Kubec/musicserver.cz Kultovní
Swans letos vydali nahrávku
"To Be Kind" - hudební skvost a jasného adepta na album roku. V rámci příslušného celosvětového turné se kapela rozhodla zastavit i u nás v České republice. Swans jsou známí svým charakteristickým zvukem založeným především na hluku, který nejlépe vynikne ve větším klubu, proto byla očekávání ze stísněných prostorů Lucerna Music Baru, kde se koncert odehrával, spíš rozporuplná, poněvadž, co si budeme povídat, ozvučení tam většinou nebývá moc dobré.
Newyorčanka Margaret Chardiet alias
Pharmakon našla rovněž zalíbení v hluku, což znamená, že byla pro Swans ideální volbou do role předskokanky. Před několika dny vydala desku "Bestial Burden", na které vrství všechny možné šumy a ruchy a zkrášluje je rázným projevem. Na pódiu se mladá blondýnka v černých upnutých legínách mohla zpočátku zdát jako fajn holka. Pak spustila svou hudbu, vzala si paličky a začala s nimi opravdu hlasitě bušit do železného plechu. Když s nimi dobušila, chopila se mikrofonu a s obrovským zápalem začala ječet na všechny strany. V průběhu svého vystoupení seskočila z pódia a
zpívala mezi davem posluchačů, k závěru se zaměřila výhradně na dámské osazenstvo, chodila od jedné ženy k druhé, chytala je za ruce a upřeným pohledem se jim dívala do očí. Pharmakon nebyla nic pro slabé povahy, ale svou úlohu připravit posluchače na Swans splnila opravdu znamenitě.
© Vojtěch Kubec/musicserver.cz Začátek koncertu byl ohlášen na devátou s tím, že má kapela připravený set dlouhý dvě hodiny a čtyřicet minut. To jsou skoro tři hodiny opravdu intenzivní slasti! Není se čemu divit, vždyť
Swans si libují v dlouhých hudebních kompozicích, jejichž stopáž často sahá ke třiceti minutám. Celkem tedy zaznělo šest skladeb, z toho dvě (a polovina třetí) z nich byly úplné novinky.
Kapela své vystoupení zahájila vcelku klidně - dvacetiminutovým burácením do bubnů a gongu. Poté přišel na scénu
Michael Gira se zbývajícími členy, chopil se kytary a přivítal fanoušky. První song "Frankie M" zaujal chytlavou kytarovou linkou a svižnou melodií. Tady se objevily první problémy s ozvučením, Girův zpěv se doslova ztrácel a nebylo mu pořádně rozumět.
© Vojtěch Kubec/musicserver.cz Poté následovala kratší (patnáctiminutová) skladba "A Little God In My Hands" z aktuální desky a naživo zněla opravdu senzačně. Do hry se kromě výrazných kytar zapojila i trubka. Formace si při této skladbě pěkně pohrála s čistým zvukem, který se postupně ztratil v pronikavém šumu.
Nastal čas pro starší song z předchozího alba "The Seer". Skupina si zvolila "The Apostate" v lehce pozměněné verzi. Na jednu stranu je škoda, že nezazněla titulní skladba, která má vynikající atmosféru, ale tou disponovaly vlastně všechny songy, které Swans zahráli naživo. V druhé polovině se Michael Gira při zpěvu pořádně odvázal. Bylo skvělé sledovat ve finální pasáži plně odevzdané a ztrápené obličeje posluchačů.
© Vojtěch Kubec/musicserver.cz Trochu se zvolnilo s další písni "Just A Little Boy (For Chester Burnett)", která má pomalejší a klidnější rozjezd, ale zato naprosto epický závěr, při kterém bylo téměř nemožné jen stát na místě. Lucerna Music Bar se otřásal v základech. Michael Gira se opět nechal unést a jeho zpěv působil nadmíru energicky.
Nejkratším songem, který během večera zazněl, byla novinka "Don’t Go". Ta vsadila na hutný táhlý zvuk, jenž musel pohltit snad každého.
Jako poslední přišla na řadu monumentální dvojskladba "Bring The Sun / Black Hole Man", první část z "To Be Kind" a druhá opět novinková (místo originální části "Toussaint L'Ouverture"). V první polovině si Swans dali záležet na dostatečné dávce hluku, rezignovali na jakoukoliv melodii a navodili dokonalou atmosféru přicházejícího konce světa. S příchodem druhé části však úplně obrátili a nasadili svěží tempo s čistým zvukem. Poté už následovalo jen závěrečné děkování a dlouhé a nekončící ovace.
Kdo šel v pondělí na koncert americké kapely
Swans, odcházel jako kompletně jiný člověk. Takové vystoupení není jen o tom, že si člověk stoupne, poslouchá hudbu, sem tam se pohupuje do rytmu a sleduje muzikanty na pódiu, jak hrají na své nástroje. V případě Swans je to něco víc. Je to o hudbě: podlehnout každému tónu, zavřít oči a nechat se tím vším unášet. Až teprve pak se dočkáte znovuzrození. Třeba i několikrát za večer.