Poté, co v roce 2011 vydali čtvrté album "The Future Is Medieval", si britští Kaiser Chiefs nechali pár měsíců na oddech, aby se letos mohli vrátit na světová pódia. Doba jejich největšího úspěchu je dávno pryč, a tak jim nezbývá, než žít ze staré slávy. Po odchodu bubeníka Nicka Hodgsona z kapely jeho místo na koncertech zaujal Vijay Mistry. Ale kdo nahradí Hodgsonovy tvůrčí schopnosti? Kdo ví.

Kaiser Chiefs přišli na stage za zvuků "Another Brick In The Wall" Pink Floyd a tematicky na něj navázali prvním songem "Never Miss A Beat". Poté zněly hlavně písně z prvních dvou alb, které měly největší potenciál na úspěch. Z poslední desky zazněla například "Little Shocks", ale publikum na ni reagovalo celkem vlažně.

Frontman Ricky Wilson už možná nemá tak excentrické chování jako dříve, ale jeho showmanství dokáže každý koncert pozdvihnout o stupínek výše. Vzpomeňte si na nejrůznější typická rocková gesta a cliché, Wilson jich během hodinové show dokázal vypotit opravdu mnoho, ať už si pohazoval se stojanem na mikrofon, šplhal po okraji stage, vylezl na zeď na boční zídku hlediště nebo se snažil všemožně rozhýbat obecenstvo. Jen na crowdsurfing, ke kterému se dlouho odhodlával, nedošlo.

Vlnu nadšení v polovině koncertu rozpoutal nejznámější song "Ruby", při němž došlo ke stržení opony, za kterou se skrýval žlutočerně vyvedený nápis Kaiser Chiefs podle barev jihoafrického fotbalového klubu. Jméno si skupina propůjčila právě od něj a členové formace jsou jeho velkými fanoušky. To byl okamžik, kdy se kapele podařilo jádro publika pořádně rozezpívat a nutno dodat, že to nebylo naposledy. Atmosféra při závěrečných "Oh My God" a "Angry Mob" byly totiž opět strhující.

Ke konci vystoupení se publikum čím dál více podobalo davu zcela oddanému vůdci jménem Ricky Wilson. Zejména v závěru "Angry Mob" se rockerům povedlo přetavit posluchače v nadšený dav, který skandoval "We are the angry mob, we read the papers everyday, we like who we like, we hate who we hate, we are also easily swayed." Britové také stihli předvést novou píseň "Coming Home". Jinak byl ovšem celý koncert sázkou na jistotu.