Také patříte k těm, kteří nemají rádi matematiku? To nevadí - je tu druhá únorová a protože dvě a dvě jsou čtyři, tak zároveň čtvrtá letošní příloha MusicServeru Podzem - na to vám prsty stačí. Tedy pokud jste si nadměrně nehráli v dospívání se sekerkou. Všechno je totiž relativní. Nedávno jsme třeba u piva řešili, jak nás vnímá svět zvenku. Proč se spousta cizinců tváří nevěřícně, když jim řeknete, že Miloš Forman či Franz Kafka jsou Češi? Proč je Milan Kundera známý opravdu hodně, Bohumil Hrabal či Josef Škvorecký o něco méně, ale pořád ještě dost, zatímco třeba Vladimíra Párala nezná za hranicemi nejspíš téměř nikdo? A nejinak je tomu s hudbou. Docela dobrým vodítkem může třeba být osvědčená encyklopedie AMG. Ale to, kolik toho tam najdete třeba o Už jsme doma či Plastic People a kolik o Olympicu či Lucii, už nechám na vás. Nedávno jsem četl jakýsi rozhovor se zpěvákem skupiny Kryštof Richardem Krajčem. Stěžoval si v něm, že úspěch se v Čechách neodpouští. Jenomže - v duchu výše vyřčeného - co to vlastně je úspěch? Je úspěšná kapela, na kterou přijde v Praze několik tisíc lidí a pár kilometrů za hranicemi ji nikdo nezná? Jak už jsem říkal - všechno je relativní. I to pořekadlo o spočítání na prstech jedné ruky. Povídejte to někomu, kdo s nimi škádlil před lety cirkulárku...

Tonda Kocábek

Gnu budou křtít.
Pražská čtveřice Gnu se pohybuje na scéně přes deset let, patří k jedněm z nejtvrdších a nejhlasitějších spolků u nás a je průkopníkem používaní dvou baskytar. Jsou respektovaní, mnohokrát se objevili jako předkapela cizích hvězd (Melvins, naposledy Rollins Band) a často koncertují i v zahraničí. K debutovému albu "Srdce v kusech zvuku", které vyšlo před třemi lety, přidali před pár dny dvojku "Milimetry ticha". Podobně jako debut vyšla nejenom na CD, ale i ve vinylové verzi, protože členové jsou velkými propagátory vinylové desky. Grafickou podobu albu dal Petr Radotínský, jehož web najdete zde. Album vydali společnými silami (což mimochodem není poprvé) malá vydavatelství Silver Rocket a Minority, a cosi jako křest alba proběhne v pražském klubu Delta 15. března.

Ještě k Zóně A
V minulém vydání Podzemě jsem informoval, že bratislavské, u nás velmi populární punkery Zóna A, opustil první únorový týden jeden z jejich zakládajících členů, kytarista Leďo. Dnes už mohu doplnit, že jeho nástupcem se stal Revo z neméně legendární formace Ex-Tip. Pikantní informace praví, že Leďo svůj odchod šéfovi a zpěvákovi Zony A Koňýkovi sdělil - poté co společně v různých formacích hráli 21 let (##!!!###) - hodně moderně. Esemeskou.

Prohrála v kartách ve studiu
Prohrála v kartách, které tvoří zpěvák, kytarista, textař a skladatel Filip Horáček (před lety opora docela populární party Stalinovy oběti), kytarista Martin Kontra, basista "Posel", klávesista "Pavlusha", akordeonista Honza Kučmáš a bubeník Wendy Šváb, se po zhruba šesti letech propracovali k debutovému albu. Má na něm být dvanáct hybných písniček, ovlivněných punkem, které já osobně zařazuji na půl cesty mezi Iggy Popa a Pogues. V průběhu února na něm kapela pracuje ve studiích ve Stodůlkách a na Barrandově, k natáčení byla přizvána i řada hostů, především z okruhu Malostranské besedy, kde kapela pravidelně vystupuje. Na zdárný průběh dohlíží jako producent Honza Šmejkal, který je podepsán třeba pod albem "Luftganja" hardcorových Slut.

Panoptikum křtili dvakrát
Některé zprávy je nejlepší uvést v plném znění: "Kapela Panoptikum z Karlových Varů křtila své první CD "Divnej pes". Protože má silné divácké zázemí i v Praze (její leader je původně z pražské skupiny Morová rána), křtila dvoukolově, jednou ve Varech, jednou v Praze. Ve Varech ve známém klubu Propaganda (natřískaném), kmotrem byl Radim Hladík, který se svěřil, že klasickou bluesovou dvanáctku nehrál už přes deset let. Protože jich Panoptikum v repertoáru pár má, hned si jich s nimi několik vystřihnul. Pražský křest proběhl 9. února v hospodě Na Slamníku, kmotrou byla Jana Koubková. Ta si s kapelou i zazpívala a byla úplně nadšena, protože řekla, že si myslela, že jazz už se hraje jen pro cizince a pro papaláše a tady viděla narvanou hospodu, která na jazz tancuje pod podiem a nadšeně aplauduje. Vypadalo to, jako že ji to trochu vrátilo elán do života. Zdraví Martin Charvát."
Berte to tedy jako informaci "od zvláštního dopisovatele..."

