Max Martin, stroj na pop

11.03.2014 08:00 - Marta Šindlauerová | foto: facebook interpreta

Každý zná alespoň jeden jeho song. Jeho ale zná doopravdy jen málokdo. Možná si říkáte: "Proč zní pop poslední dobou tak jednotvárně?" Protože za rádiovými hity častokrát stojí jeden člověk - Max Martin. Ovšem je třeba uznat, že ta jednotvárnost prostě funguje.
Max Martin
© maratone.se
Max Martin přišel na svět jako Karl Martin Sandberg 26. února 1971 a vyrostl na předměstí Stockholmu. Jeho otec střežil ulice švédské metropole jako policista a matka se svou pedagogickou činností snažila z místních dětí vychovat další Alfredy Nobely. Sandbergovi milovali hudbu, nicméně nikdo z rodiny nevyčníval jako nějak výjimečně nadaný hudebník a nevybočoval ani malý Karl, který si později nechá říkat Martin: nebouchal vařečkami do hrnců ani neprohrabával struny tenisové rakety, jak často praví zidealizované skazky o hudebních osobnostech.

První, co si Max Martin ze svého vztahu s hudbou pamatuje, byl moment, kdy si nepozorovaně půjčil od svého staršího bratra kazety Kiss a aniž by to byl tušil, jeho osud byl zpečetěn a probudila se v něm vášeň ke zpěvu. Během svého hledání sebe sama se naučil hrát nejprve na lesní roh, poté na kytaru, baskytaru a bicí, což mu poskytlo muzikantský základ, který rozvíjí dodnes a skromně dodává: "Pořád se mám co učit."

Jeho středoškolská a raná dospělá léta byla poznamenán adorací tvrdé hudby, dlouhých vlasů a působením v rockové partě It's Alive, kde Martin (tehdy si říkal Martin White) zpíval a hrál na kytaru, avšak navzdory jeho image drsného chlapíka skrýval jedno velké tajemství: lásku k popu.
Jednoho dne se na celkem obyčejnou kapelu usmálo přeci jen štěstí a na základě demonahrávky s ní podepsalo smlouvu na nahrání alba studio Cheiron ve Stockholmu, jemuž tehdy šéfoval uznávaný skladatel, producent a DJ Denniz Pop - muž zodpovědný za úspěch Ace of Base. Album bylo na světě, ale ambice kapely zhatily nízké prodeje i kritika; pro Martina to znamenalo poslední kapku a svoje spoluhráče opustil. Psal se rok 1992 a Karla Martina Sandberga definitivně pohltil the world of pop.

Max Martin
© last.fm
Tehdy jedenadvacetiletý mladík toužil proniknout do tajů popové produkce, poznat, jak pop vzniká, jak funguje a jak se vyvíjí. Ve správnou chvíli do jeho života zasáhl ten samý Denniz Pop. Zpočátku Martinovi nedůvěřoval a ten jen bedlivě sledoval Dennizovu práci. "Vůbec jsem neměl potuchy o tom, co producent dělá. Dva roky jsem prostě seděl na zadku a díval se, jak pracuje a snažil se pochopit, co který čudlík dělá." Denniz Martina zaučoval a postupně mu poskytoval větší prostor, dokud se z nich o tři roky později nestala dokonale sehraná dvojice. Mimoto vymyslel Pop pro Martina i nové umělecké jméno: Max Martin. Prý se to lehce pamatovalo a dobře znělo.

V roce 1995 se na Cheiron opět obrátil management skupiny Ace of Base, aby jim napsal a zprodukoval druhé album, "The Bridge". Právě během práce na desce, ze které pochází i pravděpodobně největší hit skupiny "Beautiful Life", se Martin konečně odvážil odhalit svůj veškerý potenciál. Od té chvíle začal skládat a produkovat na plný úvazek.

