Jak už jsme psali v perexu, nová éra SuperStar je tu a zatím si těžko představit, co všechno se za tím skrývá. Zatím víme dvě věci: bude pouze jedno semifinále, což je rozhodně k užitku, protože tím soutěž dostane spád, a druhá, že finalisté budou bydlet v jakési vile. To už tak dobrý nápad není. Něco podobného tady už bylo a byl to jeden z největších omylů televizní zábavy.

Nicméně, do semifinále postoupilo celkem šestnáct zpěváků a zpěvaček a původně jich mělo být pouze patnáct. Porota totiž nechala na divácích, aby o postupující z dua Tereza Manzáková - Sabina Křováková rozhodli sami. Když už bylo de facto rozhodnuto a posláno, čert ví kolik hlasů, zase jim porota udělením divoké karty tuto kompetenci odebrala. Ve výsledku to sice bylo dobře, ale trošku tím postavili na hlavu princip samotné divoké karty - tedy možnost vrátit fakt dobrého soutěžícího zpět do soutěže, o zcela zbytečně poslaných hlasech nemluvě.

Tu čest otevřít novou éru SuperStar měla Ladislava Maníčková s písničkou "All About It" od Emeli Sandé, kde předvedla velmi signifikantní barvu hlasu, někde na pomezí alternativního country a punku, ale to bylo asi tak všechno. Ve slokách to ještě šlo, ale v refrénech si ukousla příliš velký kus koláče a tam, kde měla jít do blyštivých výšek, začala mírně rezavět.

Její následovník Jaroslav Smejkal s "Locked Out Of Heaven" od Bruna Marse ale rozhodně nebyl lepší, spíše naopak. Asi jsem slyšel něco jiného než většina poroty, ale jeho výkonu chybělo snad všechno: energie, jak říkal Soukup, agresivita a tak nějak i jasné tóny.

Kdo to naopak pořádně rozjel, byl Martin Šafařík s "Use Somebody" od Kings Of Leon. U piána sice moc nevydržel, ale o to lepší to bylo pak. Jeho výkon byl perfektní, měl vše podstatné, navíc i charisma a určitou modernost a nechal vzpomenout na Davida Weingärtnera z Hlasu. Co dodat? Jasný kandidát na finále.

Kristína Debnárová těžce dojela na výběr písničky a nepotvrdila tak svoji reputaci z divadla. Jako by za těch několik ročníků nevěděla, že Katy Perry je prostě pro běžného smrtelníka neuzpívatelná a přesně to platilo i pro ni. V její "The One That Got Away" se totálně ztratil jinak dobrý zpěv. A když říkám ztratil, tak myslím ztratil úplně.

Doufal jsem, že k tomu už nedojde, ale ne, je to tu znova. Už jednu písničku od Rihanny mi znechutil David Bisek v Hlasu a další teď Jan Zamec, ačkoli snad ne tak dlouhodobě. Když pominu nějaké intonační problémy, tak jsem se v jeho podání "Russian Roullete" otřásal nad návalem afektu, který nechci vidět znovu.

Když spustila Veronika Stýblová "One Night Only", poklesla mi jen brada a z pusy vylítlo: "Sakra, to je hlas". Nejenže potvrdila kvalitu z divadelních kol, ale v hale předvedla tak neskutečně silný hlas a přitom přirozený projev, jaký jsme tu už dlouho neměli. Veronika je další kandidát nejen na finále, ale rovnou na přední příčky.

Karol Komenda vsadil skoro už na superstarovskou klasiku "Behind The Blue Eyes" od The Who, respektive od Limp Bizkit, a nedá se říct, že by se nějak vytáhl. Jako by tuhle písničku ještě více přisladil, ale co je nejdůležitější, zazpíval ji celou falešně.

Ani Karolína Vrbová v "Irreplaceable" od Beyoncé nebyla etalon intonační čistoty, ale s předcházejícím zpěvákem se nedá srovnávat ani náhodou. Rozhodně jsem nepochopil kritiku poroty, protože se mi její výkon vlastně líbil. Uzpívala všechny polohy a měla i svůj náboj.

Štefan Pčelár, kterému už nikdo neodpáře náklonnost Ewy Farné, si vybral "Feeling Good", ovšem ne v klasické podobě, ale ve verzi od Muse. Nebylo to vůbec špatné, vlastně to bylo hodně dobré, nicméně třeba na Šafaříka neměl. Chybělo tomu dotažení některých aspektů zpěvu do detailu.

V případě Virgínie Buberníkové byla "Video Games" Lany Del Rey skvělou volbou, aby ukázala sílu a barvu svého hlasu. Tedy až do doby, než do projevu začala vkládat r'n'b feelingy. Měla zůstat raději v klidu. Nicméně to byl detail, který celkovou kvalitu neovlivnil.

Daniel Šmidák si vybral podobný typ písničky jako Jaroslav Smejkal, tedy "Troublemaker" od Ollyho Murse, a snad každý musel vidět a slyšet podstatný rozdíl. Ne že by zpíval dokonale, ale dal písničce přesně to, co potřebuje: tedy energii a frázování. Přiznám se, že netuším, proč dostal od poroty takovou čočku.

První z rozstřelové dvojice zpívala Sabina Křováková, a sice "Who Knew" od Pink. V ní potvrdila, proč si zasloužila dostat divokou kartu. Ano, sloka sice vypadala jako jeden menší omyl, ale když se pustila do refrénu, kde to skvěle napálila, tak jsem musel celkové tvrzení opravit. Jenže co s touhle holkou, která umí jen refrény? Uvidíme.

Snad ještě více si divokou kartu zasloužila Tereza Manzáková, která si tak nějak po svém vystřihla "Natural Woman" od Arethy Franklin. Opravdu má v sobě něco černého, krásnou barva hlasu, určitý nadhled i povedené a nenásilné soulové feelingy.

Mário Bendík má možná styl a dobrou barvu hlasu, nicméně to je tak vše. V "Billionaire" Travieho McCoye mu chyběl dech a více klidu. I z toho důvodu byl jeho výkon pouze průměrný a lehce zapomenutelný.

V případě Natálie Kubištové daleko více než u Bendíka platilo, že forma byla důležitější než obsah. Ve slokách "Crazy" Cee Lo Greena to bylo ještě relativně dobré, ačkoli teda rozhodně ne jako originál, a v refrénech byla hodně psychadelická a možná až psychotropní, nicméně zapomněla při tom všem zpívat.

Adam Kukačka sice za "Johnny B. Good" sklidil velkou chválu a dá se říct, že i zaslouženě. Nicméně já bych jednu výtku měl. Zpíval sice dobře, ale tohle je sakra rokenrol, a tím musí zpěvák žít, jinak je to celé jen poloviční. Jeho pochodové školení k rokenrolu prostě nesedělo.

Vzhledem k počtu výkonů je zatím hodně náročné dělat celkové hodnocení. V případě nejlepších výkonů je ale celkem jasno - zaujali Martin Šafařík, Veronika Stýblová nebo Štefan Pčelár. V případě těch nejhorších v podstatě až na jedno jméno souhlasím s diváky. Vůbec mi nevadí, že za Slovensko vypadli Ladislava Maníčková a Mário Bendík, a jsem vysloveně rád, že jsme se rozloučili s Janem Zamecem. To, že vypadla Karolína Vrbová, se mi až tak nelíbí, v té holce bylo daleko víc, ovšem z Češek byla zřejmě opravdu v neděli nejslabší.