Výběr diváků - to zní tak vznosně! On to byl vlastně výběr produkce, která dala na web čtyři písničky, obvykle dosti podobné, a pouze z nich potom diváci volili tu jednu. Že někomu pomohli a někomu pořádně zavařili, možná netušili ani oni sami.

Právě toto téma otevřel Adam Kukačka s "Pretty Woman" Otise Reddinga a já chvilku přemýšlel, co mi to připomíná. Pak mi to docvaklo. Občas zajdu do jedné vietnamské samoobsluhy, kde jim hrává jakási obdoba našeho Talentu, a tamější vystupující jsou takoví zakřiknutí a vystrašení, ať už zpívají či předvádějí cokoli. A přesně takhle působil Adam. Je téměř jedno, že občas udělal chybu, ale byla to fakt nuda, jako by mu úplně došla šťáva.

Buď má Štefan Pčelár hodně poťouchlé fanoušky, nebo možná hlasovali spíše příznivci ostatních finalistů. Jinak si nedokážu vysvětlit, že zrovna jemu, který neoplývá rozsahem, zvolili písničku Shontelle, která naopak rozsah má. V tu chvíli to bylo pro Štefana opravdu "Impossible". Nicméně, netuším, jestli právě to ho tak nakoplo, ale výsledek byl skvělý. Takový tlak, emoce, energii, naléhavost a feeling jsme od Štefana ještě nezažili. A nejlepší je, že to přišlo všechno v jedné chvíli.

V případě "Cry Baby" Janis Joplin naopak šli diváci Sabině Křovákové vysloveně na ruku. Bylo poznat, že tohle je její srdcovka, kterou chce odzpívat co možná nejlíp. A to se jí povedlo. Ne že by všechno sedělo úplně dokonale, ale celkový dojem z jejího vystoupení dokonalý byl. Těžko vyzdvihovat nějaký fragment nebo část jejího projevu. Její "Cry Baby" se jednoduše zařadila mezi nejlepší SuperStarovské vystoupení.

V případě Martina Šafaříka použiju opět jeden z mála latinských citátů, co znám - Timeo Danaos et dona ferentes. V případě Martina tím danajským darem byla "Love Me Tender" Elvise Presleyho. Když pominu, že to byla jediná klidná písnička v první části, pak v ní není v podstatě co ukázat. A už vůbec ne v téhle folkové úpravě. Elvis, potažmo Karel Gott, si ji mohli dovolit zpívat, protože jim fanynky visely na rtech, ale v téhle pozici Martin ještě není, takže to byla docela nuda. Přemýšlel jsem, jak tuhle písničku oživit a napadla mě pouze operní verze. Ale pak jsem si vzpomněl, že i když ji zpíval Andrea Bocelli, bylo to lepší jen o to, že šlo o orchestrální verzi. Čili totálně blbý výběr a chudák Šafa.

V druhé části se měl Adam Kukačka vytáhnout k výšinám se "She's So High" Kurta Nilsena. Upřímně, už když jsem to četl, že jí má zpívat, zhrozil jsem se a bohužel on moje obavy nerozptýlil. Sloky byly celkem slušné, ale ty refrény... Adam si evidentně s falsety moc nerozumí, protože zněly, jako když taháte kočku za ocas. Jednoduše otřes. Adamovi se holt ani tohle kolo příliš nepovedlo.

To rozhodně nelze říct o Štefanovi Pčelárovi, který naopak exceloval. "Hollywood Hills" Sunrise Avenue sice rozjížděl pozvolna, i když se skvělým chraplákem, ale postupně gradoval a gradoval. Dalo by se říct, že tohle je přesně jeho styl a tohle mu sedí - kytarovky, ať už anglické nebo severské.

Ten z produkce, kdo vybral Sabině Křovákové Adele a její "Rolling In The Deep", by měl dostat padáka na hodinu, protože je to zločinec. Stylově se vůbec nepotkávají, a tak to i skončilo. Čert vem, že vůbec neznala text, ale písnička a styl, které jsou založené na soulovém feelingu, dostaya v jejím punkovém podání řádně na prdel. Opět se ukázaly všechny její nectnosti, kdy některé pasáže přeřvala, rytmicky se dosti ztrácela a opět se objevilo její zalykání ve stylu Michala Davida.

Martin Šafařík dokonale vymazal výkon z "Love Me Tender", když spustil "In My Head" Jasona Derüla. Jak správně poznamenala porota, konečně někdo přivedl do SuperStar hudbu 21. století. Bylo to moderní, plné energie, dokonce i pohybu. Martin (nebo kdosi jiný) ji mírně zrychlil, přihodil do ní něco bělošského a výsledkem byla verze o třídu lepší než originál. Ačkoli mu to asi moc nesedí, po Justinovi a tomto výkonu je evidentní, že americký styl popu je pro Martina ten pravý žánr, ve kterém působí naprosto přirozeně a který ho dokonce zbavuje většiny zlozvyků.

Pak ovšem přišly na řadu duety. Někdo by měl produkci říct, že existují i jiné duety než "Don't Let The Sun Go Down On Me", který tentokrát vyfásli Adam se Štefanem. První věc: v SuperStar, prosím, už nikdy nepředstavovat druhého zpěváka, zní to směšně. Druhá věc: vybírat s větším citem. Adam totiž působil vedle Štefana jak opelichané ptáčátko a jeho zakřiknuost tak byla ještě výraznější. Štefan naopak byl ve svých partech překvapivě výborný, ovšem dohromady jakoby se neslyšel a zpíval dost falešně. Celkově to byla spíše recese a parodie na duet, než něco, co by stálo za řeč.

O něco líp dopadli Martin se Sabinou, kteří dostali na starost pro ně stylově hodně vzdálenou "Stay" od Rihanny a Mikky Ekka. Nástupy sice nebyly úplně dokonalé ani od jednoho, společná část byla opatrná a poměrně krátká, ale přesto to mělo něco do sebe. Šafa byl jednoznačně výraznější než originál a především Sabina tam měla vedle těch přezpívaných partů i několik klidnějších záchvěvů, kde ukázala novou, velmi zajímavou polohu svého zpěvu.

Musím říct, že ačkoli jsem to před začátkem nečekal, bylo to celkem povedené kolo, pro mě s celkem jasným výsledkem. Vzhledem k tomu, že trojice Křováková - Pčelár - Šafařík měla neskutečně silné momenty, byl jasným kandidátem na vyřazení Adam Kukačka, který se už vyčerpal. Stejný názor dokonce měla tentokrát i kompletní porota, ovšem už ne diváci, kteří poslali domů Martina Šafaříka. Vzhledem k neustálému postupu Adama Kukačky se pomalu začínám obávat, aby se neopakovala třetí řada české SuperStar, kdy zvítězil Zbyněk Drda. Nechme se překvapit, co přinesou poslední dvě kola.