Zatímco na Slovensku frčí pop-rap po vzoru Majka Spirita či Rytmuse a vznikají taneční odrhovačky typu "Žijeme len raz", stále je možné najít inteligentní hip hop, který má co říct. Řeč je samozřejmě o rapové legendě a tou není nikdo jiný než Vec. Proč legendě? To on společně s Midim založil začátkem devadesátých let kapelu Trosky a vydal de facto jednu z prvních oficiálních hiphopových desek (kdo by si nevzpomněl na slavnou skladbu "Tozmemi", která se v roce 2007 dočkala remixu). Po éře Trosek začal působit sólově a spíš zřídka. Nicméně všechny jeho nahrávky se dočkaly vřelého přijetí nejen na hiphopové scéně, ale i mimo ni. "Dobré ráno" vyhrálo slovenského Aurela a bylo oceněno zlatou deskou. "Funkčný veterán" se dočkal kladných ohlasů napříč kritikou. Snad jen kompilace remixů "Funkčné remixy" byla zbytečným počinem, ale ta se ani nedá považovat za regulérní album.

Udržel si Vec po všech těch skladbách, které nahrál a ve kterých se podílel hostováním, svůj nadhled, důvtip a smysl psát texty s hodnotou? Ano. "Stereo Farbo Slepo" je o píď lepší než předešlý "Funkčný veterán". Léta praxe se podepisují na současné tvorbě. Nepotřebuje mít moderní beaty, experimentovat s nejnovějšími trendy. Velké plus má za (z velké části) vlastní produkci, kterou se mnoho rapperů pyšnit nemůže. Jasně, každý ať udělá část práce, kterou umí nejlépe. Touto cestou však nejsme příliš daleko od toho, aby si rappeři nechávali psát texty od jiných lidí. A ačkoliv si Vec nechal udělat hudbu i od jiných producentů (DJ Wich, Karaoke Tundra, DTonate, E-Swift, Roland Kánik, Oh No a Dephzac), za většinou stojí on sám.

Obavy jsem měl z poněkud delší stopáže. Upřímně - jaký interpret dokáže udržet kvalitu a pozornost posluchače na hodinu a čtvrt dlouhé nahrávce. V případě Vece se mé obavy po první polovině rozplynuly. Ano, pár tracků by se mohlo vyhodit, stopáž stáhnout na hodinu, ale výběr by byl velmi složitý. Je jasné, že běžný posluchač hip hopu "Stereo Farbo Slepo" nepřijme okamžitě. Chce to víc poslechů, zaměřit se na texty a pořádně se nad nimi zamyslet. Chybí zde chytlavé songy z předešlých desek. Žádný "Turista", "1.million" či "Na horách". Sice je tu pár vtipně pojatých písniček ("Branči Kováč", "Maňana"), ale převažují spíš introvertní sdělení. Na škodu to však není.

Povedený video singl "Placebo" společně se skladbou "Samotár" (v obou hostuje zpěvák Juraj Benetin) považuji za nejlepší momenty desky. Krásná melancholická hudba, lyrika plná nadhledu a kritického hodnocení společnosti. Ostatně to je na albu největší výhoda - Vec nerapuje pouze o sobě, jak je u mnohých zvykem, ale snaží se poukázat na určité nešvary, například nesnášenlivost. A když už o sobě nakonec rapuje, použije v textech patřičný důvtip (viz reminiscenční "Kúsky mňa" o tričkách). Hostujících rapperů není mnoho, uslyšíme vlastně jen Supu a Vladimira 518 (který má na svědomí pěkný obal).

Ve výsledku je "Stereo Farbo Slepo" velice podařená nahrávka. Není podbízivá, posluchač si k ní musí najít cestu sám. A to je snad jediný zápor, který však Vecovi nelze vyčítat.