Precedens je jedna ze zásadních kapel, jež fungovala v Praze zejména na konci osmdesátých let. Její kapelník, duchovní otec i autor většiny písniček Martin Němec si ve skupině vysnil vlastní světy a objevil pro náš popkulturní svět výrazné pěvecké osobnosti. A samozřejmě také spojil své síly s tak rozdílnou osobností, výjimečně talentovaným Saharou Hedlem.

Jednou z nejdůležitějších osob byla pro Precedens Bára Basiková. Ta sice kapelu různě opouštěla - tu pro Pavlíčkovy Stromboli, jindy kvůli vlastní sólové dráze nebo pro zálibu v muzikálu, ale její pouto s Němcem pořád existovalo a existuje, o čemž svědčí třeba album "Abpopa" z roku 2005 nebo fakt, že Němec vedl i Basikové doprovodnou kapelu Basic Beat, s níž podle mého názoru vydal vůbec nejlepší album tandemu Němec - Basiková "Viktorie královská". A to je i podivná vlastnost tohoto výběru, jenž se nesnaží dogmaticky mapovat pouze to, co vzniklo pod hlavičkou Precedensu, ale právě "Viktorii královské" se zde dává docela velký prostor (tři skladby), podobně i prvnímu sólovému (a také vynikajícímu) albu Sahary "Tajnej svatej" (dvě skladby).

A pak je tu další, už ne tak šťastné období kapely, a sice z doby, kdy se zpěvu chopil Petr Kolář (ještě před jeho fungováním v Arakainu nebo na hrozivé sólové dráze). A ačkoliv Němcova nit, která se jeho tvorbou táhne, zanechává jednotící poetický a ideologický směr, bez Basikové zmizela její tajemnost, emoce i smysl právě pro Němcovu poetiku. To, co Kolář logicky mít nemohl, ale to, za co sám nedokázal nabídnout vůbec nic, pouze jakoby superstarovské odzpívání vůbec ne špatných písniček.

Vrátíme-li se k výběru "30let", který sestavoval přímo Němec a do jehož bookletu přispěl vynikajícím exkurzem do historie kapely Josef Vlček, uvědomíme si, že je sestavený poněkud zvláštně a zmateně. Zařazením zmíněné "Viktorie královské" či "Tajnýho svatýho" jako by se chtěl mimo Precedensu věnovat i dalším projektům Martina Němce. Kdyby to ale měl být pohled na 30 hudebních let tohoto výjimečného muzikanta, řada jiných důležitých zářezů (o nichž tak pěkně píše Vlček v bookletu) by chyběla. A pokud by mělo jít o fakt reprezentativní výběr právě Precedensu, pak tato kapela vydala i další alba, z nichž zde nenajdeme ani tón (třeba se, mimo jiných, zcela ignoruje projekt Praprecedens).

"30let" od Precedensu tak nabízí chronologický pohled na vybrané etapy hudební kariéry Martina Němce, které se točily kolem skupiny Precedens nebo kolem osobností, jež máme s touto kapelou spojené. Což je poněkud kostrbaté řešení, a i když se řada písniček z něj poslouchá i dnes velmi dobře, dohromady je to takový nepovedený patvar. A ačkoli jsou důvody zřejmé (ne na vše má EMI práva), před posluchačem obstát nemohou, zvlášť, pokud se má album jmenovat "30let".