Komorní koncerty nejen v klubech
Nevím, jestli je to zvykem i mimo hlavní město, ale v Praze se poslední dobou spousta akustických hudebních scén stěhuje z klubů do prostor kaváren, hospůdek a čajoven. Své místo a návštěvníky si už našla třeba Salmovská literární kavárna či Balbínova poetická hospůdka, poslední dobou se stále častěji hraje i v Čajovně pod Stromem čajovým v Mánesově ulici na Vinohradech. Posuďte sami - v březnu tam třeba najdete evangelického faráře Svatopluka Karáska (5.3.), Oldřicha Janotu (12.3.) či meditativní vystoupení Jiřího Mazánka(26.3.).

Jan Burian bude slavit, vítat, představovat...
Jan Burian je tím, čemu se říká renesanční člověk. Hraje, skládá, cestuje, píše, moderuje v televizi. Ale i on stárne. Nicméně oslavu svých padesátých narozenin se rozhodl pojmout velkoryse. 25. března k této příležitosti zve na speciální koncert v Divadle Archa. Pokřtí na něm své nové album "Zrcadlo" (vychází u Indies), jako hosty si přizval Jana Ámose (jinak Envoi) a Gregoryho Finna (jinak Southpaw, dříve i Yamabu, X-Life, Pod Černý vrch, Jatka č.5...), kteří se krom aktuálního alba podíleli již na tom minulém. A aby toho nebylo málo, kromě nové desky bude tento večer ještě pokřtěna i nová kniha.

Browsení po síti
Minule jsem vás lákal na nový web nadějných Ememvoodoopőka, dnes bych rád upozornil na novou podobu webových stránek táborského volného sdružení několika kapel a hudebního vydavatelství v jednom Free Dimension. Je přehledný, graficky moderní, nepřeplácaný spoustou dlouho se otevírajících zbytečností a obsahově bohatý. Jednoduché, ale milé stránky má i lounské vydavatelství Guerilla records. Ale co mě opravdu dostalo, jsou na první pohled tradiční, ale informacemi neuvěřitelně našlapané stránky Oldřicha Janoty. Jsou sice neoficiální, ale naprosto vyčerpávajícím kvantem informaci předčí kdejaké stránky interpretem posvěcené.

Novinky ze studia
Zvukař Ondřej Ježek a jeho studio jáMOR má na domácí - a nejenom té alternativní - scéně stále lepší zvuk. Své poslední desky zde točili Echt!, Skyline, Point, Peneři strýčka Homeboye, Anyway či Gnu. Není potom divu, že je stále vyhledávanější. Krom domácích OTK, kteří mají své třetí CD skoro hotové, se sem v březnu odeberou natočit své druhé (ale vlastně první oficiální) album Rudovous, ke kterým jejich členové odskakují od Echt!u, Tonton Macoutes, DG 307 a Tří sester. Krom nich se sem chystají i Krásné nové stroje. Ti mají v plánu nahrát nejen nové album, ale zároveň i kolekci historických skladeb, kterých má tahle původem kolínsko-kutnohorská početná úderka za svou dvacetiletou existenci do zásoby.

Pavel Fajt nabízí své zkušenosti
Bubeník Pavel Fajt (v minulosti aktivní ve formacích Ještě jsme se nedohodli, Bittová&Fajt, Dunaj, Pluto, nyní sólové projekty), naprostá špička naší alternativní scény a hodně výrazná postava z hlediska scény evropské, zve všechny bubeníky na svůj workshop. Akce se jmenuje Slet bubeníků aneb Bít či nebýt, koná se v týdnu od 13. do 20. dubna. Není to sice zadarmo, ale určitě to bude stát za to. Veškeré detaily najdete na webu agentury

Future Line v březnu
O společném projektu Paláce Akropolis a agentury 10:15 Promotion jste určitě už slyšeli, nebo jste si mohli i na MusicServeru přečíst. Přijetí této aktivity je zatím trochu rozpačité, snad také proto, že nejspíš jenom v Čechách panují takové poměry, že pokud chce někdo nechat na slušném pódiu zahrát i jiné, než notoricky známé kapely, musí si na to vymyslet speciální pořad. V březnu se v úterních večerech představí třeba i na folkových festivalech etablovaní O5 & Radeček, na pomezí taneční hudby a reggae se pohybující SM Lomoz, nová kapela Petra Stanka (ex STP, Michael's Uncle, Plexis, Kokrment...) Psycho Club & The Trippers, melodický rock BB-Q SmokeStyle či s hip-hopem koketující Dolores. Uvidíme, třeba to těmto ve většině již osvědčeným klubovým jménům pomůže.

...a ještě tradiční třešnička na závěr
Není revival jako revival. Jsou i takové, které stojí za pozornost. V rámci východoevropského miniturné k nám 17. dubna příváží agentura MA-FO Agency britské The Tarantinos. Londýnská kapela hraje - jak už její název napovídá - skladby z filmů režiséra Quentina Tarantina - nejenom z "Pulp Fiction", ale i z "Takových normálních zabijáků", "Jackie Brown", "Reservoir Dogs", "Od soumraku do úsvitu", "Čtyř pokojů" a dalších. Krom samotných písní prezentují i taneční choreografii a dokonce i slavné dialogy. Určitě to bude příjemný večer nejen pro filmové nadšence.