Mohlo jich být i deset, ale my jsme řekli ne. Velké i střední hvězdy už dobře znáte, pojďme si tedy z dlouhého seznamu lahůdek vybrat zahraniční jména, která by byla škoda v programu letošního Rock For People přehlédnout. Takže žádné cpaní se burgrem, na to totiž tentokrát nebudete mít vůbec čas!
© Vojta Florian / musicserver.cz Festivalová sezóna už klepe na dveře, i letos si ale příznivci koncertů pod širým nebem musejí nutně škrábat čelo a přemýšlet, kam se vydat. Tak jako všechno i vstupenky na letošní akce v mnoha případech výrazně podražily, o dalších nákladech na stravu, dopravu či ubytování ani nemluvě. Není možné stihnout všechno, a víc než kdy jindy je potřeba přemýšlet nad tím, do čeho člověk bude svůj budget na zábavu investovat právě v roce 2023.
Při pohledu na soupisky řady středoevropských festivalů si nelze nevšimnout, že line-upy oproti dřívějšku daleko více prořídly. Stále více pořadatelů se vydává cestou
"méně je více" a není za tím snaha umožnit návštěvníkům vypustit stres z toho, že v jednom momentě mohou být na třech čtyřech koncertech zároveň, a tak jim dávají jen jednu, případně dvě alternativy. O festivalech, které svou divokou dramaturgií dávají zcela zapomenout na dřívější vytříbený program, ani nemluvě. Není třeba ukazovat prstem, všichni víme, o kom je řeč. Není to ale jen české unikum.
© Vojta Florian / musicserver.cz Kuloáry se totiž nese, že i mnohé opravdu obrovské evropské open-air přehlídky, které rozhodně nemají problém s penězi, zkrátka nemají koho oslovit. Následky pandemie a války na Ukrajině jsou neúprosné a řada zaoceánských kapel si turné v Evropě nemůže dovolit. Nevyplatí se jim. Skupiny, které byly zvyklé si z ruských peněz financovat i méně lukrativní štace, teď na štědrý finanční polštář musejí zapomenout, zvyšující se ceny energií a pokračující logistické obtíže vedou k tomu, že muzikanti z USA, Kanady a dalších zemí za velkou louží jsou prostě nuceni drahou Evropu letos v létě vynechat. A i to je důvod, proč spousta evropských festivalů letos nemá zdaleka tolik lákadel jako v předcovidových letech a proč naopak line-upy třeba právě amerických akcí praskají ve švech víc než kdy jindy.
Ale žádný strach. I přes nepříznivý vývoj a nejistou budoucnost máme v České republice přinejmenším jeden festival, který od loňského a svého doposud nejlepšího ročníku v historii dokonce ještě posílil. Proto jsme se rozhodli, že vám dáme pár tipů, co na letošním
Rock For People určitě nevynechat. Headlineři jsou jasní a představovat sub-headlinery jako
Simple Plan,
Billy Talent,
Papa Roach nebo
Architects by nám rovněž připadalo zbytečné. V tomto ranku ale určitě neprošvihněte v Evropě obrovsky vzácné
Incubus. Kdo ví, zda ještě bude možnost vidět je někdy znovu.
Zde jsou ale tipy na menší kapely, které by mohly zazářit. Černí koně, chcete-li. Snad do Hradce Králové nakonec všichni dorazí, po nedávné aktualizaci programu z něj totiž zmizely vynikající spolky
Dead Sara a
The Amazons, jež by jinak hrdě stály v čele tohoto pelotonu. Naštěstí je ale i tak pořád na co se těšit. Třeba na tohle:
Máte rádi
Enter Shikari? Tak ti letos hrají jinde. A co třeba japonští zmetci z kapely
Crossfaith, kteří Hradec Králové rozmetali loni? Nebo je vám bližší spíše někdejší král dubstepu
Skrillex? Pokud jste alespoň na jednu nebo ideálně na všechny tři otázky odpověděli:
"Sakra, že jo!" pak si nenechte ujít
Paledusk. Tahle japonská mlátička totiž miluje crossover. Na jednu stranu to zní jako metalcore, zároveň je tam ale implementováno takové množství elektronické divočiny, že ve finále po poslechu desky vůbec nevíte, čí jste. Divočáci z ostrova Kjúšú by tak mohli potěšit všechny ty, kteří rádi hledají netradiční zážitky. A jelikož jsou pod stejným vydavatelstvím jako
The Amity Affliction, dá se očekávat, že ještě porostou.