Britney Spears - ...Baby One More Time

Datum vydání: 30. září 1998 | Nejvyšší umístění v hitparádě Billboardu: #1
Kdo s tím Martinovi pomáhal: Denniz Pop, Rami Yacoub

Britney Spears ještě ani nestihla dostat první pusu, a už skočila do útrob nemilosrdné hudební branže. Dvorním skladatelem budoucí popové princezny se Max Martin nestal, ale vyčaroval pro ni několik skvělých písní, včetně té, která se pravidelně umísťuje mezi největšími popovými songy historie. Rozpustilá školačka tančící se spolužáky na střední škole v losangeleské čtvrti Venice se po více než patnácti letech sice změnila, ale její první singl nezestárne pravděpodobně nikdy. Působivá melodie prostě v popu vytváří základ a podíl na dlouhověkosti songu mají vyšperkované aranže - nenajdete zde žádné zvuky, které by dnes zněly zastarale. Důrazný klavír je bezpochyby ústředním prvkem, který songu dodává na agresi (odpovídající textu "hit me..."), kvílející kytara zase přidává na jemnosti a do toho všeho se mísí Britneyiny tradiční vokály, od chorálů ostatně neustoupila dodnes. Martin o rok později přivedl na svět i dvojče "...Baby One More Time", o něco méně úspěšnější "Oops!... I Did It Again", jímž pomohl Britney významně upevnit její tehdejší status popové princezny.

V témže roce obdrželo studio Cheiron nabídku od zámořského labelu Jive ohledně nového boy bandu, kterých bylo podle Martina "v té době na scéně bezpočet - a my do toho vůbec neměli chuť jít". Po tlacích ze strany Jive duo Pop/Martin nakonec svolilo a pro skupinu zprodukovali eponymní album "Backstreet Boys". Jenže to dopadlo přesně tak, jak prorokoval Martin - album ani žádné singly z něj se v USA neujalo, zato se nové skupiny chytlo překvapivě Německo a odtud se pak mánie postupně rozšířila do celé Evropy.
Idylu dokonalé spolupráce narušila tragédie. Teprve pětatřicetiletý Denniz náhle vážně onemocněl a po krátkém boji zemřel v roce 1998 na rakovinu. Pro hudební veřejnost to byl šok a obrovsky trpěl i Max Martin, který měl v Dennizovi svého učitele, kolegu a kamaráda. Řekl si, že smutek zažene tvrdou prací. A ta přinesla ovoce: Cheiron začalo dostávat nabídky od 'N Sync, Celine Dion, s návrhem smlouvy přispěchali Backstreet Boys a tehdy se také ve studiu poprvé objevil šanon se jménem "Britney Spears".

Max Martin, Britney Spears
© umsonstleutesuchen.de
Během těchto prosperujících let se Martin setkal s dalším produkčním nadšencem, Rami Yacoubem. Švédský producentský mág totiž nemůže pracovat sám a vždy ho zajímá názor ostatních. Složka "Britney Spears" se postupně začínala plnit a v konečném výsledku z ní vzešlo debutové album mississipské rodačky Britney Spears titulované "...Baby One More Time". Desce se neuvěřitelně dařilo a Martin už začal chápat, o čem přesně pop je: "Došlo mi, že pokud se lidem prvních pět vteřin songu nelíbí, pak je to špatný song. Pak to rádio přepnou. V songu "...Baby One More Time" je právě těch prvních pět vteřin osudových. A proto slyšíte tak důraznou klavírní linku, něco jako da-dum-dum. Je to element, na kterém celá ta písnička stojí."

Mezitím Backstreet Boys stále snili o dobytí své rodné země, USA, a za svého generála si bez dlouhého rozmýšlení zvolili opět malého švédského metaláka. Jejich výběr se beze zbytku vyplatil. Druhé album kluků ze zadní ulice "Millenium" se stalo nejprodávanější deskou roku 1999 a Martinovi to vyneslo nejprestižnější skladatelské ocenění od organizace ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers). Tutéž cenu třímal v rukou i rok nato, když výrazně přispěl ke stvoření druhého alba Britney "Oops!... I Did It Again", další řadovky Backstreet Boys "Black&Blue" a také spolupracoval na hitu "It's My Life" Bon Joviho.
Mnozí byli po tomto šťastném období zaskočeni, když Martinovo studio Cheiron oznámilo na prahu nového milénia ukončení činnosti.

Kelly Clarkson - Since U Been Gone

Datum vydání: 16.listopadu 2004 | Nejvyšší umístění v hitparádě Billboardu: #2
Kdo s tím Martinovi pomáhal: Dr. Luke

Ve vzdáleném roce 2002 drobná texaská pistolnice svým zpěvem uhranula Ameriku a vyhrála první ročník soutěže Pop Idol, naší obdoby SuperStar. Její jméno znělo Kelly Clarkson. Po vydání debutu, který byl populární pouze v USA, Łukasz Gottwald konstatoval, že pokud Kelly nepřijde s pořádným hitem, neprosadí se globálně už nikdy, a tak jí spolu se svým kamarádem Martinem podali pomocnou ruku. Max si je oba pozval do Švédska a společnými silami se jim podařilo vyrukovat se zásadní deskou Kellyiny kariéry, "Breakaway". Byl to hlavně Martin, který v podstatě zpěvačku zachránil a neváhal jí pomoci ani o čtyři roky později, kdy se Kelly trápila neúspěchem až příliš rockově laděné desky "My December". Pomohl jí tak dobře, že se písnička "My Life Would Suck Without You" ocitla na prvním místě nejvýznamnější hitparády světa. "Since U Been Gone" ale navždy zůstane tou skladbou, která celému světu dala Kelly Clarkson - zpěvačku s mocným hlasem, která ráda zpívá bosa.

Maratone - tak se jmenovala nová hudební společnost založená spolu s Ramim. Firma se hned dala s chutí do práce a první, co stěny nového studia uslyšely, bylo třetí album Britney Spears jednoduše nazvané "Britney". Překvapivě, Max Martin získává znovu cenu ASCAP právě za tuto desku.

Po "Britney" nastalo zdánlivé ticho, kdy se značně rozrostlý tým Maratone zabýval především novými technologiemi. Martin si v této tiché době osvojil pro sebe nejvhodnější skladatelskou techniku: žádné nástroje. Melodii, rytmus a aranže si nahrává svým hlasem do diktafonu. Pak jen přijde do studia, týden až měsíc song zpracovává a nahrává a dílo je hotovo.

Pink - U + Ur Hand

Datum vydání v USA: 31.října 2006 | Nejvyšší umístění v hitparádě Billboardu: #9
Kdo s tím Martinovi pomáhal: Pink, Dr. Luke, Rami

Pomoc u švédského kouzelníka hledala i zoufalá Pink. Do studia ve Stockholmu přišla tenkrát pěkně naštvaná - za prvé se jí nedařilo urovnat vztah s tehdy ještě přítelem Careyem Hartem, za druhé hořce poznala, že ryze rockové nahrávky typu "Try This" (ačkoli je to vynikající album a za song "Trouble" Pink dokonce získala cenu Grammy) od popového umělce prostě nejedou a odrazí se to na výsledcích v prodejních žebříčcích. "I'm Not Dead" - tak se jmenovala její comebacková deska , která vrátila výbornou zpěvačku s typickým chraplákem do hry a na níž byl Max Martin autorem těch největších hitů. Vrchol její kariéry přišel až s pátým počinem "Funhouse" - hned první singl z něj, "So What", se totiž ocitl na prvním místě amerického žebříčku a za dva roky ho následoval i "Raise Your Glass". Oba songy Martin složil a zprodukoval v tandemu s jeho novým objevem, Shellbackem (vlastním jménem Johan Schuster; heavy metalový bubeník a od roku 2008 věrný spolupracovník Martina), který je mimochodem i autorem obou kytarových riffů. Singl "U + Ur Hand" sice nedosáhl na vrchol žebříčku, ale pro Pink znamenal prudký vzestup popularity. Po tříleté pauze a nevalně přijatém "Try This" se totiž na Američanku pomalu zapomínalo. První dva singly z "I'm Not Dead" ("Stupid Girls" a "Who Knew") se sice ujaly velmi dobře, ale pořád to nebyla ta pravá Pink - chyběla jí drzost, rebelie a shock-effect. A to vše jí zařídily ostré riffy, přisprostlý text a nakonec i efektivní videoklip "U + Ur Hand". Ty a tvoje ruka znělo tenkrát ze všech stran a úvodní perkuse v čele s LP Jam Blockem (kdo neví, co to je, tak rychle sem) a na konci s gradujícím virblem rozbíjely reproduktory a Alecia Moore se vezla na slastné vlně slávy. A pokud jste někdy byli na koncertě Pink, jistě víte, že "U + Ur Hand" je ten moment, kdy se nejvíc řve.

Tým Maratone se také vyrovnával se změnou: teen-pop ustupoval dosti razantně do pozadí a pop jako takový začal vsávat prvky z rocku ("What You Waiting For?") a hip-hopu ("Crazy In Love") a stále více se do podvědomí dostávala i urban kultura ("Hey Ya!"). Pro Martina to znamenalo vymyslet strategii, jak jít efektivně s dobou a jako jedna z prvních to na sobě vyzkoušela Kelly Clarkson."Když skládám pro nějakého umělce song, snažím se pochopit, co přesně by mu sedlo. Seženu si nějaké záznamy vystoupení, podívám se, jak pracuje s hlasem, jak působí celkově a podle toho se pak tu skladbu snažím zkonstruovat." A tak Dr. Luke a Max Martin udělali z Kelly rockovou dračici.

Adam Lambert - Whataya Want From Me

Datum vydání v USA: 24. listopadu 2009 | Nejvyšší umístění v hitparádě Billboardu: #10
Kdo s tím Martinovi pomáhal: Pink, Shellback

Lidská paměť už je tak uzpůsobena, že si pamatuje jenom ta první místa a ta ostatní se z ní automaticky vymažou jako irelevantní. Adam Lambert byl (podobně jako Susan Boyle v britské talentové soutěži) jednoznačným favoritem osmé řady American Idol. Ve finále diváci rozhodli jinak, odsunuli totiž Lamberta na druhé místo. Zpěvák se jevil jako velmi výrazný a nejspíš by se prosadil i bez slavného producenta, nicméně jeho management vsadil raději na jistotu a obrátil se na Maratone, zda by se u nich nenašla nějaká ta jasná hitovka. Shodou náhod Martin a Shellback zrovna jednu takovou měli - jmenovala se "Whataya Want From Me". Původně si ji chtěla vzít Pink na svou desku "Funhouse" - píseň byla téměř hotová a Pink ji dokonce i otextovala, v konečně fázi masteringu byla ale z tracklistu vyřazena a poprockerka ji po konzultaci s Martinem velkoryse předala Adamovi. Když se pak z "Whataya..." stal megahit, zpěvačka si možná vyčítala, že si tuto energií sršící skladbu nenechala. Na druhou stranu ji prý ale hřál pocit, že pomohla na výsluní velmi schopnému zpěvákovi a originálnímu showmanovi, kterého si posléze jako sólistu pro četná vystoupení vyhlédli Queen.

Martin se stal známou a uznávanou personou v hudební branži, ovšem veřejnost se toho od něj zřejmě nikdy příliš nedozví. Neposkytuje rozhovory, nefotí se, nemá žádné skandály. Dokonce v tak malém městě jako je Stockholm se ho nepodařilo žurnalistům ani jednou načapat jak nakupuje rohlíky - tak dokonale se maskuje. Averze vůči médiím u něj byla patrná už od začátku, ale dnes se nemůže vymlouvat na špatnou angličtinu jako dříve. Když už mluví, tak jedině o hudbě. Do ostatních věcí mu prý nic není. Na otázku, čím by chtěl být, kdyby nebyl hudebníkem, s úsměvem odpověděl: profesionálním hráčem videoher.

Katy Perry - Teenage Dream

Datum vydání: 23. července 2010 | Nejvyšší umístění v hitparádě Billboardu: #1
Kdo s tím Martinovi pomáhal: Katy Perry, Dr.Luke, Bonnie McKee, Benjamin Levin, Benny Blanco

Jestliže Max Martin je továrna na pop, pak duo Max Martin a Dr. Luke můžeme označit doslova jako popový koncern. Tihle dva jsou něco jako William Orbit a Madonna - prostě jako zpěvačka a skladatel/producent, jenž svého času udělal z ohraných či obyčejných pěvkyň něco víc: pomocí své hudby z nich vymodeloval interprety, kteří udávali trend a nebáli se přijít s něčím novým. Katy si musela nejprve trochu líznout hořké chuti neúspěchu, aby se vyšvihla až na úplný vrchol: její debutové album "Katy Hudson" z roku 2001 povyk nestrhlo, a tak pobožná pěnice o šest let později rozdrtila hitparády s umně kontroverzní "I Kissed A Girl". A Dr. Luke jí pak zprodukoval i celou desku "One Of The Boys". Katy se s ní konečně posunula do hudební elity a obrovský podíl na tomto úspěchu má právě Max Martin, neboť on se podepsal jako hlavní skladatel "I Kissed A Girl" a dalšího singlu "Hot N Cold". A to ještě nikdo nevěděl, co přijde.

Max Martin, Katy Perry
© rebekahelle.hubpages.com
Katy se spolupráce se skandinávskou továrnou na pop zalíbila, a tak si za čas Martin musel sbalit kufry a letět do L.A., aby pomohl Katy s popovou invazí. Celých pět songů z alba "Teenage Dream" se dotklo vrcholu americké hitparády, čímž zpěvačka vyrovnala rekord Michaela Jacksona z roku 1987, kdy se pět skladeb z jediného LP umístilo na první příčce. Čtyři songs number one z "Teenage Dream" pochází z pera Maxe Martina: "California Gurls", "E.T.", "Last Friday Night (T.G.I.F.)" a právě "Teenage Dream". Všechno jsou to samozřejmě chytře stavěné popové záležitosti, nicméně pokud by se měla vybrat jedna výjimečná, byla by to nejspíš "Teenage Dream". Ze všech jejích písní totiž zřejmě nejvěrněji zobrazuje Katy, která je pořád ještě tak trochu zasněný teenager, jemuž na zdech visí plakáty idolů a staví si z polštářů pevnosti, ale na druhou stranu už zralou dívku, která ví, co může čekat od prostého pozvání na drink. Popová hvězda připustila, že většina písní z desky se nahrávala celkem snadno, ale u této skladby se handrkovala se všemi autory, jelikož si pořád nebyla jistá, že je to skutečně to, co chce. V závanu lásky k nyní už ex-manželovi Russellu Brandovi váhala, jak správně konstruovat text, a tak s pomocí textařky Bonnie McKee a hlavně Martina konečně po deseti verzích ustoupila a výsledek rozhodně stojí za to. Něžně začínající píseň postupně graduje do téměř skandujícího crossoverového refrénu a nakonec vrcholí erotickým bridgem. Sám Martin se svým způsobem vrací k éře teenage popu, neboť Katyin zlehka naivní text k tomu přímo nabádá. Dobrá písnička je ta, která zní skvěle, i když ji zpívá někdo jiný, a tak tedy vyberme ze všech coververzí dvě nejpovedenější: předělávku z Glee a pak tu Mikea Tompkinse vytvořenou pouze pomocí hlasu. A nesmí být zapomenuto na veledůležitý aspekt v kariéře Katy Perry, tedy její videoklipy, které se častokrát povedou lépe než singly samotné. A neměli bychom opomenout ani loňský "Roar", i když v kontextu desky "Prism" se duo Martin-Perry příliš nevytáhlo.

