Staré kosti (prý) v novém světle

V roce 2005 došlo ke znovuzrození jedné z legend velké čtyřky ze Seattle, Alice In Chains. Nové album "The Devil Put Dinosaurs Here", druhé se zpěvákem a kytaristou Williamem DuVallem, mělo údajně zavést kapelu do nových hudebních teritorií. Je to pravda?

7/10

Alice In Chains - The Devil Put Dinosaurs Here

Vydáno: 24.05.2013
Celkový čas: 67:16

Skladby: Hollow, Pretty Done, Stone, Voices, The Devil Put Dinosaurs Here, Lab Monkey, Low Ceiling, Breath On A Window, Scalpel, Phantom Limb, Hung On A Hook, Choke

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Jerry Cantrell, hlavní autor Alenky v řetězech, si pár experimentů vybočujících z tvorby jeho domovské kapely už vyzkoušel na svém prvním sólovém albu "Boggy Depot" (1998), takže klidně se dalo věřit jeho slovům o nových teritoriích, kam se s novou nahrávkou Alice In Chains vydali. Jenže "The Devil Put Dinosaurs Here" je nakonec mnohem tradičnější AIC deskou se všemi atributy, které k tomuto kvartetu neodmyslitelně patří. Těch slibovaných novinek a odchylek je pomálu.

Zase - ruku na srdce, kdo z fanoušků skupiny se na nějaké úkroky a novoty těšil (nový Cantrellův účes se zkrácenou čupřinou se nepočítá)? Album s vychytaným motivem Satana (té mazané potvory, co lidem podstrčila kosterní pozůstatky dinosaurů, aby jim podkopala víru) vytvořeného z fotek lebky triceraptora je opět plné valivých riffů, klaustrofobické atmosféry a neveselých témat, do nichž jen zřídka pronikne paprsek naděje.

Stejně jako na comebackové "Black Gives Way To Blue" a stejně jako v devadesátých letech staví Alice In Chains na svých ikonických dvojhlasech. A také nemají důvod zapomenout na poloakustické kousky z rodu legendárního EP "Jar Of Flies" - i dnes se jim urodily dva skvělé melodické kusy, "Voices" a "Scalpel", u nichž každý milovník grunge (jakkoliv ten termín nemám rád) musí uronit slzu za Laynea. To jsou perfektní harmonie!

Nakonec možná můžeme být i rádi, že Cantrell a spol. to s tou avizovanou cestou do neprobádaných oblastí nijak nepřehnali a zůstali u toho, co jim jde nejlíp a co je ostatně pro ně tak charakteristické. I když s minimálním progresem, vytvořili důstojné pokračování předchozího alba, navázali na minulost bez zaškobrtnutí a to rozhodně není málo. A jak ukazuje výborná novinka velkých otců-zakladatelů metalu Black Sabbath, může jim to vydržet ještě dlouho. Na hledání nových cest jsou tu jiní, mladší.

• aj po 20 rokoch ma to bavi (johnovic, 27.06.2013 10:48) Reagovat

  progres minimlany, ale je to krasne depresivne :)
  Osobne ma AIC s DuVallom chytili svojimi novinkami viac ako comeback Cornela so Soundagarden, ale vsetko chce cas...
  aj tento album sa mi musel ulezat, ale moju "vieru" nepodkopal a kusky Hollow, Stone a titulna skladba moju "vieru" v AIC zas rozhodne utvrdili :)
  
  

• Zanechte trochu depresí klucí a budeme si zase rozumět. (Pavlos, 27.06.2013 11:16) Reagovat

  Zásádní kapela pro můj hudbení i jiný vývoj. Uvítal jsem i comeback s DuVallem, viděl jsem je 2x naživo a byl jsem nadšený. Toto album je výborné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že ta depresívní nálada už je tu prvoplánová. To co dřív vycházelo z nejakého prožívání a mělo obrovské kouzlo, je tady udržováno jen jako trademark. Já to už takto necítím. V tomto smyslu je mi bližší novinka Soundgarden.
  
  

  • Re: Zanechte trochu depresí klucí a budeme si zase rozumět. (vetuj, 27.06.2013 19:27) Reagovat

    Já to mám úplně stejně. Moc zbytečný depky, řemeslnost na úkor opravdovosti. Ale balady (Voices, Choke...) to je jiná, tam skutečně dávají jako zastara. A Soundgarden na King Animal jsou tak geniální až mě překvapili - ti maj zatraceně dobrý songy!
    
    

• kvalitní album (pavelt, 28.06.2013 19:38) Reagovat

  Já jsem opravdu rád za to, že AICH zůstali u modelu hudby, se kterým prorazili. Souhlasím s recenzí, to co kapelu dělá tak výjmečnou, jsou chytlavě melodické dvojhlasy, temně znějící riffy podladěné kytary, ale HLAVNĚ, kvalitní skladby, které obstojí i v akustickém podání, obnažené až na dřeň. Proč měnit něco, co je pro kapelu tak typické a co ji dělá v tom obrovském množství rockového průměru tak nezaměnitelnou. Osobně se přikláním k názoru (a asi mi to dost metalových fanoušků omlátí o hlavu), že vrchol progresivity v rockové hudbě nastal někdy na přelomu 60 a 70 let a to co přišlo potom, už jsou jen různé variace už jednou objeveného, nebo paskvily, které se tváří jako progres a jsou z dlouhodobého hudebního pohledu k smíchu. Prostě buďme vděční za každou kvalitní nahrávku, která vznikne a má potenciál oslovit širší spektrum posluchačů, protože toho umělého hudebního balastu, kde vítězí forma nad obsahem se všude valí habaděj. Já osobně bych album ohodnotil výše, když občas nahlédnu na stránky Musicserveru a vidím jaké hodnocení dostávají některé výtvory, skoro mi to přijde vůči AICH nespravedlivé :-)
  
  

8/10

Recenze: Na "Nosferatu" přinesli XIII. století klenot českého gothic rocku. Vinylová reedice ale výročí alba bohužel čest nedělá "Amulet", "Gotika", "Nosferatu". Tři názvy, které u milovníka domácího gotického rocku vyvolají příjemné mrazení v zádech. XIII. století na trojici desek nejen definovali sami sebe, ale hlavně převedli zmíněný žánr do českého... čtěte zde

Vydáno: 14.02.2026 08:35 v sekci Recenze

7/10

Video: Název jako politický slogan, obsah jako vyznání: Noid se vyznává v novince "Tvá krev je má síla" Václav Noid Bárta jede na sto procent. Neuplynul ani měsíc a po "Vteřině" přichází s dalším singlem "Tvá krev je má síla". Název ve mně evokuje téměř agitku jako od SPD - zní vlastenecky a silácky. Ale naštěstí se novinka... čtěte zde

Vydáno: 13.02.2026 13:30 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Hudba v TV: Filmová "Cornucopia" zachytila obrazový monument Björk Björk vždy cílevědomě pracovala s mnoha formami uměleckého vyjádření. Často k tomu oslovovala tvůrce napříč kreativním spektrem. Koncertní film "Cornucopia" v tomto směru působí jako výrazný milník, jenž vás naplno vtáhne.... čtěte zde

Vydáno: 13.02.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v TV

5/10

Video: Ben Cristovao tlačí olympijskou "Vlajku" zbytečně na sílu Svézt se s olympijskou mánií, respektive podpořit naše sportovce, se už marně snažili Ťupíci s Bárou Polákovou v songu "Poď si 2.0". Na vlasteneckou strunu se nyní snaží zabrnkat i Ben Cristovao s písní "Vlajka". Ne že by dopadl o... čtěte zde

Vydáno: 12.02.2026 18:06 v sekci Audio / Video | Video

Zara Larsson se po jedenácti letech dočkala. Její hit "Lush Life" se stal nejstreamovanějším v Česku V českých rádiích a v albové hitparádě se ani tentokrát mnoho zásadního neudálo - další vítězství si připsali David Guetta a Buka. Zajímavější příběh přináší přehled digitálních singlů: do čela se dostala švédská... čtěte zde

Vydáno: 12.02.2026 08:00 v sekci Novinky | České hitparády