Heavy metalová sekce z Texasu má další polínko ve světovém težkotonážním ohýnku. Je jím skupina Drowning Pool, která po úspěších na americkém trhu a vcelku slušném přijetí v Británii přichází i do České republiky. Jejich debutová deska se jmenuje "Sinner" a je přesně tím, co si dnešní doba žádá - přímočarým nu-metalovým albem.
Drowning Pool jsou další z mnoha nu-metalových kapel, kterých v posledních letech přibývá jako hub po dešti. V loňském roce se zúčastnili legendárního putovního festivalu
Ozzfest, kde vystoupili na druhém pódiu spolu s takovými OTEP nebo
The Union Underground. Jejich hudba z hlediska dnes velice populárního neometalu, v jehož rámci lze rozpoznat několik podkategorií, je nakloněna k více tradičnímu pojetí heavy metalu, tzn. upřednosňují čirou, klasickou energii čišící ze zvuků kytar, basy, bubnů a zpěvu. Naopak elektroniky je na desce jen poskrovnu.
Pokud bychom chtěli
Drowning Pool na základě poslechu debutové desky "Sinner" přirovnat k nějakým z jejich metalových souputníků, nejblíže se nacházejí kapely typu
Disturbed,
Mudvayne,
American Head Charge apod.
"Bazén, v němž se topí", jak by se dal mimo jiné volně přeložit název skupiny, určuje svůj projev nekompromisní agresivitou, strohostí kompozice, urputností a nezbytnou hutností. V jejich hudbě neexistují ani náznaky hip-hopu a rapu, ani u kapel jako
Linkin Park tolik oblíbenou elektronickou složku byste u
Drowning Pool v podstatě nenašli. Nejjednoznačněji o tvorbě
Drowning Pool vypovídá singl "Bodies", kterým prorazili v USA a rádi by jej použili jako odrazový můstek i v Evropě (a dle reakcí časopisů v čele s britským Kerrangem! by se jim to mohlo podařit). Celá skladba je postavena všehovšudy na pěti "verších", které se s neúprosnou razancí střídají, čímž se skupině ve spojení s relativně chytlavou (trvám na slově relativně) melodií podařilo složit cosi jako hard ‘n‘ heavy hymnus. Podobně nabušené jsou z alba "Sinner" ještě třeba písně "All Over Me" nebo "Reminded". Na druhé straně první deska
Drowning Pool trpí komplexem, s nímž často zápolí mladé metalové kapely, a to nedostatekem kvalitního, vyrovnaného materiálu. Takže jestliže jsem skladby "Bodies" a "All Over Me" označil za povedené, musím obratem ruky kontrovat faktem, že s nimi jsou na desce ještě několikeré písně výrazně slabší ("Mute", "Tear Away").
Drowning Pool chtějí zaujmout jistým konzervatismem, který se může zdát na první pohled neslučitelný s tímto hudebním žánrem, nu-metalem, ale je tomu skutečně tak.
Drowning Pool nechtějí posluchače odrovnat brutální kombinací techna a rocku, ani spojením rapu s metalem, ani žádnými syntetizátorovými triky. Prostě útočí na ušní membrány zběsilou jízdou, která trvá de facto příjemných třicet sedm minut, což je dostatečně krátká doba na to, aby se nezačalo publikum nudit, a dostatečně dlouhá doba na to, aby se lidé pobavili, i přes mouchy, které deska "Sinner" má.