Sluncem rozpálené publikum se snažil svým vystoupením ještě více nažhavit australský beatboxer a rapper Dub FX: měl výhodu, že při odpoledni ještě nebyli diváci tak zmoženi, avšak do popůlnočního času by se asi hodil více. Hutný taneční sound se s přibývajícími minutami stával poněkud monotónním. Fyzicky byl perfomerův výkon obdivuhodný, ale větší zážitek z něj musel být v menším prostoru (jakože se Dub FX chystal i do ostravských ulic coby jeden z účinkujících souběžného Festivalu v ulicích).

Odpolední pařák, v ruce kelímek s pivem a na scéně rakouská kapela Russkaja, nekompromisní to kombinatorika mezi ska a tradičním ruským kazačkem, plná rozjetého drajvu. Zpěvák Georgij od příchodu na scénu hecoval publikum a dokázal s nimi divy, neskočilo to u jen tance, zpěvu a základních pohybových kreací. Sázel na fakt, že ruštině porozumíme více, než třeba v jiných zemích, kde hráli a ono to fungovalo. Masakr se odehrál při skladbě "Psycho Traktor", kdy vytyčil středový bod se sličnými slečnami se zmíněnými kelímky s alkoholem a ostatní ve velkém nechal na povel běhat dokola, startovací výstřel a vše se dalo do pohybu, takhle se prosím paří na Colours. Byla to hlavně zábava, moudra o dospívání a problémech s holkama a vedle toho kontrast s mezinárodními problémy, ale proč ne. Russkaja byla mašina, která válcovala hranice a držela se pevně svého kopyta (Dan Hájek).

Diametrálně jinde byl Asaf Avidan, který uhranul svou muzikálností a vřelostí, včetně momentu, když z prvních řad u něj přistál plyšový králíček a oblíbil jsi jednu nejmenovanou slovenskou, mylně míněnou českou, minerální vodu. Taktéž připomenul éru spojenou s jeho skupinou The Mojos (mimo jiné došlo i na provařený "Reckoning Song", který však většina zná jen díky tanečnímu remixu než původní akustické verzi). Na začátek však vybral písně ze svého sóla "Different Pulses", které ohlodané o elektronickou alchymii znělo mnohem civilněji, a Asafův naléhavý projev byl ještě intenzivnější. "Cyclamen", "613" nebo titulní track toho byly velmi důvěryhodným důkazem. S přibývajícím časem však ukázal i své další silné stránky.

Mezi ně patřil cit pro bluesové variace, v nichž se vyzpíval z rozchodu s partnerkou nebo pro jazzový feeling, kdy i s neškoleným hlasem prováděl neskutečné věci. Bobby McFerrin by to určitě kvitoval a možná by chtěl zkusit i nějaké společné jamování. V zádech jej držel kvartet (možná nejen) hudebních přátel, ta sehranost se nedala přehlédnout a byla oním hnacím motorem. S přibývajícím časem se z komorního pojetí stávala vygradovaná show, kdy se z nesmělého romantika stal rebel, bavič, který strhává pozornost na sebe samotného. Přesně v takového, kterého si oblíbíte a nechcete ho pustit z pódia. "Love It Or Leave It" nebo závěrečná vyhajpová jízda "Hangwoman" by snad rozparádila kohokoliv. Asaf je právoplatný talent od přírody, hlasově nezaměnitelný originál, jenž způsobuje fascinaci, škoda jen, že ta seznamovací hodinka byla rychle pryč. (Dan Hájek)

Po fantastickém koncertu Damiena Rice se jistě našli posluchači, kteří si úžasný zážitek nechtěli překrýt jinými dojmy, ale i to se dalo zvládnout bez úhony. Umakart na Radegast Czech Stage umístěné přímo pod vysokými pecemi do prostředí perfektně zapadl. Paneláky na projekcích a volání po návratu do lesů s těmi horami oceli zvláštně korespondovali. Byl to jeden z koncertů, kdy dokonale fungovala jednota času, místa a děje. Jakkoli jsou texty Umakartu nepříliš veselé, nebránilo to pozitivní náladě a velmi příznivému přijetí publikem. Obzvláště, když písničky z "Manuálu" dostaly nové oživující aranže. Vlci nás dostali.

Je několik věcí, které vás nemůžou zklamat. Vychlazená plznička, telecí líčka od Pohlreicha, nový film Woodyho Allena, Colours of Ostrava a label Ninja Tune. Loni přijel vydavatelství reprezentovat písničkář Fink, letos DJ, producent a multiinstrumentalista Bonobo. Ten patří mezi DJské perly toho labelu a na festivalu vystoupil spolu s ninjovskou vycházející hvězdou, Britkou Szjerdene. Bonobovi, který přijel představit své nové album "The North Borders", dokonale klapla konstelace stage - zvuk - počasí - publikum a spolu s čokoládovou zpěvačkou zahráli skvělý downtempový set. Nevypadli tak z koloritu pátečního večera, kdy se na pódiích konal spíše běh na dlouhou trať než sprint, a Bonobo potvrdil, že patří mezi špičky v kombinování elektroniky a živé muziky. (Tereza Vavroušková)

Pro Woodkida bylo asi velké překvapení, když uviděl, kolik lidí na něj přišlo lidí, ale popasoval se s tím nakonec dobře, nervozitou se nenechal rozhodit. Pomohla mu k tomu scénicky ohraničená show, skvěle synchronizované světelné efekty a majestátně nesoucí se hudba. Každý z členů jeho orchestru plnil svou funkci a byl naplno soustředěný na to, co má přijít, hlavní aktér však vybočoval nejenom díky oblečení (bermudy, triko a kšiltovka, prý stejný outfit z pořádané tiskové konference). Jeho debut "The Golden Age" odezněl vesměs celý, včetně všech hitů, přesně jak bylo v úvodu slíbeno. Jediným kazem bylo, že nebyla naplno využita projekční plocha, na které se zjevovaly fragmenty jeho videoklipů. Jen doufejme, že vnímání světa podle Woodkida není jen takto černobílé, ale kontrast bílých světel byl chytře pojmutý fígl. Bylo to načechrané, dramatické, jen možná ten chladný odstup (možná je to jen póza) nemusela být tolik patrná. (Dan Hájek)