Robert James Ritchie alias Kid Rock přichází s novou deskou "Cocky", která je nástupcem veleúspěšného alba "Devil Without A Cause" z roku 1998. Opět nám servíruje trochu od metalu, trochu od hip-hopu, trochu od blues, trochu od country, trochu od... Jednoduše - vše zůstalo při starém, ale stále je to hodně dobré.
"Cocky" - tak se tedy jmenuje novinka Kida Rocka (v Americe vyšla na podzim minulého roku, u nás vychází 18. února), který se skrze ni pokouší navázat na fenomenální úspěch "ďábla bez příčiny". "Devil Without A Cause" ale nebyla ve skutečnosti jeho poslední deskou. O dva roky po ní (2000) ještě
Kid Rock vydal dílko "History Of Rock", což byla sbírka dříve napsaných, ale z toho či toho důvodu nevydaných skladeb. On totiž
Kid Rock ještě předtím, než se prosadil u velkého vydavatelství, vypustil do světa tři neúspěšná alba, a když jeho sláva v letech kolem milénia kulminovala, vcelku pochopitelně zkusil vydělat na starším materiálu. A podařilo se, soudě dle prodeje.
"Cocky" je přesně taková deska, jakou chtějí slyšet ti, kteří se zamilovali do "Devil Without A Cause". Druhá skladba "Forever" se nese v poněkud hrubším tónu, je podkreslena hutnými kytarami a zvýrazněná slušnou refrénovou linkou (k této písni byl natočen velice, velice americký klip, v němž se blýskla Rockova milá
Pamela Anderson). Zástupcem hard-rockovo-metalové školy jsou na novince ještě písně "Cocky", "I’m Wrong, But Ain’t Right", "I’m A Dog" a "Drunk In The Morning". Všechny jsou v podstatě na "jedno brdo", ale třeba "I’m Wrong..." je vskutku parádně udělaný rock'n'roll, který zvedne ze židle i zapřísáhlé pupky. Při "Drunk In The Morning" zase Rock zdařile opuští country-hip-hopovou polohu, což se mu daří na výbornou, takže lze říci v souladu s Charlie Nečasem z Reportu, že
"tohle je opravdová muzika". Jak je však známo,
Kid Rock je sice rocker, ale jeho srdce není ani zdaleka jednobarevné. Svojí hudbu pravidelně dělí mezi rock’n’roll, country a blues. Takže country kousky jako vyšité jsou "Lonely Road Of Faith" (v ní jsou k slyšení tak strašné klišé, typu
"věřím, že se nám podaří ustát všechny změny...", bla bla bla) a především skladba "Picture" s hostující
Sheryl Crow, což je takový ten ohromně příjemný kýč, při němž si v jasných konturách představujete, jak ti dva sedí u táboráku, každý jinde a v průběhu písničky, kdy si vylévají srdíčka za své hříchy, se k sobě ty ohníčky přibližují, až si spočinou v náručí. Závěr celé desky obstarává bonus "WCSR", ve kterém frázuje spolu s Kid Rockem
Snoop Dogg. Již samotná osobnost druhého umělce mluví za vše - jedná se o chytlavý, ale pořádně misogenní hip-hop, ve kterém se oba "MC’s" předhánějí v tom, který z nich
skolil více roštěnek a kolik a jakých fleků, kde zanechal jejich ejakulát.
Kid Rock vždy hodně provokoval svými texty. Dával v nich na odiv svůj talent, peníze, sexuální úspěchy, zvysoka kašlal na "etiku", ale přitom zůstával Američanem až za hrob. Na "Cocky" se od minula nic nezměnilo. Ve stejnojmenné písni v refrénu řve:
"Říkají, že jsem vejtaha, a co? To není chlubení, motherfucker*, když to máš čím dokázat!" (* - myslím, že není třeba překládat...). Kdekdo dnes zná DJe Kid Rockovy skupiny (The Twisted Brown Trucker Band) Uncla Krackera, který se před nedávnem proslavil vlastní deskou "Double Wide". Tenhle chlapík sice pro sólovou vytíženost nemohl na albu "Cocky" participovat jako na dřívějších deskách, nicméně si alespoň nazpíval několik vokálů a podílel se autorsky na většině skladeb. "Trucker Anthem" je dokonce přímo o "strýčkovi sušence". Kid Rockova témata by se dala rozdělit do čtyř skupin: 1) sex, 2) ego, 3) USA, 4) sentiment. Občas přidá něco k lepšímu, ale gró tvoří tento myšlenkový kvartet. Když k tomu připočteme ještě stylizaci bookletu, v němž jsou členové kapely vyfoceni u typických amerických bouráků (Ford Mustang apod.), je jasné, že
Kid Rock vychází ze staré dobré americké tradice, kterou není víc a nic míň než poctivý rock’n’roll a blues-country (asi také poctivé). Akorát je občas v textech nepřesvědčivý, to když vám po tři písně tluče do hlavy, že je
The One, že jej nic nerozháže, že měl tolik žen, že to nejde spočítat, a najednou, z ničeho nic, pěje o tom, jak je bůh dobrý a milostivý ... tak nevím, komu všemu tohle album chtěl určit.
"Cocky" je vcelku zajímavá deska. Nijak zásadně nevybočuje z míst, která důvěrně známe z "Devil Without A Cause" (snad je trochu tvrdší a méně zdlouhavá), ale ona sama o sobě je Rockova muzika zábavná, takže tento drobný handicap ani moc nevadí.