Navázat na veleúspěšný debut je mnohdy těžší, než přijít na trh jako úplný nováček. Jessie J má ke všemu smůlu v tom, že jí tetičky a strýcové z řad hudebních znalců prorokovali nebývale velký úspěch a nad jejím charismatem a talentem se přímo rozplývali. Vítězství v kategorii BBC Sound Of 2011 posloužilo jako nejlepší možný odrazový můstek, zároveň jako by se však stalo prokletím. Veškeré naděje a opěvování zpěvaččina umu musela Jessica Ellen Cornish naplnit a prokázat. A stejně jako se Adele povedlo překonat debut "19" s legendární jednadvacítkou, Jess předkládá druhou desku s příznačným názvem "Alive" s plnou vervou a s cílem stát se jednou z nejúspěšnějších britských nahrávek tohoto roku. A ambice? Ty na to rozhodně má.

Zatímco "Who You Are" působilo místy roztržitým dojmem a velmi složitě jsme v něm hledali jeden určitý rys, kterým bychom mohli ostrovní hvězdu pár slovy charakterizovat, novinku lze bez okolků označit za vyspělou. Uplynulé dva roky jdou v nové tvorbě sakra znát a nutno říct, že znamenají výrazný posun kupředu. Vzít příklad by si z něj měla vzít třeba taková Avril Lavigne, která dospěláckou nahrávku slibuje s každým příchodem nové desky, nicméně pokaždé nám naservírovala vyčpělý teen poprock. Jessie J se přiznala, že albová novinka symbolizuje její momentální stav, kde se nachází. Po jejím poslechu si jej tedy nelze spojit s ničím jiným než se silou, vyspělostí, obrněností, vyrovnaností a živelností - a přesně takové "Alive" je.

Ačkoli samotná interpretka skladatelsky participovala na všech písních, výrazný podíl na výsledném zvuku má především magická ruka šikovných producentů dohromady tvořících pěkné stádo. Jména jako Max Martin, Shellback, Stargate, Benny Blanco, Darkchild, Dr. Luke či Cirkut značí, že základním kamenem jednotlivých skladeb bude hitovost. Ruku k dílu přiložili i Claude Kelly, Josh Abraham či Sia Furler, která stojí za jedním vůbec z nejlepších tracků na albu, skladbou "Breathe". Mezi hudebními hosty se objevují Dizzee Rascal, Big Sean, Becky G či americká herečka/zpěvačka Brandy. Ve většině případech se však jedná o spolupráce, bez kterých bychom se bez zatlačení slzy obešli.

Z hlediska hudebního stylu se dočkáme doslova žánrové houpačky, přesto ve srovnání s prvotinou působí výsledná nahrávka kompaktněji. Jako dokonalé protipóly proti sobě stojí doposud vydané singly "Wild" a "It's My Party". Zatímco první zmíněná nabízí odlišný pohled na zpěvaččinu dosavadní tvorbu a image, rozjuchaná "It's My Party" naopak oplývá typickým radio-friendly soundem, který z ní ve spojení s jednoduchým textem dělá ideálního adepta na post pozdního letního hitu. Do tanečních botek se obula i "Sexy Lady", jejíž intro se tváří, jako by vypadlo z repertoáru /" class="intos">JKelly Clarkson#Kelly-Clarkson##. V refrénu však vyjde najevo, že se jedná téměř o vykrádačku jejího vlastního hitu "Domino", která však i přes tento fakt zní pořád božsky a chytlavě.

Nahrávka ve svém středu nabízí velmi zajímavý čtyřblok začínající zmíněnou "Breathe". Dramatická atmosféra se z ní line již od první vteřiny, posilněné beaty v refrénu dodávají důslednou údernost a spolu s klavírní linkou ji lze bezesporu označit za perlu celé desky. Navazující piano balada "I Miss Her" zasáhne nejedno křehké srdce a dává Jessie volnou ruku v projevení jejího širokého hlasového rozsahu. Jako vystřižená ze slavných devadesátek zní "Daydreamin'", jež lehce koketuje s prvky synthpopu. Přechod do kontroverzní "Excuse My Rude" s hostující rapperku Becky G je pak perfektním albovým okořeněním a sofistikovanou předehrou pro urbanovou "Wild".

Celá deska je postavena na silných melodiích a neopakujícím se mustru. Snadno zapamatovatelné refrény a jednoduché texty z ní možná dělají komerční návnadu na peněženky zpěvaččiných tzv. heartbeats, všechny skladby dohromady však tvoří ucelenou kolekci a žánrová roztříštěnost zde paradoxně funguje na výbornou. "Alive" si zkrátka na nic nehraje.

Pokud jste měli během "Who You Are" éry stálou tendenci Jessie J někam zaškatulkovat, odhaduji, že i přes neutuchající snahu se vám to stejně nepovedlo. Po poslechu "Alive" se vám pohled na slečnu Cornish sice určitým způsobem vykrystalizuje, člověk se však stále ocitá v nejistotě a neví, co lze ještě očekávat. To stejné platí i o samotném druhém studiovém počinu. Ač se deska tváří jako vyspělejší, z rázu se na vás přivalí proud excentrismu a nekontrolovaného laškování se zvukem, že nevíte, čí jste. Přesně taková je však i samotná Jessie J. A takhle jí to hodně sedne.