Set It Off je formace, z jejíhož postupného růstu mám vážně radost. Je totiž jednou z mála, s nimiž mám neobvyklou osobní zkušenost. Před deseti lety, to když je ještě skoro nikdo neznal, jeli evropské turné coby support známějším
Yellowcard. Já na ně tehdy vyrazil do Vídně a něco málo o tom i
napsal pro musicserver. Hráli tam v miniaturním klubu Flex, tedy v místě ještě menším, než je náš Lucerna Music Bar. A když koncert skončil a já ještě odpočíval v předsálí a s nově získanými kamarádkami z Česka probíral na gauči dojmy z vynikajícího večera, všiml jsem si, že kolem nás tam a zpátky pobíhá viditelně psychicky rozhozený bubeník Set It Off Maxx Danziger.
"Odjeli odsud beze mě," svěřil se, když jsem ho oslovil, zda nepotřebuje pomoct. Přidali jsme se proto k němu a zkoušeli mu pomoci dostat se zpátky ke skupině, která už tou dobou byla na cestě z města, které hudebník viděl poprvé v životě. Telefon mu nikdo nebral, všichni už po koncertě dávno spali v autě, a tak jsme se kolem půlnoci společně vydali na cestu Vídní. Bylo z toho nezapomenutelné dobrodružství se šťastným koncem: tourbus jsme nakonec nalezli na jednom z autobusových parkovišť na druhé straně města a Maxx nám byl tehdy dost vděčný. Nechybělo málo a tahle pop-punková karavana by odjela až někam za hranice na další štaci.
Za těch deset let
Set It Off nevydali mnoho desek, museli se totiž potýkat i s osobními problémy, které vyústily v to, že svého basáka Austina Kerra pro neuctivé chování k ženám ze sestavy bez milosti vykopli. Mimochodem, tato informace mezitím potajmu opustila jejich wikipedii, takže dnes už tam najdete jen zprávu o tom, že se jejich někdejší člen vydal na rapovou dráhu. Mno. Zvuk Set It Off od někdejších emo a pop-punkových začátků značně zesládl, jednu dobu je dokonce hrála i Evropa 2. V České republice nikdy dřív nekoncertovali, jestli si ale nechali ve svém jádru alespoň ždibec někdejší nespoutané energie, má se Hradec na co těšit.
Lorna Shore si pro cestu ke slávě nemohli vybrat lepší žebřík než ten, který jim hodili
While She Sleeps a
Parkway Drive, s nimiž odjeli loňské turné. Kdo jiný než ty vůbec nejlepší metalové spolky současnosti by jim mohl jít příkladem? Tedy ne že by to učení zas tak potřebovali. Jejich deathcore je totiž tak temný, že budete po poslechu jejich říjnové studiovky "Pain Remains" hledat Spongeboba, aby vás ta zničující deprese nedonutila k tomu si ublížit.
Jejich hudba zní tak osudově a drtivě, jak jste to možná ještě od nikoho jiného nikdy neslyšeli. Zároveň ale cítíte, že to není jen tak nějaké řvaní zbůhdarma, ale že
Will Ramos & spol. mají svůj materiál obdivuhodně propracovaný. Těžko najdete druhou takovou kapelu.
Lorna Shore jsou jedineční a velmi originální. Není náhoda, že právě oni si od loňska od většiny žánrových periodik vysloužili nálepku
next big thing.
