Parta kluků z konzervatoře, zvukař a producent Martin Krištof, to je kapela Votchi. Jejich debutové album "Scary Woman" přináší něco, co už jste možná dlouho neslyšeli - téměř klasický hard rock. I tak je ale jejich deska hodně dobrá.
1. česká kapela, která si zahrála v legendárním klubu Cavern v Liverpoolu a že ji neznáte? Není divu, protože dělat muziku, která není zrovna moc v současném kurzu a být ještě k tomu trochu vidět, to je celkem kumšt. Syrové kytary, melodické zkloubení zvuků kláves a flétny. Hned vás asi napadnou legendární
Led Zeppelin. Zkusme se ale přenést do našeho hudebního prostředí. Vedle zábavových kapel jako je např.
Alkehol nebo
Kabát
tu vlastně najdete jen trochu kvalitního rockového šafránu. Takže otevřete oči, protože tu jsou
Votchi a jejich debutové album "Scary Woman".
Kapela vznikla v roce 1999 a za sebou má odehráno mnoho koncertů. Jejich muzika je především dost neobvyklá změna. V roji současných elektronických a tanečních trendů najednou slyšíte hudbu, která je propracována a která vás rozhodně nenechá v poklidném snění. Je to rock se vším všudy a kluci čerpají inspiraci ze starší rockové zahraniční vlny. Typickým prvkem pro celou desku jsou výbušné předehry střídající se s volnějším tempem. Hned úvodní píseň "Shout It Loud" nás přivítá zajímavou flétnou v podání Libora Barto, která efektivně zjemňuje drsnost celé skladby. Je to velmi vydařená kombinace, která nenudí a nutí nás experimentovat s představou, co bude dál. Vynikající klávesy Mirka Mužíka skloubené s těžkým dupotem bubnů Tomáše Stloukala, vrněním kytarovek Edy Fišnera a drsným bručením bas Vlasty Malého, to je "Robber". Kluci výborně předvádějí, co v nich opravdu je a nutno dodat, že talent a kvalita se zde opravdu nezapřou. Pak si můžete dát třeba "Liberate" s trochou stylu
Red Hot Chilli Peppers nebo je libo "Alenku z říše divů" či "dívku na koštěti"? Tyhle kousky vám budou určitě připomínat starší rockové pecky od
Deep Purple nebo
Jethro Tull... a je zcela zřejmé, že se nespletete. Nenazvala bych to však jako sprostou vykrádačku, ale spíše inspirací, protože tyhle kluci z konzervatoře jsou dost mladí a nadějní na to, aby tohle měli zapotřebí. "Tajemné místo" není na desce rozhodně nejtajnější, za to ale po něm následuje krásné klavírní "Intermezzo" v doprovodu flétny, které pomalu přechází v "Yesterday" a působí jako takové menší vybočení z linie alba. Jen na chvilku se však zastavíte a chcete se zasnít nad rockovou baladou, vyruší vás opět syrový mix basy s kytarou a musíte se zase soustředit na další vlnu emotivních zvuků. Řekla bych, že tahle věc je asi nejpovedejnější a opravdu se nezapře hudební preciznost Mirka Mužíka, který stojí u zrodu všech textů a částečně i hudební aranže.
Po polovině nových
Votchi album opět trochu upadá do melodíí starých známých rockových melodií, což je nejvíce slyšet u poslední písně "Islands". Skladby jsou však odehrány ve výborné zvukové kvalitě díky producentovi a dvornímu zvukaři kapely, Martinovi Krištofovi, a zaslechnete zde vedle klasického rockového nádobí i perkuse s příjemným violoncellem. Celé CD provází spíše průměrný vokál Marka Hnilici v doprovodu hosta Jana Holečka. Zpěv je taky asi ta nejslabší stránka na desce a rozhodně by si zasloužil větší péči a lepší anglickou výslovnost. Album je totiž celé v angličtině, což je podle kapelníka, Mirka Mužíka, účelem. Angličtina prý lépe zní pro rock. Jsem pro, ale proč tak málo kvalitní? Omluvou snad může být, že deska je to první a tedy průlomová, pak vždy vyplave spousta plevelu na povrch.
Co dodat na závěr? Konec průměrný, ale všechno dobré. Myslím, že se tahle partička za svou hudbu rozhodně stydět nemusí a zasloužila by si trochu více pozornosti.
Album:
Votchi - Scary Woman
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 53:23
Skladby: Shout It Loud, Robber, Liberate,
Alice From Wonderland, Scary Woman, Secret Place, Intermezzo, Yesterday,
Ghost, Loveless Loving, All Because Of You,
Islands