Během stejného večera, kdy se v Hudebním divadle Karlín předávala andělská ocenění, se do pražské Lucerny téměř přesně po dvou letech vrátila jedna z nejvýraznějších britských kapel posledních dvaceti let, Manic Street Preachers. A byl to skvělý koncert!
Live: Manic Street Preachers
místo: Velký sál Lucerny, Praha
datum: 14. května 2014
support: Michal Hrůza a kapela Hrůzy
Fotogalerie
© Patrik Bouzek / musicserver.cz Turné, během něhož Velšané
Manic Street Preachers opět navštívili naši vlast, se označuje jako "Pre-Futurology". I když album "Futurology" vyjde až začátkem července, Manics z něj představili tři položky a naznačili, o kolik bude tvrdší než loňská výtečná, klidnější kolekce "Rewind The Film". Velký obrazový motiv zdobící pódium již byl dokonce převzat z obalu nadcházející novinky.
Celý povedený večer zahájila
Kapela Hrůzy (a nejedná se o nejapný žert), což je soubor v čele s
Michalem Hrůzou. Výběr tohoto předskokana se mimořádně povedl, jeho půlhodinové představení vůbec nenudilo. Co naplat, slušnou řádku hitů už má na kontě, takže se mu dokonce podařilo rozezpívat publikum. Zpěvák zanechal velmi sympatický dojem.
Po tři čtvrtě hodině čekání nastartovali Manics koncert svým prvním velkým hitem "Motorcycle Emptiness" a od začátku měli Lucernu na lopatě. Posíleni další kytarou a klávesami představili pestrý set, v němž se střídaly osvědčené hity s méně provařenými (příklad: "Enola/Alone") i novinkami ze stále ještě docela čerstvé desky "Rewind The Film" a již zmíněnými potenciálními hity budoucnosti. Vzpomínalo se i na Richieho Edwardse, a to prostřednictvím skladeb z již dvacetiletého alba "Holy Bible", jež byly ostrým a zneklidňujícím protipólem akustických položek večera.
© Patrik Bouzek / musicserver.cz Proto se třeba stalo, že po překrásné verzi "Everlasting", kterou odzpíval Bradfield sám s akustickou kytarou (a velkým sborem Lucerny), kapela vypálila "Revol" s nesmlouvavým punkovým řízem. James, jenž celý večer nesundal sako a ve zpoceném sále si alespoň povolil kravatu, nešetřil úsměvy a díky. Devadesát minut uběhlo velmi rychle, po poslední "If You Tolerate This Then Your Children Will Be Next" formace nekompromisně opustila pódium a nevyslyšela volání po přídavku.
Plnému zvuku skupiny velmi pomohl druhý kytarista a klávesák, program byl zajímavě poskládaný a publikum živě reagovalo. Z novinek má zejména "Walk Me To The Bridge" šanci stát se hitem nebo stálicí setlistu. A znalé pobavilo intro prastaré "Motown Junk", v němž Bradfield citoval "Paradise City" jistých Bouchaček a Růží.