Craig Armstrong je prototypem hudebního všeuměla, který se nevyhýbá žádné z myslitelných sfér muziky. Komponuje klasickou hudbu, filmovou a dokonce si najde čas i na vydávání studiových desek, jež se pohybují kdesi na pomezí syntetizátorového popu, elektroniky a čistě instrumentální hudby. Takové je i jeho album "As If To Nothing".

Craig Armstrong coby sólový umělec debutoval roku 1998, kdy mu vyšla deska "The Space Between Us", s níž se mu podařilo dosáhnout vcelku slušných úspěchů (mimo jiné v devadesátém devátém hrál v Paříži před 20 000 diváky). "As If To Nothing" je pokračovatelem prvotiny, ale v lecčems ji překračuje. Jestliže se jednička mohla pochlubit pouze dvěma hosty, u dvojky jsou to právě hosté, kdo toto album činí komerčně velice atraktivním. Za všechny bych jmenoval Bona z U2, skupinu Mogway nebo Ewana Dandyho z Lemonheads. Pro mnoho z potenciálních posluchačů se jistě hodí i krátká informace o Armstrongově filmové tvorbě - podílel se např. na hudbě k filmům "Romeo a Julie", "Sběratel kostí", "Polibek draka" nebo nejnověji k "Moulin Rouge", za níž dostal Zlatý glóbus.

Osobně bych se přikláněl k názoru, že Craig Armstrong je v první řadě filmový skladatel a teprve potom sólový hudebník, který vydává studiová, písničková alba. V této domněnce mě utvrzuje struktura a charakter jeho desky "As If To Nothing". Minimálně polovina alba je totiž jen stěží definovatelná jako písničková. Povětšinou se jedná o honosné skladby, plné dlouhých, instrumentálních momentů, při nichž se střídají klasické, symfonické pasáže s místy elektronickými, jakoby nekonvenčními. Za písně nahrané v moderním pojetí, tedy se zpívaným textem a relativně jednodušší kompozicí, lze považovat singl "Wake Up In New York" se zpěvem Ewana Danda, "Snow" s hostujícím Davidem McAlmontem či Bonovu "Stay (Faraway, So Close!)". Avšak nečekejte od nich žádnou divočinu - jedná se o pomalé, velice táhlé skladby, naléhavé svou jemnou melodií, nikoli tempem.

Armstrongova hudba není jednoznačně uchopitelná, protože filmové instrumentální polohy převažují a zpívané písně je jakoby doplňují. Na poslech je "As If To Nothing" sice vcelku příjemné, ale poněkud nudné, neboť jeho klidná atmosféra působí až příliš uklidňujícím dojmem, který svádí ke spánku a nikoli k poslechu.