Kanye si dělá, co chce. Je přece Bůh

27.06.2013 10:42 - Petr Doupal | foto: facebook interpreta

Být vlivný egoistický megalomanský vizionářský tvrdohlavý hudební milionář má mnoho výhod: například si můžete dělat, co chcete. Kanye West tak natočil temnou industriální nehitovou desku a start jejího prodeje doprovázela alternativní mediální kampaň. Jednou z reklam ale může být i pozitivní recenze. Bude i tahle?
8/10

Kanye West - Yeezus

Skladby: On Sight, Black Skinhead, I Am A God feat. God, New Slaves feat. Frank Ocean, Hold My Liquor feat. Chief Keef & Justin Vernon, I'm In It feat. Justin Vernon & Assassin, Blood On The Leaves, Guilt Trip feat. Kid Cudi, Send It Up feat. King Louie, Bound 2 feat. Charlie Wilson
Vydáno: 17.6.2013
Celkový čas: 40:01
Vydavatel: Universal
V jaké fázi kariéry se vůbec Kanye West nachází? Od vydání posledního alba "My Beautiful Dark Twisted Fantasy" uběhly téměř tři roky, Kanye ale samozřejmě dále tvořil, když vydal desku s Jay-Zm "Watch The Throne" a labelovou "Cruel Summer" G.O.O.D. Music. O další řadovce se mluvilo hodně dlouho, její oznámení však přišlo velmi nečekaně. Z ničeho nic jsme byli postaveni před fakt, že za měsíc tu bude šestá deska "Yeezus". Tentokrát se Kanye nenacházel v post-Taylor stavu, neumřela mu matka, dlouhou dobu si na nikoho pořádně neotevřel hubu, a úroveň hateu tak byla nezvykle nízko: bylo to vůbec pro něj produktivní kompetitivní prostředí?

I když mu asi nejvíce práce poslední rok dalo přehrabování se penězi z "Watch The Throne" turné a nadávání na paparazzi spolu s Kim Kardashian, Kanyeho uměleckou mysl to nezdegenerovalo. "Yeezus" bude v mnoha kritikách naopak označen jako album génia. Skoro se bojím přemýšlet, co mu bylo inspirací, když stvořil pořádně temný elektronický masterpiece.

Vlastně to možná ani nezamýšlel, tvorba nahrávky byla podle všeho hodně zvláštní, když sotva pár týdnů před vydáním ještě pozval Ricka Rubina jako výkonného producenta. Dle Rubinových slov se tak stalo ve fázi, která by jinak vypadala na půl roku práce. Někde v procesu také vypadly průběžně uváděná jména producentů, včetně toho slavného Skrillexe, a nakonec zbylo slaboučkých deset tracků, polovina běžné Kanyeho porce, na kterých nejvíce spolupracovali, podržte se, Daft Punk.

Nečekejte ale druhý "Stronger" nebo "Get Lucky", skladby od francouzského dua, stejně jako celá deska kompletně produkovaná Kanyem, je drsné, okleštěné, industriálně znějící electro. Stejně jako v "Cruel Summer" netvoří melodii soulový nebo klavírní sampl, ale ostré synťákové beaty a drum machine. U nich je opět nutné pogratulovat hudebním inženýrům za nejlepší basy roku, ostatně celý zvuk je špičkový.

"Yeezus" je tedy ještě více minimalistický a experimentální než "Cruel Summer" a "Watch The Throne", a je tak na hony vzdálen starému Kanyemu. "Yeezus" může vypadat jako logické pokračování post-"Fantasy" zvuku, to ale zároveň znamená, že deska je už zcela neposlouchatelná pro někoho, kdo nejvíc miluje "All Of The Lights" nebo "Diamonds From Sierra Leone". Jak Kanye sám řekl pro New York Times, na novince totálně vymazal snobské nebeské písně. Žádná opera. Tvrdý minimalismus. Prý už pochopil, proč za poslední desky nevyhrál Grammy: neokleštil je Rick Rubin.

Zároveň však Kanye neztratil na grandiozitě: wow efekt se stejně jako při monumentálních instrumentálkách může dostavit i u dřeňovitého electra plného zkreslených syrových zvuků. A opravdu, pilotní tracky "Black Skinhead" a "New Slaves" jsou neuvěřitelně úderné. Schválně neříkám singly, protože "Yeezus" singly nemá. Možná bude mít, ale start desky doprovodily akorát projekce na budovy po celém světě, vystoupení v SNL a... a to je vše, pokud nepočítáme soukromé listening party.

Jako správný narcis věřil, že samo jeho kvalitní umění se prodá i bez promotion. Nakonec onen předčasný porod dcery a víkendový leak a následné oslavné recenze byly stejně úžasnou reklamou. I když Jay-Z jako správný business hajzlík opět musel trošku zaškvařovat, když den poté na sebe strhl pozornost s oznámením vlastní desky a navíc proti "Yeezusovi" poslal do prodejního boje J. Colea z vlastní stáje.

Ale to byla opět odbočka od hudby. "Black Skinhead" se vyznačuje maniakálními bicími, bláznivými domorodými řevy, rapperem jedoucím jako mašina, kritikou vlastní rasy a v podobném duchu se nese i "New Slaves". Tribal sound připomíná "808s & Heartbreak", skladba ale najednou přejde ve zpívanou část na sampl maďarských Omega (respektive, našinec to zná spíše jako "Dívku s perlami ve vlasech" Aleše Brichty). WTF, Kanye?!? Stejně překlenovací moment ostatně přináší i intro "On Sight", když low-bitová acid house šílenost, kterou snad Daft Punk vytvořili přímo v Tronu, je přerušena dětským chorálem.

Překvapivá je vlastně celá deska. I jen při pohledu na tracklist: "I Am A God feat. God". Ok, Kanye, co je zas tohle? "I just talked to Jesus, he said: What up Yeezus?" - ne, v tracku se Kanye nerouhá, nedělá si srandu z víry, naopak v Boha věří, jen se sám považuje za Ježíše, ale v hudbě. A já jsem ten poslední recenzent, který by mu to vyvracel!

Navíc bych řekl, že analyzovat další tracky pro zhodnocení je už zbytečné, proč vás zbavovat překvapení z poslechu epického "Blood On The Leaves" nebo poslední skladby "Bound 2", která svou soulovou částí na nahrávku přiletěla snad z "The College Dropout". Kanye, opravdu, what the hell? Kanye, ty jsi Bůh. Ne však pro každého...


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY