Finská skupina Leningrad Cowboys se proslavila především ve filmu slavného režiséra Aki Kaurismäkiho "Go America", kde si tehdejší členové střihli hlavní role. Spolupráce s renomovaným režisérem následně ještě pokračovala dalším snímkem "Leningrad Cowboys Meet Moses" a slavným koncertem "Total Balalaika Show". Od té doby stačili získat zástupy fanoušků hlavně v Evropě, a to díky barvité pódiové produkci, originálně zpracovaným coververzím slavnějších skupin a také svým atypickým zjevem. Dlouhé klaunské boty, šílené účesy do špičky a tmavé brýle vytvořily nezaměnitelnou image kapely, bez níž si ji už fanoušci nedokážou představit. Do České republiky nezavítali poprvé - naposledy si zahráli v loňském roce na festivalu Masters Of Rock ve Vizovicích. Nyní se však museli připravit na stísněnější podmínky komornějšího klubu MeetFactory v Praze. Armáda kovbojů tak byla ráda, že se na pódium vůbec vešla. Nezapomněli však svůj traktor, do kterého pomyslně nasedl bubeník Sami Järvinen, a byl tak k divákům natočen bokem, zkrátka jako by skutečně na voze jel.

Začátek představení byl avizován na osmou hodinu. S přibližně půlhodinovým zpožděním skupina za znění intra nastoupila bez předkapely se vší parádou na jeviště. Nechyběl ani jediný původní člen Sakke Järvenpää, který třímal kytaru. Zbytek osazenstva, včetně hlavního vokalisty, byl však složen povětšinou z poměrně nových členů, kteří v posledních letech řady formace rozšířili. Pravdou je, že Leningradští Cowboyové nebyli nikdy technicky precizní a hudebně takzvaně na výši, ale současné složení již během prvních skladeb působilo dojmem obyčejného revivalu, kterých běhá po světě stovky, ne-li tisíce. Lídr Ville Tuomi nebyl obdařen zrovna bůhvíjakými hlasovými prostředky a spolu s pootevřeným poklopcem z počátku koncertu se nejevil úplně důvěryhodným dojmem. Sice se snažil dělat show, komunikovat s publikem a do pódiové prezentace vložil mnoho svých sil, ale tohle je výbava kdejakého tuzemského druhořadého rockového frontmana. Kdo v minulosti viděl a slyšel například legendární "Global Balalaika Show" či kultovní "Total Balalajka Show", ten nejspíš uzná, že tehdejší skvadra včetně zpěváka měla daleko větší charisma. O humor se tradičně staral hlavně kapelní bavič, zavalitý Tume Uusitalo, jenž si během koncertu střihl roli Elvise i přerostlého kraba.

Ke škodě věci přispěla i skutečnost, že se skupina opět vyhýbala vlastní produkci. Kromě "Machine Gun Blues", "Frijoles Y Lager" a "Space Tractor" zazněly pouze předělávky. První dva zmíněné songy pocházejí z nepříliš zdařilé poslední řadové desky "Buena Vista Social Club". "Space Tractor" tak byl jediným zástupcem z rané tvorby severské partičky, který zastupoval album "Go Space" z roku 1996. Aktuální verze jinak skvělé rockové vypalovačky "Ring Of Fire" z nahrávky "Zombies Paradise" pak vyzněla velmi suše a nevýrazně. Zástup kytar totiž spíš než hutný masivní zvuk způsobil díky virtuozitě muzikantů zvukový guláš, v němž se melodie nenávratně ztratila.

Během koncertu zazněly jak notoricky známe covery (například "Gimme All Your Lovin'" od ZZ Top či "Rockin' In The Free World" od Neila Younga, která byla mimo jiné asi vrcholem celého pražského koncertu a dostalo se jí zasloužené reakce od publika), tak i nově poupravené hity "Pretty Fly" od The Offspring nebo "Passenger" Iggyho Popa, respektive od The Stooges. Oproti předešlým velkolepým vystoupením však nynější verze působily jako obyčejný revival, a to revival samotných Leningrad Cowboys. Předělávka "Stairway To Heaven", jež zazněla například na již zmíněné "Global Balalajce Show", způsobovala tehdy až husí kůži. Kovbojové zkrátka uměli přetvořit (nejen) tuto geniální skladbu do snad ještě působivější aranže a originálu se minimálně vyrovnali. Současná forma skupiny však těmto úspěchům dává zapomenout. Důkazem je i naprosto příšerně zahraný a zazpívaný hit "Back In The USA" v podání dvou téměř identických Cowgirls, které se sice po celý koncert na pódiu pěkně kroutily, ale zpívaly naprosto otřesně. Dlouho mi trvalo, než jsem poznal, o jakou píseň vlastně jde, a i pak jsem o svém úsudku nebyl stoprocentně přesvědčen.

Pravdou je, že Leningrad Cowboys byli vždy hlavně revivalovým gangem, který si ale uměl se skladbou pohrát a předat jí svůj východní glanc. Nikdy si nehráli na vysoké umění a chtěli hlavně bavit prostřednictvím image, humoru a pódiové show. I tentokrát šlo hlavně o zábavu, která byla sice trochu pokleslá a hodně jednoduchá (otylý Elvis, zpívající krab, pitvoření Cowgirl Anny a Marie), ale proč vlastně ne, takhle při pátku. Koncert trval něco pod devadesát minut, včetně dvou přídavků "Rockin' In The Free World" a tradiční "Kasakky", takže i co do délky setlistu mohli finští milovníci piva, tequily a vodky něco málo přidat. Přítomní diváci tak odcházeli dle zachycených poznatků s rozporuplným dojmem. Zábavy a humoru bylo dosti, ale hudební zážitek tentokrát MeetFactory obloukem minul.