Že mezi královnou skandinávského elektronického popu Robyn a producentským veleduem Röyksopp panuje nepřeslechnutelná magie, věděli fanoušci už od jejich první spolupráce. Když se pak musicserver.cz zpěvačky v rozhovoru zeptal, zda neplánují nějaký společný počin, odpověď byla záporná. O pár let později je ale vše jinak. Trojice muzikantů připravila pětipoložkové EP, od kterého všichni podvědomě čekali velké věci. Jenže ne vše dopadlo stejně dobře jako jejich sólové projekty.

Už od prvního poslechu je totiž jasné, že "Do It Again" z hlediska zvuku nenese ani charismatický rukopis dua, který Svein Berge a Torbjørn Brundtland dovedli k dokonalosti, ani umírněnou popovou líbivost samotné zpěvačky. Röyksopp svými beaty a náladou částečně zamrzli ve svém nejméně povedeném albu "Senior" a jedinou položkou, kdy se přiblížili původní esenci průniku s blonďatou interpretkou zůstává titulní singl. Ten přinesl čistou elektronickou euforii, ale na poměry zúčastněných možná až příliš přímočarou.

Sound pěti písniček sice postrádá jednoznačnou originalitu, pro niž jste trojici umělců vždy od prvního tónu bezpečně poznali, a nezopakovala se ani chemie z předešlých spoluprací, ale přesto EP nenabízí špatný materiál. Hypnotická "Monument" postupně rozkvétá, futuristické beaty ji dokážou dostatečně podpořit v ponuré atmosféře a nenudí ani při téměř desetiminutové stopáži. Navíc nese jasné sdělení, což třeba o následující skladbě "Sayit" říci nelze. Ta je pouhou ukázkou smyčkového umění, kterému ale i trochu chybí duše. Jediný track, kde od prvního okamžiku poznáte, že za jeho vznikem stojí severské duo, je poklidná "Every Little Thing", v níž interpretka zpívá ve své nejjistější poloze a dohromady poprvé za celou dobu minialba dostanete představu, jak asi mohl znít celek, kdyby se jeho tvůrci nebáli dělat to, co umí nejlépe, a nesnažili se znít jinak. Závěrečné instrumentální meditování "Inside The Idle Hour Club" nenabízí ani špetku Robyn a na společném ípíčku je i přes svou kvalitu tak trochu navíc.

"Do It Again" není špatné album. Jeho experimentálnost, snaha přinést novou perspektivu na potenciál jeho strůjců si zaslouží jedině pochvalu a ani sound nedopadl nijak zle. Od průsečíků tří veličin typu Röyksopp a Robyn se jen zkrátka čekalo něco více. V celém tom elektronickém cvrkotu se trochu ztrácí duše muzikantů, kteří jinak zvládnou vytvořit neopakovatelné věci. Toto EP je na jejich poměry jen solidní.