Za těch několik sérií SuperStar jsem získal pocit, že rockové kolo je vždy taková povinnost nebo spíš úlitba českému národu, který má přece děsně rád rockáče, tedy rockové festivaly pro méně zběhlé. Už i já jsem získal pocit, že většina z nás je odkojená bigbítem, tvrdým rockem či metalem. Všichni tedy musí tohle kolo milovat, ačkoli praví rockeři se na SuperStar vlastně nedívají a plivou na ni. Nicméně, obvykle ho nemilují samotní finalisté, respektive ta část, která poslouchá úplně jinou muziku. Pak jsme svědky karaoke či různě pokřivených rockových věcí, které vlastně s rockem, a s tím moderním speciálně, už nemají takřka nic společného. Ani tentokrát to nebylo jinak, zpívaly se písničky spíše popové nebo rockem jemně načichlé, ale víte co? V neděli to po dlouhé době stálo za to.

Večer začal vcelku dobře. Společné písničky bývají značné kompromisy a něco podobného jsem čekal i u "Highway To Hell" AC/DC. Nakonec to ale byl celkem slušný poslech. Vysloveně překvapila Tereza Mandzáková, neskutečně vyčnívala barva hlasu Jaroslava Smejkala a jediným otřesným partem byl ten v podání modela Daniela Šmidáka.

Pravé soutěžení ale začalo až s příchodem Štefana Pčelára, který si vybral "Beat It" Michaela Jacksona v úpravě Fall Out Boy. Byl to takový rozpolcený výkon. Štefan předvedl bezesporu jeden z nejlepších Jacksonů v soutěži, ale ve chvíli, kdy nestíhal zpívat party ve slokách, si tu písničku, chtě nechtě, musel zjednodušit. Pak to bylo obzvlášť v porovnání s Jacksonem nijaké.

Doufal jsem, že si Sabina Křováková vybere něco ostřejšího, kde by vynikl více její hlas. Ale ne, ona si vezme "I Don't Wanna Miss A Thing" od Aerosmith, která má s rockem společného spíš to, že ji nazpívala rocková kapela. A ona jí ta písnička dost vytrestala. Hlavně ve slokách dávala do zpěvu nadměrně afektu, který chvílemi přecházel až do zalykání, navíc byla místy i falešná. Fuj fuj fuj ostuda. Alespoň že v refrénech a ve finále se to trošku zlepšilo.

Adam Kukačka mi udělal naopak velkou radost, jednak tím, že si vzal Billyho Idola a jeho "Rebel Yell", pak taky tím, jak to zazpíval. Skvěle šlapal od začátku do konce, bez sebemenšího zaváhání, s energií, skvělým výrazem a přitom si do toho dokázal vložit něco ze sebe a naprosto přirozeně. Dokonce jsem tentokrát nevnímal ani jeho příšerný pohyb.

První průser rockového večera předvedla překvapivě Virgínia Buberníková a těžko to mohlo být jen výběrem "Enjoy The Silence" od Depeche Mode. S Davem Gahanem lidi dýchají, visí mu na rtech a teď mi řekněte, kdo by visel na rtech Virgínii po takhle příšerném výkonu. U ní bych po prvních kolech nečekal, že vůbec může být schopná zpívat tak příšerně falešně. Ono to znělo, jako by se vůbec neslyšela. Stejně jak podotkl Habera - přes zeď falešných tónů není možné cokoli dalšího hodnotit. Brr.

Kvůli Martinovi Šafaříkovi se rozhádala porota. Paľovi Haberovi a Ondřejovi Soukupovi přišla jeho verze "Enter Sandman" od Metalliky příliš vyřvaná, zatímco pro Ewu Farnou to bylo jedno z nejlepších vystoupení večera. Já, ačkoli moc Metalliku nemusím, se přikloním k Ewě. Vůbec nebudu hodnotit, jestli to bylo přes, či nikoli, protože ta energie a přitom naprostá přirozenost za to stála. Navíc, jak je Martin kvalitní zpěvák, naprosto dokonale to sedělo. A v neposlední řadě - přinesl do SuperStar hutnou alternativu.

Jestli někomu nesedlo rockové kolo jako téma, pak to byla Kristýna Debnárová. Když pominu její příšerný styling, pak "Complicated" od Avril Lavigne bylo trápením, které znělo chvílemi jako besídka základní školy. O trošku zajímavější to bylo, kdy6 se jí povedlo převést některé party do svého, řekl bych lehce folkového stylu. Jinak to ale bylo alespoň čistě zazpívané, což se i v tomto kole počítalo.

Pane, řeknu vám, že Jaro Smejkal je... je divnej. Ale já ho žeru! Jeho "Sex On Fire" od Kings Of Leon bylo nepopsatelné. Dělá to ta jeho zastřená a lehce zaškrcená barva hlasu. Přináší do SuperStar alternativu, tentokrát tu hlasovou. Oproti minulému kolu se navíc zlepšil ve frázování a bylo zkrátka poznat, že tenhle styl, respektive tahle písnička, je jeho šálek čaje.

V případě Terezy Mandzákové půjdu naprosto proti proudu. Je to asi tím, že nemám rád Pink, a tak mi její verze "Fuckin' Perfect" přišla lepší než originál. Souhlasím s porotou, že byla taková klidnější, ale to se mi na tom právě líbilo. Tereza dokáže dát písničce určitou malebnost, svůj vlastní styl, ráz a feeling.

Co napsat k Danielovi Šmidákovi? No, nejspíš to, že neměl do finále vůbec postoupit. Když nebudu brát v úvahu, že nepobírám jeho medailonky, pak především nepochopím, proč si vybral "Mama, I'm Coming Home" od Ozzyho Osbourna. Kdyby měl trošku za ušima, tak z toho vybruslí nějakým Adamsem nebo podobně, ale tohle bylo mučení neviňátek a karaoke párty fotbalistů v jednom. Jen ti fotbalisti by měli asi lepší angličtinu...

Když jsem slyšel, že Veronika Stýblová bude zpívat Shakespear's Sister, trochu jsem doufal, že to bude "I Don't Care". Nakonec ale zpívala jejich největší hit "Stay". Vzala si k srdci připomínky poroty z minulého kola a pokusila se zpívat více emotivně. Písničku evidentně zpívala někomu konkrétnímu, takže to fungovalo, ale pralo se to v ní s jejím pěveckým perfekcionismem, takže výsledek zůstal rozpačitě někde na půli cesty.

A celkový souhrn kola? Nejlepší bylo silné trio Jaroslav Smejkal - Martin Šafařík - Adam Kukačka. Na chvostu rockových výkonů bych naopak viděl duo Virgínia Buberníková - Daniel Šmidák. Pokud by bylo na mě, dal bych Virgínii ještě jednu šanci a domů poslal už podruhé Daniela Šmidáka. Zajímavé je, že tentokrát tohoto kandidáta one man boy bandu nejmenoval nikdo z poroty. Ta se v případě těch nejlepších shodla na Sabině Křovákové a Jarovi Smejkalovi a v případě těch nejhorších Ewa a Paľo jmenovali Virgínii, zatímco Ondřej ukázal na Kristýnu Debnárovou. Ač jsem se tomu nakonec sám divil, diváci dali za pravdu mé maličkosti. Daniel Šmidák si tak příští kolo nezazpívá filmové hity.