Vysoká škola báňská (VŠB) v Ostravě měla z předchozích let velice dobré zkušenosti s majálesy. Ty její byly nejen dobře organizovány, nýbrž též navštěvovány. Ostatně právě kvůli těmto dvěma skutečnostem na ně rádi zavítaly takové skupiny jako Mňága a Žďorp, Tři sestry nebo Priessnitz. Letos tomu nebylo jinak, ačkoli o vysloveně hvězdně obsazené události se nedá mluvit.

VŠB má oproti Ostravské Univerzitě, jejíž majáles se odehrál v pondělí 6. května (reportáž najdete tady), jednu výhodu - o jejích majálesech se ví, že byly tradičně kvalitní, a proto je většina studentů poctivě navštěvuje. Není pak žádným překvapením, když se sejde publikum v řádu pěti a více tisíc hrdel. Ve středu 8. května, kdy proběhl majáles pro rok 2002, se dost možná splnil sen Stavovské unie, která si prý přála sedm tisíc lidí...

Majáles se odehrál stejně jako loni a předloni a předpředloni a vůbec jako dlouho dozadu v areálu porubských kolejí, v cípu celého kampusu, kde bylo na rozlehlou asfaltovou plochu umístěno velké pódium a po stranách stánky s občerstvením. Navíc přítomné davy mohly nejen korzovat po kolejích a v okolí pódia, ale též se mohly vypravit na "romantickou" vycházku do lesíka nebo na pole, které bylo ovšem většinu času okupováno hloučky popíjejících studentů.

Vlastní program Majálesu 2002 začal již dopoledne průvodem masek, po jehož příchodu na místo konání a po korunovaci krále se spustila hudební sekce. Podobně jako v případě Ostravské Univerzity tvořily gró místní, případně severomoravské soubory. Nejpatrnější výjimkou byl uvaděč večera, Lou Fanánek Hagen, který se projevil i coby zpěvák, neboť vystoupil např. se skupinou Úspěch, resp. přidal se během jejího setu, a to sesterskou odrhovačkou "Highway King".

Jak postupně program gradoval, přibývalo na intenzitě v diváckém nadšení. Toho výborně využila revivalová formace Bajkonur, která se soustředí na předělávky těch největších pecek populární hudby, pročež se Porubou v době jejího koncertu nesly hity od Pink Floyd, Bee Gees či Abby. Po Bajkonuru již přišla řada na hvězdy majálesu, domácí Kryštof. Skupina se opřela o schéma z regulérních koncertů, takže se začalo remixovou písní, nechyběly "Ženy", "Lolita" ani "CosmoShop", Krajčo publikum bavil. Potíž byla v tom, že když jsem Kryštof viděl před nedávnem na samostatném koncertu, používala skupina tytéž průpovídky, tytéž masky, tytéž vtipy. Divákům tato skutečnost zcela evidentně problémy nečinila - na prvním místě stála zábava a tu jim Kryštof servíroval na stříbrném podnose.

Když hudební produkce skončila, tisíce lidí vzaly tramvaje a autobusy útokem, a tak byly ještě hodnou chvíli našlapané až k prasknutí. Stejně jako bylo těsno během majálesu u stánků s pivem (které se tím pádem, poněkud nepříjemně, stalo dosti těžko dosažitelnou tekutinou). Jeden si při pohledu na přilehlé pláně a zákoutí pomyslil, že je přítomen nějakému velkému rockovému festivalu - kelímky, tácky, prázdné flašky, povalující se opilci. A on to v podstatě festival byl (podobě jako u Ostravské Univerzity). Festival, který se sice vydařil, ale věhlasu předchozích ročníků dozajista nedosáhne.

Majáles VŠB-TU, Ostrava, areál porubských kolejí, 8.5.2002