Loreen, vítězka Eurovize z roku 2012, dala rádiovým stanicím na starém kontinentu nejlepší písničku, která od triumfu Celine Dion v roce 1988 ze soutěže vzešla. "Euphoria" je zkrátka vynikající taneční skladba s přesahem a zpěvačky nyní Praze dokázala, že onoho přesahu dokáže nabídnout ještě daleko více.

Švédská interpretka už je prakticky dva roky na cestách se svou prvotinou "Heal", ke které by letos měla přibýt další studiová nahrávka. Loreen už ale zřejmě unavovalo neustále dokola hrát stejné úpravy svých písní, a tak pro hodinový set svého "Tour XIV" nachystala zcela nové aranže. K překvapení mnohých fanoušků byly někdy daleko tanečnější, což platilo především o první polovině písní, na druhou stranu některé z nich ale zněly o poznání více nemainstreamově.

V hudebně pestrém setu našly své místo dokonce zvuky industrial music, house music a hutného minimalistického elektra, které svými beaty párkrát nakročilo k urban soundu. Skvělým příkladem toho byla nová skladba "Dumpster", v níž zpěvačka chvíli připomínala M.I.U. a jindy dosud neobjevenou hvězdu ethno music. Pro běžného posluchače mohly některé písně vyznít skoro až nemelodicky, protože z jejich studiového protějšku nezbylo prakticky nic. Náročnější fanoušky ale tato změna musela potěšit, jelikož se Loreen díky ní mohla projevit jako vynikající hudebnice, která se začíná silně profilovat a která hraje hudbu přesně tak, jak si to sama přeje ze všeho nejvíce.

Na devíti (často velmi dlouhých) skladbách si Loreen vystačila s bubeníkem a klávesistou, kteří skvěle reagovali na její hojné vokální improvizace a meandry. Ačkoliv nazvučení nebylo dokonalé, návštěvníkům nemohlo uniknout, jak dobře na tom sympatická Švédka se zpěvem je. Závěrečná "Euphoria" zazněla nejdříve v téměř a cappella verzi, kde se kvality jejího vokálního projevu ukázaly nejvýrazněji. Když se ale nakonec rozehrála téměř psytranceová úprava předloňského hitu, fanoušci vrněli blahem. A že to nebyl jediný důvod - Loreen se svými příznivci roztomilou angličtinou komunikovala napříč celým koncertem a několikrát se rozplývala nad jejich nevyčerpatelnou entuziastickou energií. Nálada v Roxy byla také jedním z důvodů, proč se koncert tak vydařil.

Vystoupení samozřejmě nebylo úplně bez chyb - Loreen v některých pasážích nebyla zpoza hlukové stěny bicích a hlasitých beatů slyšet, a vše tak připomínalo spíše DJský set, naštěstí takových momentů ale nebylo příliš. Některé fanoušky také mohl rozmrzet fakt, že prezentované úpravy písniček si byly od těch albových tak nepodobné, že zpěvačka de facto přivezla úplně jinou hudbu, než pro kterou si ji fanoušci tolik oblíbili. Nakonec to ale bylo jedno - Loreen všechny přítomné strhla svou nezměrnou energií a nadšením, čímž některé nedostatky vynahradila. Až bude mít navíc v arzenálu i materiál nového alba, bude moci v budoucnu svůj koncert lépe rozdělit na jednotlivé polohy, aby odcházeli spokojeni už úplně všichni.