Jak už napověděly singlové ochutnávky, svým debutem rapper Beef a producent ODD rozhodně necílí na klasické hiphopové fanoušky, naopak se snaží oslovit i milovníky jiných žánrů, a to pomocí silných melodií, pěveckých hostů i živých nástrojů. A jdou na to šikovně - popovějším pojetím je jejich hudba atraktivní pro mainstreamové posluchače, zároveň však hodně spoléhají na atmosféry jednotlivých písniček, čímž zaujmou vnímavější fanoušky.

Profláklí "Andělé" či další potenciální hit "Polety" svou popovou přímočarostí z patnácky předložených skladeb trochu vyčnívají, zbytek repertoáru však nabízí daleko niternější a častokrát křehčí vyznění. Platí tak, že čím poklidnější podklad, tím silněji fungují Beefovy osobní texty. Ne náhodou proto k nejsilnějším okamžikům celé kolekce patří již přes dva roky známá, minimalistická "Řekni mi", která je rapována do zvuku akustické kytary.

"Nevím, jak ti vysvětlit pojem slova Hank, jsou to mý dvě duše rozdělený do dvou těl," naráží Beef v textu další ze starších skladeb, naléhavé a působivé zpovědi "Hank", na celou podstatu desky - dvě tváře. Rapper totiž posluchačům předkládá dvojí pohled na život, jeden poměrně optimistický, ten druhý o dost depresivnější a tísnivější. Koneckonců rozpolcenost najdeme už v samotném názvu "Andělé x Démoni", který nahrávku vystihuje.

Bezprostředně po rádiových "Andělech" tak v tracklistu dostává prostor temný song "Démoni", v němž opět nechybí hlas Jakuba Děkana, přidává se ale také další zpěvák Chris a rapový kolega Lipo, který se zde představuje v netypicky syrové poloze. Skladba funguje velmi úderně, díky vokalistům je zpěvná, na druhou stranu hostů je zde možná na jednu píseň až moc. To samé by se ostatně dalo říci i o celém počinu - v rapovém světě je sice velké množství pomocníků zcela obvyklým jevem, desce by ale možná prospělo, kdyby některé skladby s hosty pánové vyškrtli. Malou vadou na kráse se zdá být také fakt, že zúčastnění vokalisté se často opakují.

Právě Jakuba Děkana můžeme slyšet rovnou ze šesti skladeb a vzhledem k tomu, že zpěvák už mnohokrát vypomohl také libereckému kolegovi Pauliemu Garandovi, začínají být jeho refrény občas už trochu rutinní záležitostí (o to svěžeji a euforičtěji proto zní Sebastian v "Poletech"). Třeba zařazení písničky "Čas se krátí", v níž kromě Děkana uslyšíme také Anitu Chekan, se zdá být spíše krokem z nostalgie, neboť patřila mezi první vydané skladby formace. Být patnáctipoložkový tracklist o tři songy chudší, o to působivěji by vyzněly nejsilnější kousky. Mezi ty nepochybně patří už pochmurný otvírák "Svědomí", který svou naléhavostí a opravdovostí zasáhne nejednoho posluchače. Také "Melancholie", s níž Beefovi a ODDemu pomohla Iva Frühlingová, hraje na velmi depresivní notu. Pokud se člověk prokouše prvotními poslechy, kdy se celé skladba doprovázená magickým beatem a vůní Francie může zdát až příliš nepřístupná, tísnivé atmosféře později zcela podlehne. Nejlepší píseň celé kolekce? Možná.

Pravdou je, že pomyslných tahounů se na nahrávce "Andělé x Démoni" nachází až nečekaně mnoho. Hudebně mezi ně zcela jistě patří nejosobnější song alba "Máma". Skvěle vygradovanou hudební složku na pozadí Beefových vzpomínek a prožitků z dětství obohacuje zpěv Chrise, ale v závěru se přidává také Beefova matka. Patetické? Pro někoho zcela jistě ano. Nicméně všechny texty na albu vycházejí z rapperova skutečného života, odkrývají jeho třinácté komnaty a pokud se někomu budou zdát příliš naříkavé, je to jeho problém. "Andělé x Démoni" jsou albem spíše pro citlivé povahy, pro ty, kdo vnímají (a chtějí vnímat) hudbu jako prostředek, přes který interpret filtruje své osobní strasti a slasti, a to se vším všudy. A skutečnost, že celý příběh mohl sdělit i o něco obratnějšími slovy než "už nikdo nevidí, jak je těžký život žít, když malý oči toho děcka nemaj ke komu jít a slovo tati nejde vlastně ani nikomu říct" na tom nic nemění.

Velkou devízou debutu ATMO Music je jeho celistvost. Album sice nabízí občas místy dost kontrastující vyznění, byl to však záměr autorů a během nahrávky posluchače nepolije žádná studená sprcha. Jako chytrý krok tak můžeme označit nezařazení skladeb "Hey Hou" a "Bejby", které byly v minulosti vydány, ale svým party pojetím by koncept desky zbytečně nabourávaly. Na koncertech však nejspíš budou fungovat. I tak kolekce působí velmi mladistvým dojmem, za což ostatně může i skutečnost, že vznikala poměrně dlouho, připravovat se začala už v dobách, kdy byli oba aktéři ještě teenagery.

"Andělé x Démoni" je album bohaté na osobní texty, uhrančivé atmosféry, silné hiphopové beaty, ale i instrumentální vsuvky. Svým popovějším nádechem si zcela jistě získá řadu příznivců mimo žánr, balancování někde na pomezí rapu a popu se však do budoucna může ukázat jako dvousečná zbraň. Pokud však bude ODD nadále vykazovat svůj producentský um a čich na chytlavost, kombinovanou s atmosférickými aranžemi, má formace o budoucnost rozhodně postaráno.