Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš? Ale kdeže!

Všudypřítomný prach, pach piva a krůpěje potu nekonečného davu na Střeleckém ostrově nahradil mráz a poloplný Palác Akropolis. Čas se posunul o půl roku vpřed a O.Children se vrátili zpět. "Předvedli koncert roku," nadšeně tvrdí zpěvák kapely The Linings Vlado Sejk. A s tímto názorem rozhodně nezůstává osamocen.

Živě: O.Children

místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 11. února 2013
Setlist: Melot, Ezekiels Son, PT Cruiser, Swim, Dead Disco Dancer, Heels, I Know, Oceanside, Yours For You, Fault Line, Chimera, Lily's Man, Holywood, Ruins, Radio Waves, Ace Breasts

© Tomáš Martínek / protišedi.cz

Čtveřice O.Children vznikla na základech kontroverzního seskupení Bono Must Die. Zpěvák Tobias O'Kandi by mohl s přehledem dublovat zesnulého hlavního hrdinu "Zelené míle", akorát by jej nemohl dabovat, protože má hlas jako Nick Cave.

To všechno a ještě mnohem více už vědí ti, kdo vloni navštívili United Islands. Hlavní hrdinové loňských Ostrovů se pak začátkem tohoto týdne do Prahy vrátili, aby dokázali, že loňské letní tlení nebylo náhodné a že dokáží českou metropoli zfanatizovat, kdy si usmyslí. Ve dne, v noci, venku, uvnitř, v létě, v zimě. Kdykoliv. Kdekoliv. Za použití stále stejných, stále stejně působivých, působících prostředků.

Pro někoho skýtá hudba příležitost k odpočinku, odreagování, zotavení se a úniku od starostí běžných dní. Někdo ji pěstuje jako koníčka, inspiruje ho, další ji znásilňuje jako kulisu a někdo jiný zase pomocí hudby zintenzivňuje své prožitky. Nemalá skupina lidí pak hudbu využívá ke změně vědomí. Interpret je v daném případě pasován do role jakéhosi guru, jenž během několika písní, během několika minut od základu změní momentální mentální nastavení jedince, momentální mentální nastavení davu. Není na světě mnoho schopnějších, hudebních, duchovních vůdců, manipulátorů a médií než O.Children.

© Tomáš Martínek / protišedi.cz

Ti kluci moc dobře ví, jak moc dobře ovládají magii (ať už si pod tímto démonickým slovem představíte cokoliv, jakkoliv zabarveného). Bylo to znát před koncertem, při koncertě i po něm. Prostřednictvím absolutního soustředění se, s vědomím, že bezmezně věří tomu, co dělají, dějí divy. Patetické poetično k nim tak nějak patří, podobně jako lhostejná gesta směrem k fanouškům a fanynkám. Vždyť i takový Interpol naživo více komunikuje s publikem než právě O.Children.

Koncert O.Children pohledem zpěváka The Linings Vladimira Sejka

Říkáte Paul Banks, jo? Ne, to O.Children předvedli koncert roku. Ano, je teprve únor, ale nenapadá mě, kdo by musel přijet, abych o svém tvrzení alespoň na moment zapochyboval. Když jsem zpěváka Tobiho potkal hodinu před koncertem v kavárně, málem jsem si vykroutil hlavu - a to rozhodně nepatřím mezi trpaslíky -, kromě své výšky mě zaujal i zvláštním charismatem, něčím nepopsatelným, co z tohoto třímetrového černocha intenzivně vyzařovalo. Když začal samotný koncert, často jsem musel přehazovat mezi rolí fanouška a hudebníka. Jako běžný návštěvník jsem si celé vystoupení, hlavně tedy ten vygradovaný závěr, maximálně užil. Jako hudebník jsem od prvního riffu zatoužil mít taky takovou kapelu, být hubený Brit s železnou tváří, mít všechno na háku, nebo se tak alespoň tvářit... no sakra, zahrát "Dead Disco Dancer" jako pátý track? Mít tu odvahu! Po skončení zmíněné hymny jsem si říkal, že už vlastně můžu spokojeně odejít domů a snít svůj malý český sen, ale samozřejmě jsem zůstal a sledoval sebevědomý set, plný výborně napsaných písní. Tobimu jsem visel na rtech, a když s ledovým výrazem ve tváři prohodil, že je ten koncert magický, býval bych jeho slova podepsal krví. Škoda slov, koncert roku. Tečka.