Mod Sun je jméno, které před dvěma lety ještě neznal skoro nikdo, dnes ho ale hrají i naše rádia. Jak se tedy stalo, že najednou všichni chtějí vědět, co je tenhle chlapík zač? Jak už to tak bývá, málokdy se stane, že vyletíte do těch nejvyšších žánrových příček zničehonic. A ani Mod Sun není výjimkou. Derek Ryan Smith totiž není žádný mladíček. Je mu šestatřicet a léta drtil škopky v pop-punkových a post-hardcorových formacích, jako jsou třeba Semester nebo Four Letter Lie. Znát byste ale mohli alespoň jeho asi nejúspěšnější projekt, a sice arizonskou skupinu se skvělým názvem Scary Kids Scaring Kids. Jelikož je ale neposeda, rozjel ještě hiphopové duo Hotel Motel a k tomu v roce 2009 i vlastní rapovou kariéru právě pod pseudonymem Mod Sun.
Mix všech zmíněných stylů vedl k seznámení a následné spolupráci s Yungbludem,
Machine Gun Kellym a nakonec i k žánrové princezně
Avril Lavigne. S tou dva roky randil a byl to také on, kdo jí zásadním způsobem pomohl ke comebacku s vynikajícím albem "Love Sux". To totiž produkoval, hrál na něm na bicí a ještě se podílel na psaní všech songů. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že v minulosti vyznával polyamorii, a tak tvořil nějakou dobu trojvztah s herečkou Bellou Thorne a influencerkou Tanou Mongeau. Už chápete, proč o něm všichni mluví?
Picture This je jméno, se kterým jsem se, přiznám se, sám seznámil jen pár dní před psaním tohoto textu. A může za to kolega Pepa Martínek. Právě v jeho nedávném textu k českým hitparádám jsem se totiž dozvěděl, že je to skupina, která se se svým singlem "Get On My Love" dostala na chvíli i do top desítky nejhranějších skladeb v českých rádiích, kterým se sám jinak spíše vyhýbám, a tudíž jsem ji neznal. A v tu chvíli mě začali zajímat. Co jsou zač a jak se jim to povedlo?
Inu, když se jednou jmenujete Ryan Hennessy a ještě k tomu jste z Irska, máte už tak nějak automaticky zajištěno, že si vás lidé budou pamatovat. Právě koňak, jehož název tvoří zpěvákovo příjmení, je mimo jiné i jeden z nejoblíbenějších alkoholických nápojů
Eda Sheerana. Nicméně ani on a nejspíše ani herečka Winona Ryder, podle které členové této party pojmenovali jednu ze svých písní, nejspíš nemohou za to, že se jim teď tak daří. Je za tím jejich hudba. Ta je totiž povznášející, líbivá, skoro až sladká. A také přesně naplňuje definice toho, co si středoproudé rozhlasové stanice nechají líbit.
Berme je proto za další následovníky třeba takových
The Script,
Only The Poets nebo
Kodaline a počkejme si, zda už narazili na svůj vrchol, nebo půjdou ještě o něco výš. Koncert na Rock For People jistě napoví.
LANDMVRKS, tedy něco jako "Pamětihodnosti", možná nejsou nejzvučnějším jménem na metalové scéně. Už od roku 2014 ale brázdí i pódia jinde než jen ve Francii, odkud původně pocházejí. A to včetně těch v Česku - je možné, že jste na ně na narazili v roce 2019 v Praze, kdy předskakovali
While She Sleeps, nebo taky dvě léta nato v Hradci Králové, o rok později hráli zase v Táboře.
A i když jejich poslední, dva roky staré album "Lost In The Waves" není zrovna majstrštyk, tak do, ehm, paměti, se zapsali už mnohem dřív. Jak vám totiž jejich příznivci potvrdí, tak pokaždé na jejich koncertě čekají hlavně na hitovku "Scars". Jakmile totiž začne
"tu-du tu-du tůůů-du-du-du-du-du-du", mohou se jejich fanoušci zbláznit radostí. Nenechte si ten magický moment uniknout.
Dead Sara sice nebudou, ale pořádnou ťafku od holky za mikrofonem pop-punkové skupiny po vzoru starých
Paramore můžete dostat i tak.
Stand Atlantic jsou z Austrálie, fungují něco málo přes deset let a na internetu najdete třeba i jejich cover "Break Free" od - a to se podržte -
Ariany Grande. A i když jsou od protinožců, kamarádů v branži už si našli spoustu - na turné byli s
As It Is,
State Champs, Cute Is What We Aim For či Young Lions.
