Yellowcard - Česká republika? Žádné zábrany a spousta energie!

06.11.2013 15:15 - Jan Trávníček | foto: facebook interpreta

Jacksonovillští punkrockeři Yellowcard vystoupí se svým akustickým programem oslavujícím průlomovou nahrávku "Ocean Avenue" v pražském klubu Roxy už 7. listopadu. Při té příležitosti jsme se mailem spojili s vůdčí osobností kapely, zpěvákem Ryanem Keyem, a zeptali se ho na pár otázek.
Jak vzpomínáš na období před vydáním "Ocean Avenue" (2003)?

Byli jsme tehdy neskutečně nadšení, všechno bylo nové. Dělat na desce pro nás bylo splněním největšího životního snu. Nikdy jsme si nemysleli, že budeme mít možnost nahrávat album v tak skvělých podmínkách a nikdy dříve jsme neslyšeli naše songy vznikat tímto způsobem. Prostě paráda. (Yellowcard tou dobou měli za sebou už tři nahrávky, ale teprve "Ocean Avenue" byla první deskou u velkého labelu, pozn. aut.)

Co přesně se s jeho vydáním u labelu Capitol Records změnilo? Cítili jste tehdy ten zlom?

Všechno najednou šlo exponenciálně nahoru a daleko rychleji. Spousta lidí se podílela na úspěchu Yellowcard a mnoho skvělých věcí se tedy odehrálo v šíleném tempu. Ta změna všeho kolem nás byla téměř hmatatelná.

Kdo jsou Yellowcard?

Yellowcard, Flex, Vídeň, 19.2.2012
© Kateřina Filipová
Yellowcard je pětice muzikantů z Jacksonville na Floridě, kterou aktuálně tvoří Ryan Key (zpěv, kytara, piano), Sean Mackin (housle, doprovodné vokály), Ryan Mendez (kytara, doprovodné vokály), Longineu W. Parsons III (bicí) a Josh Portman (basová kytara). Skupina je známá pro míchání punkrockové muziky s popovými prvky a především s houslemi, které ji odlišují od řady jiných, podobně zaměřených kapel. Ze zakládající sestavy, která se dala dohromady už v roce 1997, zůstali ve skupině sice už jen Sean Mackin a Longineu W. Parsons III., nicméně od devadesátých let dokázala kapela v různých sestavách nahrát už deset alb: "Midget Tossing" (1997), "Where We Stand" (1999), "One For The Kids" (2001), "Ocean Avenue" (2003), "Lights And Sounds" (2006), "Paper Walls" (2007), "When You're Through Thinking, Say Yes" (2011), "When You're Through Thinking, Say Yes (Acoustic)" (2011), "Southern Air" (2012) a aktuální "Ocean Avenue Acoustic" (2013). V České republice letos zahrají ve čtvrtek 7. listopadu v pražském klubu Roxy.

Proč jste se po deseti letech rozhodli pro znovuvydání "Ocean Avenue" v akustické podobě? Chtěli jste potěšit fanoušky, nebo v tom hrál roli úspěch akustické verze alba "When You’re Through Thinking, Say Yes", na který jste chtěli navázat?

Chtěli jsme udělat něco pro zkrášlení toho podzimního turné k deseti letům, které už jsme tou dobou měli stejně naplánované. Naši fanoušci se vyjádřili k "When You're Through Thinking, Say Yes (Acoustic)" pozitivně, tak jsme si řekli, že když při nahrávání "Ocean Avenue Acoustic" tentokrát zapojíme kompletní kapelu a vypustíme desku ven ještě před turné, posuneme tím úroveň nahrávky i celou tuto slavnostní příležitost na další level. A ty koncerty pak budou něčím novým nejen pro fanoušky, ale i pro nás.

Osobně z ní mám nejraději písně "Believe" a "Breathing". Jaký se k nim váže příběh?

"Believe" je skladba, kterou jsme napsali jako hold všem lidem a záchranářům, kteří přišli o život 11. září 2011 v New Yorku při snaze pomoci všem, které to tehdy zasáhlo. Je to píseň, která hodně znamená pro velkou část našich příznivců a rovněž vždy vytvoří výjimečnou atmosféru během našich koncertů.

Musím se zeptat i na písničku "Gifts And Curses", kterou jsem v roce 2004 objevil na soundtracku k filmu "Spider-Man 2", a každý, kdo ji zná, mi potvrdil, že jde o skrytý klenot ve vaší diskografii. Kde se tam vzala a existuje nějaká šance, že ji ještě někdy budete hrát naživo?

S nabídkou složit song pro soundtrack nás oslovili právě toho roku. Pro nás to byla skvělá věc, být součástí něčeho tak obrovského. Zvlášť teda pro mě, protože na komiksech se Spider-manem jsem vyrůstal, a tak jsem to bral jako opravdovou čest. Naživo jsme ji párkrát hráli a občas to ještě děláme, ale je to opravdu dlouhý song a s tím, jak roste naše diskografie a počet singlů, které se musí vměstnat do vymezeného času, je opravdu těžké ji tam zařadit. Obecně pak platí, že delší písně bývá obvykle problém dostat na setlist.

K "Southern Air" jste jeli turné s kapelami Set It Off, The Blackout Problems a Like Torches (přečtěte si náš report z Vídně), kterým jsi, Ryane, pomáhal s deskou. Jak se ti s nimi spolupracovalo a jaké rozdíly mezi jednotlivými kapelami vidíš?

Musím dodat, že na debutu Like Torches pracoval kromě mě i náš kytarista Ryan Mendez a je to vlastně první plnohodnotné album, které jsme společně produkovali. A hrát se všemi těmito kapelami bylo prostě úžasné. Podle mě je dělení se o pódium s takovou spoustou různorodých muzikantů vždycky příjemné, protože je to pokaždé velmi inspirující.

Předpokládám, že s vaším pracovním nasazením už pracujete na nových skladbách. Máte už přibližnou představu, kdy by mohla nová řadovka Yellowcard vyjít?

S novým materiálem zatím ještě nejsme moc daleko. Donedávna jsme hodně makali na přípravě na "Ocean Avenue Acoustic Tour" a myslím si, že až někdy na začátku příštího roku začneme vůbec pomýšlet na to, že bychom mohli znovu něco psát.

Vím o vás, že ty, Ryane, miluješ Foo Fighters a Coldplay, houslista Sean Mackin nesnáší kebaby z Británie, Ryan Mendez sbírá šály nebo že Longineau W. Parsons III pořádá bubenické workshopy pro fanoušky. Takže prosím tě, prozraď nám nějakou perličku o vašem nováčkovi Joshi Portmanovi!

Josh fanaticky zbožňuje osmdesátkový metal (smích). Pod pseudonymem Jeff Leppard teď hraje na kytaru coververze v hairmetalové kapele Great White Lion Snake. Najdi si je, jsou skvělí!

A klasika na konec: Co si vybavíš, když se řekne Česká republika?

Naše první pražská show byla neskutečná. Dav byl šíleně vášnivý a kolem pódia nebylo žádné zábradlí nebo zábrany, takže jsme fakt cítili tu opravdovou energii, která z našich fandů čišela. Jo, tohle se mi vybaví.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY