Příznivce si je třeba hýčkat a udržet jejich vědomí o kapele bdělé. V přívalu nových interpretů, které se na nás dennodenně valí z temných a bezedných vod internetu, je lehké upadnout v zapomnění a jenom na úspěšný debut se spoléhat nedá. Příliš dlouhá průrva mezi jednotlivými počiny může připravit o výhodu i ty nejtalentovanější. The Vaccines by z toho mohli vyučovat. Debut "What Did You Expect From The Vaccines?" jim v roce 2011 přinesl raketový vzestup, o rok starší následovník "Come Of Age" jejich pozici mezi první kytarovou ligou ještě stvrdil a studiové absence si do svých omluvných listů nehodlali připsat ani letos. Protože ale přece jenom nejsou Rihanna producenti Rihanny, malé zpomalení pracovního zápalu si dovolili a pod vlivem přímořského klima v Los Angeles stvořili nově pouze čtyřtrackové EP "Melody Calling".

Stejně jako na předešlém albu i tentokrát jim u toho asistovalo významné jméno ve své branži, respektive rovnou dvě - producenti Rich Costey (Franz Ferdinand, Muse) a John Hill (Santigold nebo, ehm, Rihanna). První letmé seznámení se čtyřmi novými skladbami, z níž jedna je remix, přivádí k myšlence, zdalipak to všechno nebylo trochu jinak. Muzikanti nakonec mohli mít plné šuplíky nových nápadů na další dlouhohrající desku. (O tradiční vaccinesovské tvůrčí nekrizi se ostatně už dříve nechal slyšet frontman Justin Young.) Z důvodů obav, jak je fanouškovská základna přijme, se ale nakonec rozhodli vydat jenom ípíčko. Nejeden její člen si totiž při prvním poslechu mohl pomyslet: "Tohle nejsou mé oblíbené Vakcíny!" Přesně ty to ale, milí posluchači, jsou!

Zahoďte ovšem prvotní skepsi a mírné zděšení. Když odmyslíte, že svého času v žilním oběhu fungovaly tyto látky především jako obrana proti špatné náladě, nakažlivým rockem rozpumpovaly krev i tomu největšímu morousovi a z jejich pera pocházely hitovky, které rozezpívaly stadióny, vlastně se vůbec nejedná o špatnou nahrávku. Jen zase odlišnou. Zvuk nasál kalifornskou lehkost a bezstarostnost a The Vaccines ukazují zatím svou nejklidnější tvář, zcela okleštěnou od energických kytarových riffů.

Skladby jsou naopak obohaceny o svěží popové tóny. Ve vzduchu nevisí mládežnická revolta, ale v poklidné melodické atmosféře si hudebníci dávají přestávku od poslání být jedněmi ze spasitelů skomírající kytarové scény. A všemu přispívá také Justin Young, který přímo úměrně ležérní náladě novinky skoro až šeptá a svými sametovými hloubkami se vás třeba ptá, jestli ho chcete za muže ("Do You Want A Man?"), aby vám hned nato přátelsky připomenul, že se na vás všichni včetně jeho stejně vykašlou ("Everybody's Gonna Let You Down").

Nicméně i tak se tu stále nebavíme o kusu, který by nějak výrazněji měl rozhodit statistiky nejposlouchanějších písniček v mobilu. "Melody Calling" je zkrátka příjemná čtveřice songů, ochotná vás doprovázet ve zbývajících letních dnech. Nic víc, už vůbec nic míň. A není třeba si ani hrát na zhrzené fandy. The Vaccines se zkrátka nechali unést svou kreativitou a vydali EP, na kterém se jako všestranní umělci rozhodli prozkoumat i ostatní žánry. Je to jiné, ale odlišnost ještě nikdy nebyla synonymem pro špatné.