Zpočátku všichni tápali a kladli si otázku, kdo se za tímto imaginárním projektem kreslených postaviček skrývá. Pak bylo vše prozrazeno, i když, ruku na srdce, někteří členové Gorilaz se dali jednoduše odhalit. Hrdinové vystřihnutí jako z nějakého kresleného japonského seriálu (prosím natahejte sem Pokémony!) natočili album "Gorillaz" (naši recenzi naleznete tady) s hity "Clint Eastwood", "19-2000" a "Rock The House". To se stále dobře prodává a dočkalo se kladných kritik a mnoha ocenění. Gorillaz, tedy Damon Albarn (Blur), Dan Nakamura (alias Dan The Automator), Del Tha Funky Homosapien a Jamie C. Hewlett, zatím něco možná kutí v nějakém studiu, prý soundtrack, než se však dočkáme něčeho nového, je tu kolekce béček a remixů trefně pojmenovaná "G-Sides". Kompilace je umíchaná podle japonského receptu, protože Japonci mají vždy něco navrch, nějaký ten albový bonus. Dokonce se dočkáte bookletu "G-Sides" v japonštině, prostě další trefa do černého a jásot pro fanouška, který třeba nekupuje všechny singly, které vycházejí.

V každé z deseti skladeb jasně rozpoznáte, co každý ze členů děla normálně. V mnoha písních cítím vliv Blur v hip-hopovém tempu, někdy na vás dýchne pěkně vygradovaný kytarový rif, který byl půjčen tam a tam. Prostě Gorillaz dokáží míchat několik stylů dohromady, může to znít jako guláš, pěkně přeplácaný, ale celek je to povedený, neoposlouchá se, jednoznačně pestrost dokáže udělat své. Hity nemá cenu probírat, ty asi každý zná. Některé z bonusových skladeb singlů mají minutáž jen těsně nad tři minuty, jsou to jakési instrumentálky, kde je jen vysamplován nějaký vokál. Mezi ně patří "Hip Albatross", nejkratší na celém albu (2:41) a asi nejpovedenější je úlet "Left Hand Suzuki Method", kde na hip hopovém spodku zní nějaké povedené country či co. Gorillaz se nebojí použít i to, co už bylo někde jinde nahráno, poctivě to však uvádějí na bookletu, jedním takovým bonbónkem je "Ghost Train", kde zní melodická linka skladby od Human League "Sound Of The Crowd". Nebo již zmíněný "Hip Albatross", kde jsou použita mluvená slova z filmů "Day Of The Dead" a "Dawn Of The Dead". Příkladů by se našlo více.

Bonusem tohoto CD je multimediální stopa, ve které na vás čekají videoklipy k singlům "Rock The House" a "Clint Eastwood", které jsou notoricky známé z hudebních stanic. Vše je zabaleno do bílého pozadí a na úvod vás uvítá postavička Murdoca, která vytváří zajímavé kreace z klipu "Rock The House". Nevím, proč sem nebylo také dáno video "19-2000".

Gorillaz a jejich hudební pelmel stylů, zpěvu a rapu vás ani na chvilku nenechá v klidu, při každém poslechu na vás proudí tuny zvuků, samplů a to vše, zabaleno do precizního balení pěkně vymalovaného bookletu, nemůže zklamat. Jen ta minutáž je docela malá, necelých 38 minut. Mohly být přidány ještě nějaké remixy a podobné vychytávky, ale multimediální stopa také není k zahození. "G-Sides" je ukázkou toho, že i na "b-stranách" singlů vznikají zajímavé věci, které jsou vhodné pro zařazení na klasické řadové album. "G-Sides" představuje Gorillaz takové, jací jsou, prostě nápadití a rozverní.

PS: V Evropě se ještě objevila jakási okleštěná podoba tohoto alba, která obsahuje pouze devět skladeb a dvě z nich byly vyměněny za "Latin Simone (Que Pasa Contigo)" a "19-2000 (The Wiseguys House Of Wisdom Remix)". K nám se však asi přiváží pouze CD, které je shodné s tím, které bylo poskytnuto na recenzi.