Annu K. má většina posluchačů zafixovanou jako (pop)rockerku. Kdo někdy navštívil některý z jejích koncertů, ví, že na pódiu to rodačka z Vrchlabí umí pořádně rozbalit. Tentokrát se však rozhodla ubrat napětí a poprvé v kariéře vyrazit na akustické turné po českých a moravských městech. Pro pražské publikum si navíc přichystala lahůdku v podobě speciálních hostů - těmi se stali zpěvák a baskytarista slavné britské formace Reef, tedy Gary Stringer a Jack Bessant se svým akustickým projektem Stringer Bessant. První ze dvou koncertů ve stověžaté Praze proběhl v Divadle Hybernia jedenatřicátého října, podruhé mají obyvatelé největšího českého města šanci zpěvačku i s kytarovým duem vidět čtvrtého listopadu.

Téměř zcela zaplněný sál potemněl pár minut po osmé hodině večerní, aby následně uvítal zpěvaččinu doprovodnou kapelu a samotnou hvězdu večera. Jako otvírák koncertu zvolila věčně usměvavá muzikantka píseň "Stačí, když se díváš", kterou pro účely "Poprvé akusticky Tour" předělala do více kytarovější úpravy, která chvílemi zaváněla táborákovým country. Úvod to byl milý, příjemný, avšak poměrně nervózní. A to jak ze strany interpretky, z níž byla cítit lehká nejistota, tak z relativně vlažného přijetí publika. Postupem času se však držitelka řady hudebních cen postupně osmělovala a publikum rozehřívalo do ideální provozní teploty.

Akustické vystoupení se sice neneslo v tak intimním duchu, jak bývá často u podobných akcí zvykem, diváky však poprockerka nadchla svou spontánností, lidskostí a pokorou. Anna K. nikdy nebyla dokonalou zpěvačkou - její vokál nedokáže vystoupat do nijak oslnivých výšin, ani nedosahuje řezavého ostří, přesto prostřednictvím něj předává mnoho emocí a pozitivní energie. Byl to ten typ koncertu, při němž je úplně jedno, že interpretka občas netrefí správný tón nebo jí ujede hlas. Projevilo se to například v jemnější, velmi niterné verzi hitu "Nebe", v níž zpěvaččin hlas chvílemi nepěkně přeskakoval - přesto bylo jasné, že se skvěle baví a publikum si její přítomnosti na pódiu náležitě užívá. Ani usazení na barové stoličce neubralo partnerce Tomáše Varteckého na energickém projevu - naopak, na židličce se neustále vrtěla jako neposlušná školačka a ani tentokrát neochudila diváky o své legrační grimasy a teatrální gesta.

Zatímco některé písničky doznaly v nových aranžích jen drobných změn, jiné prošly zásadní proměnou. Zcela jiný rozměr dostal například rádiový hit "Moudřejší než noc" z dva roky starého alba "Relativní čas". Skladba totiž zazněla v mnohem pomalejším a civilnějším provedení, které nabídlo působivou atmosféru, jež na konci vykouzlila i pověstný mráz v zádech. Po songu "Mezi kostmi", který interpretka odzpívala pouze za doprovodu kláves, přišel čas na avizované hosty. Gary Stringer a Jack Bessant nastoupili na pódium, aby zahráli první ze čtveřice připravených písniček - "Walk To Zamberk", inspirovanou pobytem v Žamberku před dvěma lety, kde se mimochodem se zpěvačkou seznámili. "Sice bych se měla jít přepudrovat, ale já tu radši zůstanu s vámi," prohlásila Anna K. a přímo z pódia jako divačka sledovala dechberoucí představení dvojice, kterou obdivuje už šestnáct let. Stringer Bessant předvedli neuvěřitelně hravé, odlehčené a uvolněné vystoupení, které publikum doslova uhranulo, a to i díky emotivnímu šelestovému hlasu Garyho Stringera.

Po úchvatném čísle britského dua jako by i z Anny K. spadla veškerá nervozita a druhou polovinu koncertu odehrála v ještě uvolněnější náladě než první část. V setlistu nechyběl houpavý poslední singl "Tamaryšek", magická "O kousek vedle tebe", jejíž gradující refrén nenechal v klidu snad žádného posluchače, nebo hit "Píseň o slzách", kterým se hudebnice před časem vracela na scénu po vyhraném boji s rakovinou. Téměř všechny písně byly obdařeny zcela jinou náladou, než na jakou jsou posluchači zvyklí ve studiových verzích, a třeba rocková vypalovačka "Děti květin" zněla v akustickém provedení chvílemi trochu jako indiánské vyvolávání duchů. Postupem času ubývalo cajdáků a přibývalo svižnějších tónů - při provedení profláklé "Nelítám nízko" už málokdo vydržel nepohupovat se na svém sedadle. Když se následně spustily tóny našlapané koncertní hymny "Volá tě noc", jeden divák v první řadě už sílící nápor energie linoucí se z pódia nevydržel a povstal. Tím rozpoutal řetězovou reakci a během několika sekund byla na nohou celá Hybernia. Předělávku slavného hitu "Because The Night" Patti Smith tak zpěvačka dozpívala s bouřícím kotlem pod jevištěm.

"Vy jste první, kteří vstali takhle brzy," divila se překvapená interpretka a dodala: "My ale ještě nekončíme. Klidně si ještě sedněte". Publikum ale jejích rad nedbalo a zpět do sedaček už neusedlo. Za nadšeného jásotu a mohutného vytleskávání tak zazněl i hit "Noc na zemi" a nakonec podruhé "Nebe" - tentokrát už však v původní aranži. Po bouřlivé odezvě fanoušků zpěvačka přizvala zpět na jeviště britskou dvojici, aby spolu s ní ještě jednou zazpívala skladbu o Džemburku. Ani poté však hladoví diváci neměli dost, a tak musela hlavní protagonistka večera přidat ještě další dvě písně, než ji Pražané pustili z pódia.

To, co začínalo jen mile a příjemně, skončilo fantastickým koncertním zážitkem, který nemohl nechat chladným snad žádného z přihlížejících. Zpěvačka jindy vlažné pražské publikum doslova strhla a poslední říjnový večer rozdala mnoho radosti. Zároveň vytvořila perfektní pozvánku na druhý ze zdejších koncertů, který se uskuteční již v pondělí čtvrtého listopadu.