V novém songu "Pity Party" jim pak hostují
Royal & The Serpent, o nichž jste si mohli více přečíst v
reportáži ze show
Demi Lovato v Torontu. Magazín Kerrang! je zařadil mezi nejžhavější jména roku 2018, ve stejném roce si zahráli i na proslulém Slam Dunk Festivalu. I o pět let později ale mají pořád co nabídnout. Zkuste třeba loňský a i na jejich poměry docela nabroušený singl "Hair Out".
Berete na letošní Rock For People svou ratolest? Pak si dejte pozor, aby se vám neztratila. Snad každé školou povinné dítko totiž bude chtít následovat trendy a pochlubit se pak spolužákům, že
je vidělo. A nebude tím mít na mysli
Slipknot ani
Muse, ti jsou už přece spíš zábavou pro jejich rodiče (au!). Tím skutečným lákadlem pro ty nejmladší totiž budou určitě
Man With A Mission. Japonská úderka, která se nezdráhá vystupovat v maskách vlků, což je přitom ještě pořád to nejnormálnější, co její členové dělají. Tak pozor. Jste-li boomer, teď se trochu nebudete chytat.
Jejich song "Dead End In Tokyo" je titulní skladbou filmu "Shinjuku Swan II" a za jeho produkcí, textem i hudbou zčásti stojí i
Patrick Stump, zpěvák
Fall Out Boy. Chytáte se? Přitvrdíme. Skladba "Remember Me" zazněla v titulcích live-action přepracování mangy "Radiation House". Singl "Merry-Go-Round" byl slyšet v páté řadě anime fenoménu "My Hero Academia". Letošní singly "Kizuna no Koseki" a taky "Koi Kogare" se objevily ve třetí sérii anime "Demon Slayer: Kimetsu no Yaiba". Tu možná znáte z knihoven vašich puberťáků, pod názvem "Zabiják démonů" ji v Česku vydává nakladatelství Crew.
A třeba starší singl "Wake Myself Again" by mohli znát i hráči. Před deseti lety se totiž objevil v reklamě na už pozapomenutou videohru "Lost Planet: Extreme Condition". Zkrátka - až uvidíte na Rock For People pomalované fanoušky ve zvířecích overalech s jednodenní vstupenkou, víte, že ten den jsou na programu právě Man With A Mission.
A na závěr ještě jedno svěží jméno.
Beauty School Dropout se nazvali podle písničky z "Pomády", kterou má babička jednoho ze členů velmi ráda. Vy jste na ně ale možná, podobně jako já, narazili ještě před oznámením jejich účasti na hradecké hudební přehlídce. A to sice na Spotify, kde si na nějakou dobu předplatili jednu z funkcí.
Víte, jak vám občas po doznění alba, které jste si pustili, začne hrát nějaká náhodná skladba podobného žánru? A všimli jste si, že jde většinou o nejnovější singl dané formace? A že ten singl vám začne hrát vždy jako první, i když jste si v daném hudebním žánru pustili třeba tři různé desky od tří různých kapel? Tak přesně tohle doporučování
"na míru" si zaplatili Beauty School Dropout. A není třeba se nad tím pohoršovat, slávu si musíte (většinou) zaplatit a k podobnému kroku se uchýlili třeba i Paramore s "The News" a spousta vašich dalších oblíbenců. Je to realita dnešní doby.
Až ve druhém plánu si potom všimnete, že se na tvorbě debutové desky podepsaly i dobře míněné rady Marka Hoppuse z
Blink-182, který je v klipu přiloženém níže pěkný protiva, a taky Petea Wentze z
Fall Out Boy. Tak či tak, jejich prvotina je solidní nátřesk poctivého pop punku a my v redakci už se těšíme, až tuhle skupinu uvidíme i naživo!
A to je vše, přátelé. Tedy ne že bychom pro vás další tipy neměli, ale dobře víme, že málokdo v dnešní zrychlené době dočte až sem, takže to tady zapíchneme. A od 8. do 11. června se uvidíme na
hradeckém letišti v Parku 360. Kde jinde než právě v kotli!
