Vydání nového alba Alanis Morissette "Under Rug Swept" bylo několikrát odloženo, ale nyní je konečně na světě a všichni fanoušci si mohou oddechnout, jejich očekávání jsou totiž bezezbytku naplněna - album je skvělé. Jedenáct výborných písniček, které se částečně vrací ke zvuku debutu "Jagged Little Pill", tvoří vzácně vyrovnanou kolekci, více v dnešní recenzi.
V posledních letech se rozhodně neobjevilo mnoho intepretů, kteří by hned se svým debutovým albem dosáhli tak obrovského úspěchu jako
Alanis Morissette s "Jagged Litle Pill" (samozřejmě pokud pomineme několik jejich nahrávek jako teenagerské hvězdičky...). Desítky milionů prodaných desek, několik obrovských hitů a nekonečná turné spojená samozřejmě s psychickým i fyzickým vypětím se na ní podepsaly, a tak druhé album "Supposed Former Infatuation Junkie" sice bylo úspěšné, ale nedosáhlo kvalit a už vůbec ne komerčního úspěchu svého předchůdce. Alanis si tedy dala oddech, poté se pohádala se svým labelem Maverick, že zpackali promotion druhé desky, a k další spolupráci se dala přemluvit až samotnou šéfkou, tedy
Madonnou, která ji ujistila, že další album budou propagovat všemi silami, ale i tak bylo "Under Rug Swept" několikrát odloženo. Onen konečný termín vydání byl nakonec zvolen na 25. února 2002 a jak jste si asi všimli z českých rádií a podobně, propagace i u nás je dost masivní. O to víc těší, že se tak velká reklama dělá vskutku povedené a po všech stránkách kvalitní nahrávce.
Nahrávání alba rozhodně nebyla procházka růžovým sadem, protože kromě očekávání gramofirmy i fanoušků Alanis "postihla" i nepřítomnost Glena Ballarda, který s ní produkoval minulá dvě alba a také se velmi výrazně podílel i při skládání. Novinku tak Alanis produkovala i napsala celou sama, a i když si na svá bedra naložila více než v minulosti, naštěstí se jí to podařilo. Nahrála přes dvacet skladeb, z nich na desku se nakonec dostalo jedenáct, zbytek se buď ještě letos objeví na dalším albu nebo bude ke stažení na internetu nebo nějakým jiným způsobem k dostání. A má recht, holka, padesát minut je tak akorát, aby nahrávka působila soudržně a bez slabších momentů.
Už první písnička, úderná rocková vypalovačka "21 Things I Want In A Lover", naznačí, že se Alanis zvukem opravdu vrací spíše ke svému debutu, jak bylo během minulého roku mnohokrát naznačováno. Jakkoli by pro ni možná nebylo tak těžké nahrát prostě jedenáct hitovek typu pilotního singlu "Hands Clean", který už úspěšně šplhá v hitparádách, na desce se dočkáte i mnoha překvapení. V refrénu písničky "Narcissus" má třeba zajímavě zdeformovaný hlas, jakkoli k tomu asi nepotřebovala žádné mašinky, ale prostě to tak podivně nazpívala. Do fanoušky nejoblíbenjěíšch "ironicovských" hitů se dá zařadit i skvostná "Precious Illusions", ale pozadu nezůstávají ani pomalé skladby, ve kterých Alanis na této desce vskutku exceluje. "That Particular Time" ji zastihuje jen s klavírem, a když se položí do refrénu, strčí do kapsy všechny ostatní "holky s kytarou", které se po jejím úspěchu vyrojily. Ještě více atmosférická je šestiminutová "Flinch", další úžasná věc. Nakonec na albu najdete písničku "Utopia", která byla na jejím webu zveřejněna už po útocích z 11. září, a nejen tento kontext jí dodává neobyčejnou sílu. A to jsem ještě nezmínil třeba "So Unsexy" či "A Man"...
Nová deska
Alanis Morissette patří do té úzké kategorie nahrávek, které jsou očekávány s velkými nadějemi, jež jsou však téměř beze zbytku naplněny. Bude to možná znít jako otřepaná fráze, ale Alanis se vrátila - a je mnohem lepší než kdy dříve!
-
2x1 (Paul, 25.02.2002 09:26) Reagovat
Druha deska nedosahla kvality prvni? Haha, pane recenzente.
-
HaHa? (Honza Balušek, 25.02.2002 09:28) Reagovat
Ha ha pane čtenáři :), to je, myslím, věc názoru. Podle mě je debut rozhodně lepší, než "Junkie".
-
druhá je děsná... (paik, 25.02.2002 23:31) Reagovat
Z té druhé beru jen Thank U, zbytek mě nenadchnul.. takže v tomto jsem na straně autora. Jsem však zvědav, zada se s ním shodnu i ohledně novinky (musím naposlouchat...)
-
Slysel jsi Honzo vubec 2. desku? (Lukas Beldik, 01.03.2002 18:11) Reagovat
vsadim se Honzo ze jsi druhou desku neslysel, krome singlu samozrejme, jinak bys neco takoveho nemohl napsat. Junkie je vyrazne lepsi nez Pill. Ma uzasne texty i skvele melodie. Slysel jsi treba Unsent nebo Joining You? Pill ma obcas dost hrozny zvuk. Nechci behat do mejlu tak to pisu sem.
-
Junkie je jinej ale skvělej (Pavla, 11.03.2002 14:08) Reagovat
Junkie je prostě dost odlišnej od Pilulky nebo Under Rug Swept ale je to vážně skvělý album. Na první poslech sice dost šokuje ale později v něm člověk najde vždycky něco novýho, pěknýho. Under Rug Swept je pěkný ale je vážně dost podobný Pilulce, možná by bylo lepší něco naprosto novýho.