Savage Garden byli bezpochyby jedním z největších popových fenoménů minulých let. Svých dvou alb po celém světě prodali na několik desítek milionů kusů a zůstalo po nich několik skvostných písniček, jmenovitě třeba "To The Moon And Back", "The Animal Song" či "Truly Madly Deeply" (mým osobním favoritem byla nesinglová "Santa Monica"). Pak se ovšem Daniel Jones rozhodl kapelu opustit, a protože Savage Garden byli duo, byl to samozřejmě její konec. Zpěvák Darren Hayes ale nelenil a nachystal pro fanoušky svou sólovku s názvem "Spin". A ta se mu bohužel moc nepovedla.

Znáte to, zvuk je skvělý, aranže vychytané, ale více než hodinu se na vás z reproduktorů line NUDA. Hayes si s deskou dal určitě hodně práce, snažil se, aby nezněla jako jeho bývalá kapela, což se mu sice částečně povedlo, ale těžko říct, zda je to výhoda. Zvuk je sice obohacen trochou elektroniky, případně módním r'n'b, ale žádná zvuková revoluce se nekoná. Základní problémy, proč "Spin" nefunguje, vidím dva. Prvním je skutečnost, že velká část desky je neuvěřitelně utahaná, až u toho málem usnete. Druhým je to, že někdo Darrenovi asi zapomněl říct, že i když je velký frajer, přece jen nahrává "obyčejnou" popovou desku, a tak se stopáž jednotlivých skladeb pohybuje okolo pěti minut, místy i přes šest. Jenže nápadů je v nich vždycky na klasické rádiové tříminutovky, takže je vše řešeno nastavováním refrénů, nebo jakýmisi zbytečnými intry a outry. Výsledkem je nuda a nic než nuda. Samozřejmě pár písniček je docela povedených, například "Strange Relationship" či "Crush", příjemná je i "Good Enough", kdyby se ovšem netáhla přes šest minut. Snažil jsem se do desky opravdu dostat, protože Savage Garden jsem měl docela rád, ale po patnáctém poslechu jsem to vzdal. Není na ní žádná utajená krása, která se objeví až po čase. Bohužel.

Aby toho nebylo málo, přelepka na desce slibuje enhanced CD a přístup ke třem dalším nezveřejněným skladbám. Zkoušel jsem to na několika počítačích, ale program mi vždy chvíli po spuštění spadl, tudíž popisem této počítačové sekce nemohu posloužit.

Věřím tomu, že se jeho sólová deska Darrenovi Hayesovi líbí, ale věřte mi, že mně se tedy rozhodně nelíbí. Už dlouho jsem neslyšel tak výborně zprodukovanou, skvěle hrající, ale na druhé straně tak studenou, nudnou a zbytečnou desku. Snad příště.