© Tomáš Martínek / protišedi.cz

Pro futuretro kvarteto O.Children se jednalo o vůbec první klubové vystoupení v Česku, o trémě však nemůže být řeč, vždyť na aktuálním turné kapela obden koncertuje prakticky po celé Evropě (do Prahy dorazila ze Stuttgartu, následně zamířila do Turína). Přesto se díky loňským Ostrovům česká metropole nesmazatelně zapsala do srdce kapely, jak potvrdil po skončení únorového žižkovského koncertu frontman Tobias. "Vloni v létě jsme zažili neskutečnou vřavu na United Islands, i proto jsme neváhali přijet do Prahy znovu, jen jsme nevěděli, zda opět čekat něco tak výjimečného, nakonec se vše opět povedlo, byť letošní vystoupení mělo zase jinou atmosféru než to loňské. Tentokrát jsme si více hráli s magií." Koneckonců, své by o magii mohli vyprávět groupies, které O.Children nad ránem jako správní dekadenti střídavě uspokojovali...

• Pan Benda (Markéta, 14.02.2013 23:03) Reagovat

  Já teda nejsem z těch, kteří by vás často kritizovali. Ve skutečnosti jsem vždy stála tak někde bokem a říkala si, že na té kritice vás a vaší žurnalistiky něco pravda je a něco ne. Teď se ale spíš kloním na stranu těch, kteří vás považují jen za šaška,Koncert O Children jsem navštívila. Jelikož jsem ale stále napůl pracovně musela vybíhat ven vyřizovat pracovní hovory, všimla jsem si (vaše tvář už je dost mediálně známá, takže vás poznám), že celý koncert plkáte s nějakými pipinkami ve foyer, maximálně uděláte odvážnou cestu na protější bar, kde nebylo slyšet už skoro nic. Vzhledem k tomu, že jsem stála blízko dveří tak vím moc dobře, že jestli jste dovnitř páchl na minutu, tak to bylo moc. Vím, že mě můžete uzemnit tak jak to umíte, jen jsem vám chtěla říct, že teď když znám zákulisí toho vašeho skvělého prožitku a toho, jak moc se věnujete koncertu (o čemž jasně vypovídá to, že o koncertu samotném je v reportu asi tak 1% textu), mám vás za blbečka, podvodníka a hloupého mladého bohéma. S pozdravem Markéta
  
  

  • Re: Pan Benda (Lukáš Benda, 15.02.2013 01:26) Reagovat

    Milá Markéto, ve foyer jsem kouřil, neb jsem nechtěl otravovat zbylé návštěvníky a návštěvnice koncertu svým zlozvykem. Mno ano, pobyl jsem tam určitou dobu, navíc jsem si prohlížel během svých přibližně pěti cigaret velmi povedenou výstavu, jež toho času v Akropoli probíhá. Odhadem jsem tímto přišel o dvě či tři písně (druhé poloviny koncertu) a závěrečný metalový přídavek, který jsem opravdu poslouchal zpovzdálí. První polovinu vystoupení O.Children jsem strávil přibližně v páté řadě, v levé části sálu, po boku Vlado Sejka (podotýkám, že bez jediného drinku i cigarety - a vůbec, přijde mi roztomile trapné, muset se bránit tvému nařčení, ale proč ne, na požádání samozřejmě rád uvedu přesné souřadnice svého pondělního pobytu v Akropoli). Se zpěvákem The Linings jsme se v krátké pauze mezi písněmi, přibližně po polovině setu, domluvili, že mi do reportu sepíše několik málo vět ke koncertu. Následně jsem odběhl na bar, kde jsem prohodil několik vět s kolegou Pavlem Kučerou a prima manažerkou Šárí Vávrovou. Nemohlo to trvat déle než tři minuty. Dal jsem si gin s Almou Beneš. Dokonce jsem si na to dovolil se posadit. Poté jsem přibližně minutu čůral, nejspíš jsem tím přišel o další čtvrtpísničku. Následovaly již zmíněné cigarety. Po ginu a močení vždycky kouřím. Skončila normální hrací doba a já se pozdravil s Karlem Buriánkem a Janou Kománkovou. Pravda, záhy po skončení koncertu jsem opustil Akropoli. Milá Markéto, měj mě za blbečka, podvodníka hloupého mladého bohéma, ale nejprve se podívej sama do zrcadla (anebo aspoň do monitoru a přečti si co jsi napsala). A propos, mrzí mě, že sis nemohla z pracovních důvodů koncert užít, pevně doufám, že budoucí pomlouvání mé osoby zmařený zážitek vykompenzuje. A úplně na závěr si neodpustím ještě jednu poznámku, pokud jsi ten nesmysl výše sepsala jen proto, že je ti líto, že jsi nebyla pozvána na afterparty s O.Children, tak je mi tě opravdu líto. Pac a pusu, tvůj šašek
    
