Dvě z nejpopulárnějších deathcorových formací, Emmure a Chelsea Grin, se ve středu večer za doprovodu kvalitních supportů představili v brněnském Favále a pro všechny místní fanoušky to musel být opravdový svátek. Po březnovém Bonecrusher Festu šlo totiž o další ze skvěle obsazených putovních tour, na které jsou moravští příznivci v drtivé většině nuceni jezdit do Prahy a je rozhodně pozitivní sledovat trend rozmisťování akcí tohoto významu i do dalších českých měst mimo stověžatou.

Navzdory půlhodinovému zpoždění oproti avizovanému začátku vystoupení Buried In Verona skončila celá akce o třicet minut dřív a nikdo se tak nemohl vymlouvat na termín uprostřed pracovního týdne. První support sice nepotěšil velmi špatným zvukem, zato udělal dobrý dojem sympatickým výkonem a nasazením. Pozitivní byla výrazná pohybová aktivita v kotli už v brzkých večerních hodinách. Kapelu jsem sice před koncertem neznal, u většiny v té době přítomných to ale zřejmě bylo naopak a formace své fanoušky určitě nezklamala.

Pro hodně lidí byla příjemným překvapením kapela Attila, která k metalcorovému žánru přistupuje docela svojsky a řada odkazů na groove a thrash metal nebo i rapcore devadesátých let z nich dělá velmi příjemnou muziku i pro jedince, kteří jinak metalové moderně neholdují. Celou kapelu bez debat táhne zpěvák Chris "Fronz" Fronzak, který má obrovský hlasový rozsah, a takový vyscreamovaný rap se opravdu jen tak nevidí. Dočkali jsme se i prvních circle pitů a atmosféry na tak brzkou hodinu vskutku parádní.

Na akci se sešlo víc hardcoristů než emo dětí, a tak z hlediska očekávaní většiny byli následující Obey The Brave jednou z hlavních hvězd večera. Stále čerstvá nová kapela vokalisty Alexe Eriana z rozpadlých deathcorových pionýrů Despised Icon si to hrne v intencích moderního breakdownového hardcoru, a i když jsou na tom kompozičně o něco hůře než takoví The Ghost Inside, stále dokážou svou buldočí energií a Alexovým charismatem pohnou horou. Kapela měla oproti ostatním docela utopený nekonkrétní zvuk, ale protože jsem toto zpozoroval už při jejich první české zastávce loni v Praze, jedná se možná o záměr kapely znít správně undergroundově.

Tak trochu mimo ostatní kapely byli především svým posledním EP "Evolve" Chelsea Grin. Dříve jeden z populárních představitelů breakdownového deathcoru se na posledním počinu hudebně rozrostl do aranžérsky nápaditějších vod stylu Bring Me The Horizon a spousta skalních "tvrďáků" tohle není sto skousnout. Naživo však kapela stále válcuje díky sedmistrunnému basovému zvuku a výrazně natriggerovaným kopákům, a i když se v něm trošku ztrácel zpěv a hlavní hvězdy večera měli zvuk nejlepší, co se týče vyváženosti, brutalitou soundu je mladíci z Utahu překonali. I díky tomu nevyzněly moc přesvědčivě nové melodičtější kusy, stejně jako zanikaly melodické vyhrávky kytaristy (kapela se představila pouze s kytarovou dvojicí), naopak starší kusy trhaly hlavy. Z hlediska pódiové prezentace, zvuku i muzikantských dovedností pro mě byla tahle parta hlavní hvězdou večera.

Buldozery Emmure se nenechaly zahanbit a předvedli rozhodně jeden z těch lepších výkonů v rámci svých čtyř českých zastávek, které jsem mohl vidět. Nebylo to sice až takové peklo jako na pražském Never Say Die Tour 2011, kde jako co-headliner naprosto zadupali do země hlavní hvězdy Suicide Silence, rozhodně však jinak větší masakr než další pražské zastávky. Charismaticky bijec za mikrofonem Frankie Palmeri sice v posledních měsících viditelně zhubl zřejmě díky nějakým osobním problémům a nevypadá dvakrát zdravě, přesto to byl diktát nekompromisního kazatele, kterému se neodvážíte uhnout pohledem.

Kapela předvedla většinu ze svých koncertních hitů a stejně jako jejich desky mají díky úderné přímočarosti ideální stopáž, i koncertní blok nebyl nějak extra dlouhý na to, aby vás tenhle buchar začal nudit. Mohli sice přidat jeden song, ale jinak, dá se říct, skončili v nejlepším a to samé se můžu uvést i o celé akci, která se povedla na výbornou. Mohlo snad jen být i víc lidí a taky není úplně zvykem, aby už o půl desáté měly odehrané čtyři kapely z pěti.