Pokud jste se jako ateisté právě chytili za hlavu, můžeme vás uklidnit: žádné chorály, posvátné texty a vůně kadidla vás nečekají. Switchfoot jsou sice považováni za přední představitele tohoto rockového subžánru, nicméně jako posluchač s náboženstvím nebudete vůbec konfrontován, pokud jej nebudete vyloženě hledat. Texty se dotýkají obecnějších, univerzálnějších témat jako láska, radost za života, naděje, útrapy, hledání sil k postavení se zase na nohy a vůbec různé existencialistické otázky o smyslu života a podobně. Budete-li se v nich hodně vrtat, nějaké ty křesťanské symboliky možná najdete, stejně tak si je ale můžete úplně klidně prozpěvovat s pocitem, že v "The World You Want" se nezpívá o Pánu, nýbrž o vaší milé.

Už otvírák "Love Alone Is Worth The Fight" pojednávající o hledání svého místa na světě naznačí, že Switchfoot ze svého stále fungujícího receptu na úspěch neslevili ani tentokrát a namísto dramatických točení kormidla k experimentům, které nikoho nezajímají, vás čeká svižná a provzdušněná pop-rocková hitovka se zapamatovatelným refrénem. Následující "Who We Are", fungující také jako první singl, už bezpečně potvrdí, že se dva a půl roku trvající čekání na nový materiál znovu vyplatilo. Silný refrén, gradace a vkusná práce s dětským sborem zaručují jednoznačný hitový potenciál a po několika posleších je jasné, že se "Who We Are" zařadí k tomu nejlepšímu, co parta kolem špinavého blonďáka Jona Foremana za osmnáct let existence vytvořila.

Proti optimisticky nabitému úvodu stojí zadumaná "The World You Want", v níž se skupina zamýšlí nad tím, že všechny útrapy a problémy současného světa si ve skutečnosti utváříme sami. Jeden z lyrických vrcholů alba. Houpavá a ve středním tempu se držící "Slipping Away" připomene ty lepší momenty OneRepublic, v rámci desky ale posluchače připravuje na rozporuplnou skladbu jménem "Ba55", která sice tématicky do nahrávky pasuje, hudebně ale nemá co nabídnout a je bohužel důvodem, proč Switchfoot o fous utíká devítkové hodnocení.

Druhá půlka stopáže bývá pro mnoho skupin místem, kam se umisťují méně povedené kousky a uměle se natahuje stopáž. Ne tak u pětice ze San Diega. Zvonivá "All Or Nothing" v úvodu připomene U2, v závěru zase boduje lehce gospelovou gradací. Následující "Saltwater Heart" má v sobě i přes výrazný refrén těžko popsatelnou lehkost, díky níž si uvědomíte, že kapela se na obal se surfovacími prkny nevyfotila náhodou. Volnost, čerstvý vzduch, šplouchající voda a horké slunce jsou tím, na co budete při poslechu "Fading West" myslet nejčastěji. I přesto všechno ale pořád zbývá osmá položka a ta, dámy a pánové, strčí do kapsy všechny ostatní.

Po monotónní "Ba55" je "Let It Out" doslova očistcem, jedná se o explozi plnou energie, optimismu a radosti ze života, která funguje jako nakopnutí, jenž vás nenásilně donutí tancovat s úsměvem na tváři. Rozhodně jedna z nejlepších skladeb Switchfoot vůbec a jednoznačný vrchol "Fading West". Nic na tom nezmění ani šlapající závěr "Back To The Beginning", po němž si to všechno budete chtít pustit znovu. A znovu. A znovu...

Jak už bylo řečeno v úvodu, Switchfoot neumí zklamat. I jejich devátá řadovka je po okraj naplněná nadprůměrným materiálem, který možná fajnšmekrům pídícím se stále po něčem novém nebude mít co říct, milovníci pop-rocku, chytlavých melodií, silných refrénů a vůbec skvělých písniček si ale rozhodně přijdou na své. Tito koně ze stáje Atlantic jsou důkazem, že pokud máte dostatek hudebních nápadů, dají se i s klasickou písňovou strukturou dělat zázraky. Tohle album byste neměli minout.