Dan Landa je bezesporu kontroverzní postavou českého showbusinessu. Pro jedny je nepřijatelným rasistou, jiní jej naopak respektují pro jeho hudbu, najde se jistě i mnoho fanoušků Landy - sportovce. Ač můžeme těžko určit, která ze skupin je početnější, nepochybně se shodneme na skutečnosti, že Daniel Landa je velice úspěšným člověkem. A zvláště muzikantem. Jeho desky se výborně prodávají, na muzikál "Krysař" se údajně stojí fronty. Nová deska "9mm argumentů" může Landovo postavení jedině potvrdit.

Hudební tvář Landy je do značné míry rozpolcena na několik fragmentárních poloh, v jejichž odlesku je vnímán Landa jako umělec - polohy šansoniéra, rockera, punkera a částečně i progresivní elektronikou ovlivněného muzikanta. Jiná je hudba z "Citové investice", tvorba Orlíku, projektu Smrtihlav i samostatné Landovy tvorby. "9mm argumentů" je jakýmsi shrnutím dosavadního vývoje a dlužno říci, že shrnutím velice vkusným a povedeným.

Nebude troufalostí, když na tomto místě poznamenám, že novinka je dosud nejlepším albem Dana Landy. Ačkoli sám považuji jeho prvotinu "Valčík" za nesmírně vydařenou desku, při srovnání s "9mm argumentů" musím uznat, že Landa tentokrát překonal pověstnou laťku. Hlavním plusem desky je různorodost. Landa se vyprofiloval nejen jako zdatný skladatel, který dokáže napsat zajímavou, chytlavou píseň, nýbrž i coby zručný producent, aranžér a v neposlední řadě i jako ucházející textař (to se ale vědělo již dříve). Při prvním poslechu si jednoznačně všimnete tvrdosti alba. Kytary natočil Tomáš Vartecký, jehož metalový feeling je hodně znát, nejvíce v parádní skladbě "Kdyby". Při třetím a dalším poslechu už budou vyvstávat na povrch nové pocity - že tahle deska je zvukově bohatá, spousta písní je složena z několika rozličných rovin, že není schématická ani monotématická (tu slyšíme punk, tu rock, tu skoro metal, tu symfoniku, tu latinskou hudbu). K prospěchu věci přidala i civilnější atmosféra díla, ze kterého už nesálá zbytečná pompéznost či agresivita. Po stránce motivů sice převažují pesimistická, někdy společensky závažná témata, na celé desce však nenajdete ani náznak dřívější xenofobie a netolerance.

Již jednou jsem uvedl, že "9mm argumentů" je Landova nejlepší deska, a toto tvrzení mohu pouze potvrdit a zopakovat. Ne snad, že by se jednalo o výjimečný počin, jenž bude vystaven kultovnímu zbožštění, nebo který by bortil hranice mezi styly. Deska má ale hned několik pozitiv, která ji předurčují nejen ke komerční úspěšnosti, nýbrž i ke kladné kritické odezvě - ideální stopáž (37 minut), hudební různorodost, dostatek nápadů, kvalitní zvuk a výborné aranže. Dan Landa tímto albem předhodil výraznou várku argumentů pro ty, kteří váhali nad jeho nepochybným uměleckým potenciálem.