Max Martin
© zimbio.com
Bylo by více než podezřelé, kdybys se na Maxe Martina za téměř dvě desetiletí nesnesla nějaká ta kritika. Někteří jedinci ho považují za stroj/továrnu na pop v souvislosti s jeho chrlením jednoho rádobyhitu za druhým. Další si všímají, že začíná vykrádat sám sebe a písně jsou si dost podobné (ostatně posuďte sami). Nutno dodat, že příznivci Martina brání svého miláčka se stejnou vervou a celkem logicky oponují, že to je jeho osobitý styl. Rovněž si uvědomme, v jaké době žijeme. Trh je hudbou přesycen, konkurence závratným tempem roste a nelegální stahování způsobuje umělcům záchvaty migrény. Je důležité mít v repertoáru známé písničky, čímž přilákáte diváky na koncerty. A pokud interpret není z nějakého důvodu schopen přijít s hitem z vlastní hlavy, právě od toho jsou tu skladatelé typu Maxe Martina. Šestnáct hitů number one svědčí o tom, že zkušený seveřan úspěšnou písničku napsat umí, a tak tedy: proč se neobrátit zrovna na něj, když potřebujeme do diskografie pořádnou vzpruhu?

Avril Lavigne - What The Hell

Datum vydání: 10. ledna 2011 | Nejvyšší umístění v hitparádě Billboardu: #11
Kdo s tím Martinovi pomáhal: Avril Lavigne, Shellback

Ke stylizaci rozpustilé skejťačky s kravatou řítící se na prkně má teď Avril asi stejně daleko jako Helena Vondráčková k hostování na desce Korn. Popová inklinace se u miniaturní Kanaďanky začala rozvíjet už během třetí studiovky "The Best Damn Thing", kde se sice Avril opravdu snažila znít ještě jako seriózní rockerka, ale se jménem Dr. Lukea v seznamu skladatelů a pilotním hitem "Girlfriend" to dost dobře nešlo. Dr. Luke je zodpovědný za to, jak zpěvačka dnes zní a může také za krach studiového alba "Goodbye Lullaby", které se až na pár světlých momentů nepovedlo. Příjemným povyražením z jinak mdlé desky je ovšem hned první nasazený singl "What The Hell". Jedná se o záležitost dotaženou do konce, a to ve všech ohledech. Už od prvních tónů nám Martin dává vědět, že se něco bude dít, a opět tak dokazuje, že umí zaujmout už v prvních vteřinách. Hokejové synťáky se totiž slyší v normálních písničkách málokdy. Rošťácký text, zábavně frázované "I-I-I am thinking what - the hell" nabádající k jinému zakončení než "hell", velmi pěkná basová linka - to vše patří mezi přísady přidávající na originalitě a výsledné kvalitě skladby.

Max Martin posledních let - to je ještě pořád tichý chlapík, který v klidu shrabává skladatelská ocenění (to poslední je opět ASCAP z loňského roku), nedávno přezval medaili od švédského krále za významný kulturní přínos a mimo jiné si pořídil i luxusní obydlí v srdci Beverly Hills, aby měl blíž ke všem svým klientům. Hudba - ta zůstává jeho největší láskou, životním posláním a milovanou prací. On je jednou z příčin, proč Švédsko figuruje na předních místech v exportu hudby a on je ten chlapík, jehož písničky slyšíte každý den ze všech stran, akorát nevíte, že za nimi stojí jeho práce. Práce Maxe Martina, stroje na pop.

V čem ještě má Max Martin prsty



A co vy a tvorba Maxe? Svěřte se nám v komentářích, jak na vás jeho hudba působí a můžete prozradit, které jeho písničky máte nejraději.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY