Série koncertů, kterou pro nás přichystala poslední dobou čím dál viditelnější agentura Joe's Garage na poslední předvánoční vikend, nesla název "Dny slovenského blues". Oba večery, pokaždé se dvěma plnohodnotnými programy dvou kapel, se dočkaly poměrně úspěšné návštěvnosti. Nedělní dvojkoncert na MusicServeru nedávno recenzovaného Bluesweiseru a duchovního otce slovenského blues Jána Liteckého Švédy se skupinou Víťazný traktor dokázal prostor Vagónu příjemně zaplnit, místo na tanečním parketu se v závěru večera zdálo pro potřeby diváků malé.

Zahajující Bluesweiser by svému vystoupení mohli dát klidně přízvisko křtícího koncertu. Z čerstvě vydané desky přehráli téměř vše, a to, jak se sluší na bluesmany tělem i duší, ve verzích zdravě natahovaných a instrumentálně obohacenějších. Připravenost na koncert v podobě naposlouchané desky, se ukázala být jako příjemnou devizou pro šťavnatější posluchačský zážitek, nicméně i ti, kdo do klubu vyrazili náhodně, zjevně zklamáni nebyli - aplausy směrem ke konci vystoupení sílily. Výrazné momenty z desky byly naživo ještě výraznější, její částečná studiová chladnost byla přebita, jak by se nakonec dalo čekat, vřelým a otevřeným projevem muzikantů. Protagonista kapely Juraj Turtev si koncert evidentně užíval, živě reagoval na zvuky z hlediště, výjimkou nebyly ani sestupy z pódia a odezpívávání partů bez mikrofonu. Kombinace jazzu, swingu, soulu i čistokrevného blues byla více než příjemným úvodem k nástupu hvězdy, inspirace začínajících i pokročilých nejen bluesových (a nejen slovenských) hudebníků, kapely, která ve svém jménu snad jako jediná na světě nemá navzdory jasnému žánrovému zařazení obsažena ona slůvka jako "blues", či "band" - Víťazný traktor.

Zkuste si spojit zdánlivě nespojitelné - jména jako Willie Dixon, John Lee Hooker, Robert Johnson, Rolling Stones se čtyřmi udělanými chasníky, kteří, srostlí se svými nástroji, přijdou na pódium, kde se po minimální chvilce rozkoukávání pustí do toho nejnářezovějšího, přitom instrumentálně velmi sofistikovaného a na těch nejtradičnějších formách založeného blues... a výsledek je nasnadě - Ján Litecký Švéda (kytara, zpěv), Erich "Boboš" Procházka (foukací harmonika), Dušan Strapec (kontrabas), Oto Berežný (bicí), dohromady Víťazný traktor. Uhrančivý projev zpěváka s geniálním harmonikářem a jednou z nejsešlapanějších rytmik dokázaly postavit na nohy i ty z lenivějších z publika, druhou část tvořili ti, kteří se zamrzlou spadlou bradou, případně s úsměvným přitakáváním přimrzli ke svým židlím. Kapela nehrála víc než čisté a tradiční blues Mississipské delty, hrála jej v těch nejskromějších a nejméně exhibičních podobách, přesto "tam bylo úplně vše" a efekt maximálního výrazu s minimálními prostředky doslova bil do očí. A bylo docela jedno, jestli zpívali přetextované písně do slovenštiny, vybírali méně známější skladby z per velikánů, nebo přehrávali ty z nejcitovanějších - "Little Red Rooster", "Walkin' Blues", "Stop Breakin' Down", "When The Saints Go Marching In". Výkřikům z obecenstva o nejlepší tuzemské bluesové kapele, zvukařovi, který se za svým pultem pustil do tance, nakonec ani posledním ujetým metrům, to nezabránilo.

Bluesweiser, Ján Litecký Švéda a Víťazný traktor, Vagón, Praha, 16.12.2001