    

    • Re: Pan Benda (Honza, 20.02.2013 07:47) Reagovat

      Koncert roku vyhlašujete v únoru, půlku z něj strávíte mimo a na svou obranu vyjmenujete pár přátel z guestlistu (proč?)... možná byste měl psát report z té afterparty, z koncertu jsou v tomhle článku tak maximálně ty tři fotky (a proč jen Tobiáše?).
      
      

    • Re: Pan Benda (xxl, 20.02.2013 17:22) Reagovat

      Tak tě prostě nachytali a odhalili, Benda... nevím, proč je takovej problém napsat: "OK - jsem kokot, nevěnoval jsem tomu tolik pozornosti, co by si to zasloužilo a pak jsem dělal machra a budu se snažit do budoucna se polepšit.."... To ale ne, pan Benda se musí trapně vymlouvat, že "to a to"... jak malej parchant....
      
      

      • Re: Pan Benda (Lukáš Benda, 20.02.2013 20:01) Reagovat

        Že vás to baví. Až někdo příště napíše, že Benda vyřezává brzlík z novorozeňat a dělá si z něj šašlik, tak se mám dotyčnému taky omluvit a slíbit nápravu?
        
        

Naživo: Skvělý Vojta Dyk a kapela D.Y.K. rozbouřili O2 arenu až v samotném závěru Vojtěch Dyk se svojí kapelou D.Y.K. se stali dalšími hudebníky, kteří se rozhodli pokořit naši největší halu. Ačkoli odehráli výborný koncert s propracovanou show na promyšlené scéně a mnoha emotivními momenty, reakce diváků... čtěte zde

Vydáno: 28.11.2024 20:00 v sekci Naživo

Naživo: "Branickému zázraku" je konec aneb Jak se vydařila derniéra muzikálu s Tomášem Klusem Přesně dva a půl roku mohli představení "Branický zázrak" vidět diváci v pražském Divadle Na Fidlovačce. My jsme zavítali až na jeho derniéru. Loučení poznamenalo zranění protagonisty Tomáše Kluse. Dále účinkovali třeba... čtěte zde

Vydáno: 28.11.2024 13:30 v sekci Naživo

Linkin Park dobyli český rádiový éter, v albech ale na Viktora Sheena nevyzráli V očekávaném souboji o vedení v tuzemské albové hitparádě se sice Linkin Park museli s novinkou "From Zero" sklonit před Viktorem Sheenem, nečekaně však ovládli rádiový žebříček. Jejich singl "Emptiness Machine" přitom ještě... čtěte zde

Vydáno: 28.11.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

Nové desky 47/2024 - od Marilyna Mansona přes Pavola Hammela po Elvise Costella s T Bone Burnettem Tento týden si na své přijdou hlavně rockeři, které potěší Marilyn Manson, Body Count, AViVA, domácí Narajama, Father John Misty, metaloví Opeth nebo Hail Of Bullets. Příznivcům ostatních žánrů musí stačit Elvis Costello s T Bone... čtěte zde

Vydáno: 27.11.2024 12:30 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Recenze: Na albu "Vzdálená blízká" nabízí Vladimír Merta svazek klíčů k zámkům v posluchačově mysli Velkolepý dubnový návrat Vladimíra Merty skutečně jen spustil stavidla a ona jednička na přebalu desky "České sny" nelhala. Po zhruba pěti měsících se písničkář vrací s deskou "Vzdálená blízká". Opět nese podtitul "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 27.11.2024 08:00 v sekci Recenze